Anketa

Měla by mít Česká republika na Evropské radě i nadále právo veta?

Ano

99%

Ne

0%

Nevím / Je mi to jedno

1%

hlasovalo: 13838 lidí

Pirátský europoslanec Kolaja u svého návrhu dokonce argumentuje tím, že takový Kraj Vysočina také nemá možnost blokovat rozhodnutí v národním parlamentu. Čímž vlastně přirovnává kraj v rámci jedné země jako by na stejnou úroveň nezávislého státu v rámci Evropské unie. Co si o tomto myslí poslanec hnutí ANO? „Myslím, že je tohle pokračování toho mimoňství. Argumenty pro to rušit právo veta a možnost přehlasovat Piráti nemají, protože by museli popřít důvod vzniku Evropské unie jakožto sdružení suverénních samostatných a často velmi odlišných zemí. Zrovna tyto dvě oblasti - daně a zahraniční politika - jsou nejdůležitější. Pan europoslanec použije příměr, který tahá za uši,“ podivuje se Nacher. 

 

Je však rád, že tyto názory zaznívají před volbami, a ne až po nich. „Že pan europoslanec je schopen srovnávat kraje v rámci jedné země a jednotlivé země. To je úplně mimo. Vedl jsem na twitteru debatu s panem europoslancem v domnění, že nakonec uzná, že je to trochu přitažené za vlasy a že chtěl jen rozvést tuto debatu. On ale na tom opravdu trval a obhajoval to. Pro mě je to něco neuvěřitelného, že to takto nechápe. Nebo naopak na druhou stranu je evropská integrace pro něj natolik důležitá, že popře fakt, že reprezentuje Českou republiku, logiku i selský rozum, aby dosáhl nějaké eurofederalistické konstrukce Evropské unie. Doufám, že si toto všichni přečtou a nebudou se pak divit. Tohle je názor velmi významného představitele Pirátů, který srovnává naprosto nesrovnatelné věci,“ upozorňuje.

 

Psali jsme:

Zdechovský zametl s Piráty kvůli Maďarsku: Ten zákon ani nečetli! Ať už s tím jdou všichni...

Nachytaní Piráti: Migrace ne? Papír, o němž nemluví

„Zrada.“ Jeden řádek a Piráti řekli vše: Co plánují s námi v EU. Vážné

Bartoš v Bruselu: Musíme posílit Evropský parlament. Jakub Janda je nadšen, že Pirát umí anglicky a má páteř

 

„Dvojnásob komicky toto působí u Pirátů, kteří se permanentně zastávají menšin. Ale tady najednou v případě Evropské unie, když by bylo zrušené právo veta a nějaká země byla přehlasovaná, tak jim to právo menšiny najednou nevadí. Mně se líbí lidi, kteří hájí menšiny, často i sami proti sobě, jsou konzistentní. U Pirátů je opakovaně u těch témat vidět, že oni to mají selektivně. Menšiny berou moderním progresivistickým způsobem, oslovují tím mladé lidi z měst. Je to trendy a módní, byť je to někdy už za hranou. Zároveň ale v případě jiné menšiny - kdy by třeba ostatní přehlasovali tři země s jiným názorem - nehájí právo této menšiny, ale dokonce jdou aktivně proti tomu,“ všímá si.

 

Bc. Marcel Kolaja

• Piráti
• europoslanec

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Anketa

Pokud denní počet nakažených covidem-19 opět vzroste do tisíců, budete pro zavírání restaurací a obchodů?

Ano, budu

37%

Ne, budu proti

58%

Nevím / Je mi to jedno

5%

hlasovalo: 9563 lidí

S covidem se prostě musí žít, třeba jako s běžnou chřipkou. Zhruba tak lze shrnout přístup, který zvolili představitele Singapuru. Podobné změny činí i Britové. Vláda Borise Johnsona ustupuje od covid pasů, zmírňují se kritéria pro případné uzávěry. Jde o rozumný přístup, nebo příliš riskantní? A v kontrastu s tím, jak se dívat na postoj nám blízkého Slovenska, které umístilo zátarasy na hranicích, ačkoliv se tam epidemiologická situace stále zlepšuje? „Chci si v tomto zachovat chladnější hlavu, selský rozum a určitě i odstup od emocí, které jsou všudypřítomné. Moje základní otázka, kterou jsem pokládal ministrům zdravotnictví, byla, co je ono světlo v tunelu, že to lidi chtějí slyšet. Kde je ta hranice, ten bod, kdy se situace změní? Zda distribuce léků, očkování, promořenost, kombinace toho. Co to je? Aby lidi věděli, že po nějakou dobu budou někde zavření a v momentě, kdy to něco se naplní, tak se pomalu vrátíme do normálu,“ vysvětluje poslanec.

„To, co velmi prožívám, je takový nekonečný příběh. Už teď se spekuluje, co se bude na podzim zavírat, co se bude omezovat, přičemž zároveň se očkuje, bude tady šedesát sedmdesát procent proočkované populace. Zbytek bude promořen, nebo se nebude chtít očkovat z důvodů, které jsou relevantní a nikomu do toho nic není. Ať už jsou to důvody zdravotní, psychické, nebo jiné. Třeba že prošli covidem bezpříznakově, nebo jen s lehkými příznaky, zatímco reakce na očkování by mohla být mnohem horší,“ konstatuje Nacher. „Tudíž nastává situace, že evidentně příslib, že by to bylo očkování, to také není. Tak je to co? Je to lék? Proč se tedy lidská energie a entuziasmus kromě vakcín nezaměří i na hledání léků? To by mohlo pomoci. Byli by tu lidé naočkování a nějaké léky. Každopádně to ale směřuje k tomu, že se s tím budeme muset naučit žít. Bude to mezi námi, jako je chřipka, a každý z nás v zimě něco prožívá, ať je to chřipka, rýma, cokoliv v nějaké různé intenzitě,“ domnívá se.

Ing. Patrik Nacher

• ANO 2011
• poslanec

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

„Musíme se s tím naučit žít, protože jinak to opravdu nedává smysl. Pak následky těchto různých omezení, která dočasně fungovat můžou, nemůžou však fungovat trvale. U nemoci, kde se smrtnost pohybuje v promile, pak se objevuje dotaz, který mi chodí dost často na mail a který si kladu i já,  jaká by byla reakce společnosti na nemoc, jejíž smrtnost by byla třeba 10 procent, tedy stokrát tolik, nebo i více. Co bychom dělali potom?“ ptá se. Myslí si však, že nakonec se přirozeným způsobem situaci přizpůsobíme a zvykneme si. Dává příklad ze svých zkušeností. "Když jsem byl v červnu 2020 v jedné místnosti s člověkem, který byl covid pozitivní, musel jsem být čtrnáct dní v karanténě s testem na začátku a na konci. Pak jsem však covid v únoru 2021 sám chytil a byl pozitivní. V izolaci jsem už nebyl čtrnáct dní, ale jen deset a test jsem měl jen na začátku, na konci jsem ho už nepotřeboval, protože jsem už neměl příznaky nemoci. Na tom je vidět změna přístupu za více než půlrok, aniž by se o tom mluvilo. Takhle to musí podle mě zcela přirozeně fungovat dál a postupně se budeme vracet k přirozenému způsobu života i přesto, že tato nemoc mezi nám bude, protože jinak se to udělat nedá. Jinak opatření způsobí horší následky, než samotná nemoc,“ je přesvědčen. 

Psali jsme:

„Dát prostor různým názorům, to se v ČT nenosí, co!“ Szántó se vysmíval Primě za vědkyni ve studiu. Jenže sám narazil

„Tady se řídí zdravým rozumem.“ Hlava na hlavě, ani jeden respirátor. Tohle FOTO až uvidí Vojtěch...

Piráti místo Babiše? „Ne o moc veselejší.“ A co teprve Šlachta? Hejtman Kuba smetl „očkování u jogurtů“ a vypálil na opozici

Tomio Okamura bouchl do stolu: Odmítám, aby tu vláda vytvářela „podlidi“!

Největší změna v exekucích za posledních 20 let

Poslanecká sněmovna schválila senátní verzi novely exekučního řádu, což je velké téma Patrika Nachera. Jaký je největší přínos této novely? „To, co jsme schválili ve středu, je za mě největší změna v exekucích od jejich vzniku v roce 2001. Jsem rád, že se na tom shodli koaliční i opoziční poslanci, odborníci i neziskový sektor. Z těch největších změn je to ukončování marných bagatelních exekucí. Je to zastavování marných exekucí nebagatelních. Je to přednostní splácení jistin, tedy změna pořadí splácení, první se platí jistina, pak příslušenství. Je to možnost ukončit exekuci splacením pouhé jistiny u veřejnoprávních věřitelů. To znamená bez toho příslušenství. Je to určitě zlidštění mobiliárních exekucí, aby se oblepování nábytku nestalo pouhým psychologickým nátlakem a skutečně vedlo k reálnému prodeji těch věcí, které mají mít nějakou hodnotu,“ vyjmenovává nejzákladnější věcí s tím, že je tu i řada těch drobnějších.

Ing. Patrik Nacher

• ANO 2011
• poslanec

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

„Navíc je to třeba vnímat v kontextu všech dalších změn, které jsme v oblasti vymáhání pohledávek udělali za poslední dobu. Zrušili jsme dětské exekuce, umožnili jsme vznik institutu chráněného účtu, třikrát jsme novelizovali insolvenční zákon, který se velmi zjemnil. Zkrátila se doba oddlužení pro zvlášť zranitelné osoby, nebo pro lidi, kterým dluhy vznikly v dětství. Toto všechno dohromady dává mix, že v oblasti exekucí a insolvencí se poslední dva roky udělalo úplně nejvíc, co se kdy udělalo,“ na závěr zdůrazňuje Patrik Nacher.