Nečekejte, že vám řeknou pravdu o Ukrajině, vzkazuje Tereza Spencerová. Velmi jasně o koronaviru a vtipně o Sýrii

27.02.2020 7:53

OKNO DO SVĚTA TEREZY SPENCEROVÉ Když nevyšla za života pamětníků pravda o atentátu na Kennedyho, nečekejme, že vyjde najevo pravda o Majdanu, poznamenává analytička Tereza Spencerová. Pokud jde o koronavirus, kritizuje dle jejího názoru přehnané šílenství. A při hodnocení mediálního obrazu dění v syrském Idlíbu poznamenává, že jde omleté báchorky o „hodných teroristech“.

Nečekejte, že vám řeknou pravdu o Ukrajině, vzkazuje Tereza Spencerová.  Velmi jasně o koronaviru a vtipně o Sýrii
Foto: Repro Twitter @TruthRaiderHQ
Popisek: Dezinfikace residenční čtvrti v Šanghaji v rámci ochrany před šířením koronaviru
reklama

Tak koronaviru se od nás nechce. Myšleno z českého i globálního veřejného prostoru. Jedni říkají, že i u nás bude strašně zle, jiní kontrují, že média a lidé blbnou a je to poplašná zpráva. Kam se v tom odhadu kloníte vy? Jinak, co říci k myšlence, která také padla – že ten Schengen se nyní nezdá jako až tak dobrý nápad a že podle simulací nemáme lidi na to, abychom zavřeli celé hranice?

Anketa

Bojíte se koronaviru?

39%
61%
hlasovalo: 9745 lidí

Média, která jsou s to informovat o každém pacientovi někde po Evropě, o němž jeden z jeho lékařů prohlásí, že by možná mohl být nakažený (ale také nemusí), už opravdu propadají šílenství. A takové masírování nějaký dopad na psychiku veřejnosti mít musí. Negativní dopad, dodávám. Panika může mít přitom ve finále horší důsledky než samotný koronavirus. Tím spíš, že si vlastně ani neumím představit, jak přesně by měl stát – a nemyslím, jen ten náš, ale obecně – na hrozbu koronaviru vůbec reagovat. Nejrůznějších hrozeb je kolem nás neustále spousta a nedá se prostě dosáhnout stavu, v němž bychom byli připravení vždy a na všechno. Když do toho ale propukne ještě pořádná panika a začnou třeba i v jejím důsledku selhávat nejrůznější komunální a jiné služby nebo zásobování, tak potěš pánbůh. 

Anketa

Máte rádi Zuzanu Čaputovou?

hlasovalo: 20672 lidí

A s těmi hranicemi to nějak nechápu. On si snad někdo myslí, že uzavřením lokální hranice lze zastavit šíření globální epidemie? Že se dá v globalizovaném světě globální problém plně řešit lokálně?     

Už se nám rojí určití „experti“, kteří tvrdí, že celý koronavirus je uměle vyrobená zbraň hromadného ničení. Co to říká o našem světě?

A co o našem světě říká, namátkou, třebas přesvědčení o tom, že Země je plochá? Nebo že Američané nikdy nepřistáli na Měsíci? Jediný rozdíl je v tom, že zatímco plochozemcům se západní média logicky posmívají, jakmile ale mohou zaútočit na Čínu, tak konspirační teorii o koronaviru zmiňovat budou jako reálnou…  

V těchto dnech probíhá další výročí masakru, který v roce 2014 „vyřešil“ Majdan na Ukrajině. Vy jste výročí „oslavila“ článkem, kde jste odkázala na indicie, že spouštěčem rozhodně nebyly tehdejší bezpečnostní složky. Bude podle vás jednou západním veřejným míněním přiznáno, že to celé asi bylo celé jinak, než mu bylo sděleno?

Západní veřejné mínění bych do toho nemíchala. Přinejmenším od neexistujících Saddámových zbraní hromadného ničení, ale spíš už od 11. září se spousta lidí dívá na oficiální výklad mnohých událostí s podezřením a nedůvěrou. Takže veřejné mínění žádný jednoznačný názor nemá – někteří „těm nahoře“ věří, jiní ne. Důležitější by proto bylo, kdyby „demokratičtí“ západní politici a jejich propagandisté v médiích a nevládních strukturách sami přiznali realitu a svůj podíl na jejím zakrývání a na vytváření reality virtuální. Ale to se jen tak nestane. Nic je k tomu, bohužel, nenutí. V horším případě je jim to jedno, v tom lepším si říkají něco jako, „ať to přiznají politici, co přijdou po nás, přece se nebudu ztrapňovat já…“ Ale bez legrace. S přiznáváním reality může mít „někdo“ fakt problém. Vždyť je to jen pár let, co bylo o dalších více než sedm dekád odloženo zveřejnění dokumentů týkajících se vyšetřování atentátu na Kennedyho. Už dnes si to „naživo“ pamatuje jen omezený počet lidí, ale bylo to odloženo na dobu, kdy už z toho všeho bude opravdu jen kapitola v učebnicích historie, která bude stejně zajímavá, jako třeba pád Říše římské. Zkrátka, nečekejme, že nám za našich životů „systém“ prozradí pravdu o něčem, co jsme mohli sami zažít. Nejspíš se bojí, že by s přiznáním pravdy mohl zkolabovat. A jak známo, kapříci si rybník nevypustí…  

Fotogalerie: - Oslava Bandery v Kyjevě

Slavnostní průvod v Kyjevě ke 110. výročí narození...
Slavnostní průvod v Kyjevě ke 110. výročí narození...
Slavnostní průvod v Kyjevě ke 110. výročí narození...
Průvod začal před rudě nasvícenou univerzitou
Lotyšský spoluorganizátor rozdával pokyny a louče
Organizátoři při rozhovoru s místní televizí

Jak se vlastně daří ukrajinskému prezidentovi Zelenskému? Už ho Ukrajinci začali nenávidět, jak se to postupně stane každému jejich lídrovi?

Anketa

Souhlasíte s přejmenováním náměstí u ambasády Ruské federace na náměstí Borise Němcova?

3%
97%
hlasovalo: 24387 lidí

Nenávist je asi silné slovo, ale faktem je, že volby vyhrál s podporou skoro tří čtvrtin voličů a teď už mu jich důvěřuje „jen“ asi 40 procent. Jeho narychlo poskládaná politická strana je nejednotná, nekvalifikovaná a často spíš pro legraci, opozice mu neustále okopává kotníky, i když by sama měla jít klečet na hrách (nebo rovnou do basy), korupce dál bují i v těch nejvyšších patrech státní správy, politicky se mu nedaří řešit žádný z palčivých vnitřních problémů země v čele s válkou na Donbasu, a do toho si ještě usmyslel, že Západu splní přání/příkaz a zákonem povolí prodej úrodné ukrajinské černozemě cizincům čili, že sami Ukrajinci zchudnou ještě víc a možná začnou chodit rovnou o hladu. To mu na popularitě rozhodně nepřidává, naopak, hrozí reálná vzpoura. Netvrdím, že je jako prezident neschopný, jen coby herec a komik asi kývl na vstup do politiky ve složité době, kdy to odmítli i jinačí „profíci“.

V Idlíbu prý Asad opět bombarduje školy, nemocnice a sirotčince, Turecko vyzývá syrské jednotky, aby vypadly, uprchlíci mrznou zimou a celkové jde prý o největší humanitární krizi tohoto století. Co k tomuto výčtu dodat?

Anketa

Chcete zrušit Českou televizi?

93%
7%
hlasovalo: 46181 lidí

Upřímně, tohle téma je už dávno za hranicí trapnosti, plně na poli nudy. Zničené nemocnice omílá západní propaganda posledních pár let, jako kdyby to ještě zabíralo a jako kdyby v Sýrii opravdu měli tolik nemocnic. A proti nim stojí hodní teroristé, ehm, umírněná opozice, která nikdy nikoho nezabila a jen v rámci ekologických programů sází stromy. Je to zoufale bez nápadu, což ovšem svědčí především o tom, že už se nikdo z propagandistů tady u nás na Západě ani nesnaží o nějakou kreativitu. Jako kdyby si řekli, že to s „omíláním starých báchorek už nějak doklepeme, hlavně, že za to západní vlády pořád platí“.

A když je řeč o „nejhorší humanitární katastrofě“ současnosti, tak OSN za ni ještě nedávno označovala saúdskou agresi proti Jemenu. A najednou takové obavy o osud Al-Káidy v Idlíbu! I když, je to svým způsobem pochopitelné – syrská armáda až příliš rychle prochází Idlíbem, a tak hrozí, že se Al-Káida se svými spojeneckými džihádisty z celého světa přelije do Turecka a odtud do Evropy. A to nechtějí ani Turci, ani my v Evropě. Sice jsme zbraněmi i jinak pomáhali během války toto monstrum v Sýrii utvářet, ale nyní se k němu macešsky obracíme zády a nechceme za něj nést odpovědnost. Říkám „my“, ale myslím tím jen námi zvolené politiky, samozřejmě. Které jsme určitě nikdy nevolili kvůli tomu, aby v Sýrii všemožně pomáhali teroristům z Al-Káidy. Přitom je třeba mít na paměti, že Al-Káida a ostatní džihádisté mají ze Západu tanky, obrněná vozidla, raketomety a další moderní zbraně, takže když se k nim teď obrátíme zády, opravdu nám mohou naše „rodičovské povinnosti“ dost nepříjemně připomenout. A tak jsme pod vedením našich skvělých politiků dnes skončili tam, kde jsme – hájíme Al-Káidu na syrském území před syrskou armádou, která chce logicky své území osvobodit. 

Mimochodem, je to výmluvná ukázka uvažování západních politiků: o čemsi se rozhodnou, že bude po jejich tak a tak, a když se situace neodvíjí podle plánu dohodnutého v jakési kanceláři ve Washingtonu nebo Bruselu, tak se najednou ukazuje, že nemáme žádný plán B. Že s nesmyslností našich plánů naši sebejistí politici vůbec nepočítají. „Jsem západní politik. V nějaké hloupé Sýrii to bude po mém!“ A tak jsme se ocitli v situaci, kdy bychom nejraději ukousli kus Sýrie a přenechali ho Al-Káidě, abychom nějak vyřešili problém s tím, že svět neběží podle nás. Jistě, říkali bychom tomu sice nějak jako „Syrská umírněná svobodná demokratická republika“, ale realitu – tedy, že je to nefalšovaný Kajdistán pod ochranou a patronátem Západu – by (kromě našich politiků a jimi placených propagandistů) nikdo jen tak nezastřel… Kolonialismus je v západních politických kruzích stále živý, ať vám tvrdí, co chtějí. Klidně budeme zase překreslovat mapy, které jsme nakreslili před sto lety…  

A mimochodem, v Nigeru akutně hrozí smrt hlady pěti milionům naprosto neteroristických lidí. A Západ to nechává v klidu. Ale to jen tak, malá poznámečka k našim „humanitárním obavám“ o osud islamistických teroristů…

Zemřel Husní Mubárak. Do jaké míry se mu dostalo v Egyptě odpuštění za jeho metody vlády či za náměstí Tahrír, kde jste tenkrát ostatně osobně byla?

Přemýšlela jsem chvíli, že k jeho smrti něco napíšu, ale pak jsem si uvědomila, že z mého pohledu jaksi „zemřel“ už po svém svržení „na Tahríru“ v roce 2011 a že mě k tomu dnes, o skoro dekádu později, nenapadá vlastně nic, co by mi přišlo zajímavé. Egypt je v mnoha směrech už jinde. Překvapil mě ale v první chvíli slavnostní vojenský pohřeb se všemi náležitými fanfárami, poctami a cingrlaty, čímž armáda vzdala hold svému někdejšímu vrchnímu veliteli. Možná je to tak ale správně, protože egyptská společnost nějakou konsolidaci potřebuje a takové usmíření s minulostí, kterou přece beztak nikdo z dějin nevygumuje, může být jednou z cest k cíli. V době, kdy tady u nás přepisujeme a zmizíkujeme dějiny čím dál víc, se mi ten egyptský postup vlastně svým způsobem zamlouvá. I když je jasné, že egyptské sociální sítě jsou v otázce nějakého „smíření“ dost polarizované – někteří připomínají hromady obětí Mubárakovy diktatury, další se z jeho smrti radují, další, „klidnější“, připomínají, že měl možnost proměnit Egypt ve vedoucí sílu regionu, ale udělal z něj jen poslušného vazala Ameriky…      

Představte si to: Bernie Sanders byl v 80. letech v Moskvě, jak „odhalila“ americká média. A dokonce podporoval komunistickou vládu v Nikaragui. Mohou taková „zjištění“ odradit podporovatele současného lídra demokratického pelotonu? Myslíte, že ho tak jako loni nakonec partaj takticky potopí?

Nevím, ale fakt, že byl v Moskvě ještě hluboko v časech Sovětského svazu, není žádným tajemstvím už dlouho, takže bych o nějakém překvapivém „zjištění“ vůbec nemluvila. I já jsem to kdesi v amerických médiích četla už dávno a jen jsem se nad tím tenkrát podivila. Ve smyslu, že „ten přece musí bejt vodepsanej“. A o to podivnější – nebo naopak výmluvnější – mi nyní přijde, že i s takovým „škraloupem“, s nímž by neprošel ani přes naše Evropské hodnoty a zakopl by klidně i o Hřiba, se dostal na špici mezi kandidáty za Demokratickou stranu. Jediné, co z toho plyne, je, že v USA dnes nevadí Rusko nebo levice tolik jako některým „elitám“ tady u nás. Ti nahoře si prostě něco melou, a ti dole reagují podle svého. 

I když… Je třeba připomenout, že Sanderse ve prospěch Hillary sama Demokratická strana „zařízla“ už před minulými volbami a bude se o něco takového pokoušet znovu, a to čím dál brutálněji. Pro oligarchy, kteří za demokraty stojí, je totiž Sanders se svým znárodňováním, odpouštěním dluhů, bezplatným školstvím a zdravotnictvím (a tak podobně) opravdu velkou hrozbou. Bude napínavé sledovat, co ho ještě do listopadových voleb vlastně čeká. A co ho taky nakonec potká. Nepřeju mu nic zlého, ale…

Mimochodem, vy jste mladý, takže to máte spíš z doslechu a četby, ale před 30 lety se zcela přesvědčivě a seriózně mluvilo a psalo o „konci dějin“, protože se zánikem Sovětského svazu prý nastalo konečné vítězství liberální demokracie ve světě. A najednou se jedničkou světa stává „komunisticky kapitalistická“ Čína, a dokonce v USA oživla levice, která v osobě Sanderse svým programem strká do kapsy i naše salónní, pardon, parlamentní komunisty… Bizarní, co říkáte? Tím spíš, pokud stále platí poučka z polistopadové doby, že USA jsou náš vůdce a vzor. A nikdy, sakra, jinak, protože sami za sebe přece přemýšlet neumíme. Ostatně, pamatujete na tu okřídlenou větu jedné disidentské paní, která se zřekla funkce vlastního mozku a tvrdila, že se bude radši plést s Amerikou než mít pravdu s Ruskem? Trump je egonacionalista. A k tomu najednou Sanders. S kým se dneska asi tak plést? Jak říkám, svět je bizarní…     

Co bychom v příštích dnech měli určitě sledovat?

Jsme sice v koronavirových časech, ale i tak se vsadím, že se stane i něco skutečně důležitého…

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Jaroslav Polanský
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Ne covid, ale tato dohra nás zabije. Padlo varování. A slova o lockdownu

6:18 Ne covid, ale tato dohra nás zabije. Padlo varování. A slova o lockdownu

Profesor ekonomie a člen Národní ekonomické rady Štěpán Jurajda apeluje na občany, aby dodržovali vš…