Kosovo, které pod nadvládou tamních albánských politiků v únoru 2008 jednostranně vyhlásilo nezávislost na Srbsku, se ani po 14 letech zdaleka nepřibližuje podobě fungujícího státu. Tím méně samostatně fungujícího státu.
Má NATO vyslat na Ukrajinu mírové sbory?Anketa
V zemi se prakticky nic nevyrábí, neexistuje tam střední třída. Většina obyvatelstva trpí chudobou a zlomek albánské populace je naopak mimořádně bohatá a je veřejným tajemstvím, že zdrojem takových prostředků jsou nelegální obchody různého druhu. Kosovo je závislé na dotacích zvenčí. Ať už ze Spojených států či Evropské unie.
Po celou dobu na území Kosova a Metohije (celý název území, který vychází z historických souvislostí a srbského osídlení, pozn. red.) čelí srbská menšina útlaku, násilí, diskriminaci a nejrůznějším provokacím ze strany tamních Albánců. Buď běžné populace, fanatiků nebo i politické albánské moci a policie. Jak jsme již informovali, jen v loňském roce čelili Srbové 133 etnicky motivovaným útokům a provokacím (více ZDE).
Nyní to de facto potvrzuje i zprávy amerického ministerstva zahraničí, když ostře Prištině vytýká etnické násilí, nebývalou korupci, absenci vlády práva a omezování médií. Obsah zprávy nepochybně přivítá Bělehrad, který na všechny tyto problémy upozorňuje dlouhodobě. Nadto kosovští Albánci vnímají USA jako svého mentora i sponzora.
“Zpráva ministerstva zahraničí USA o stavu lidských práv za rok 2021 se uvádí, že v Kosovu dochází k omezování svobody sdělovacích prostředků, závažná korupce, násilí a hrozby násilí vůči etnickým menšinám (především Srbům i dalším, pozn. red.). Zpráva také kritizuje trvající neochotu albánské vlády v Prištině a místních úřadů v obci Dečani naplnit několik let staré rozhodnutí Ústavního soudu, které potvrdilo vlastnictví 24 hekterů pozemků Srbské pravoslavné církvi v okolí středověkého kláštera Visoki Dečani,” uvádí tamní portál Kosovo-online-com.
V případu se jedná o spor, kdy se albánská moc pokoušela přivlastnit si množství půdy v blízkosti slavného srbského kláštera a tvrdit, že tato rozlehlá půda klášteru nikdy nepatřila. Soud na základě žaloby Srbské pravoslavné církve sice jasně rozhodl, že jde církevní srbskou půdu, jenže reálně se nestalo nic. Příslušné orgány už šest let od rozsudku odmítají soudní verdikt implementovat a nikdo za to dosud nebyl potrestán.
Fotogalerie: - Kosovo je Srbsko
Podobný problém mají tisíce běžných srbských rodin, které byly z Kosova a Metohije během války vyhnány. Přišli tam o své domy, byty a pozemky, kterých se zmocnili kosovští Albánci a samozvané kosovské úřady a soudy odmítají majitelům přiznat jejich vlastnictví. Srbové se tak ke svým majetkům ani víc než dvacet let po válce nemohou dostat.
Spojené státy už dříve kritizovali kosovsko-albánské politiky, že neumožnili na území Kosova a Metohije uskutečnění srbských prezidentských a parlamentních voleb, stejně tak lednového referenda o změnách srbské Ústavy v oblasti justice. Kosovští Srbové proto své hlasy ve volbách předminulou neděli odevzdali v několika speciálních volebních místnostech v centrálním Srbsku, kam v masivním počtu přijížděli od brzkých ranních hodin. Jedna z hlasujících, která dorazila autobusem z Kosovské Mitrovice do Rašky řekla, že kvůli blahobytu svého Srbska by klidně přišla volit i pěšky.
Faktem je, že mezi Bělehradem a Prištinou panuje napětí nonstop. Stará se o to především kosovsko-albánský premiér Albin Kurti, který skoro dennodenně ve svých vystoupení útočí na Srbsko. Nedávno se například zesměšnil, když chtěl zkritizovat skutečnost, že srbská vláda nakoupila od Číny systém protivzdušné obrany a prohlásil, že tím Bělehrad ohrožuje bezpečnost Kosova i celého regionu. Z Bělehradu se mu dostalo odpovědi, že obranný, tedy defenzivní systém těžko může kohokoli ohrozit.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
