Podle Connollyho velký objem plánovaných externích splátek další finanční krizi v Rusku s největší pravděpodobností nezpůsobí. „I když se podobné spekulace objevovaly mezi experty poměrně často, ruskou vládu nijak zvlášť nezneklidňovaly. Významný podíl ruského zahraničního dluhu se totiž nevztahuje k západním bankám, ale k ruským firmám registrovaným v zahraničí. Splácení tohoto typu dluhu se dá snadno rozplánovat dle potřeb vlády. Finanční krize by tedy Rusku neměla hrozit. Byť absence přímých zahraničních investic je jistě velmi znepokojující skutečnost,“ uvádí Connolly na internetových stránkách nezávislého institutu Chatham House, který byl založen před téměř sto lety a zaměřuje se na globální i regionální analýzy související s ekonomikou i politikou.
„Dramatické oslabení rublu v průběhu zimních měsíců a pokles devizových rezerv byly jasným důkazem oslabení a zranitelnosti ruské ekonomiky, která utrpěla snižujícími cenami ropy. Hlavní důvod oslabení ruské měny však nesouvisel přímo s poklesem cen ropy. Větším problémem bylo to, že v důsledku sankcí neměly ruské společnosti přístup na západní kapitálové trhy. A to se přitom netýkalo jen těch firem, proti kterým byly sankce zaměřeny,“ konstatuje Connolly. Ruské firmy podle Connollyho nemohly refinancovat stávající dluhy a musely je splácet v termínu. „Výsledkem bylo, že celkový zahraniční dluh Ruska klesl ze 728 miliard dolarů v lednu 2014 na 597 miliard na konci roku,“ zmiňuje Connolly.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro