Sedláček hned na úvod o sobě prohlásil, že rád provokuje a považuje se za humanitního vědce, takže ekonomii, kterou vystudoval, rád kombinuje s psychologií, sociologií a filozofií. Topolánek se ho pak zeptal, jak by zajistil blahobyt i pro chudé národy bez ekonomického růstu. „Já nejsem proti ekonomickému růstu, jenom tvrdím, že ho nutně nepotřebujeme. Že dějiny západní civilizace byl ten růst plus minus nula a také jsme přežili. Je lepší, když je hospodářský růst, ale nemůžeme ho vydupávat ze země, třeba na dluh. To je umělohmotnej růst, tam je to špatně,“ začal Sedláček úvod do svých teorií. Ekonomický růst přirovnal k hezkému počasí. „Věřit, že každý den má být hezké počasí, je recept na hrozně depresivní život,“ tvrdí a dodává, že cykly jsou přirozenou součástí ekonomiky, a pokud civilizace uvěří, že už bude jen růst, a růst je nutný k udržení společenské rovnováhy, tak pak nastane problém.

„Já ten současný stav nazývám keynesiánský bastard. Vzali jsme půlku Keynese a skloubili to s populismem,“ popsal Sedláček situaci, kdy vlády žijí na dluh. „Keynes říkal: Můžeme dělat deficity, když budem dělat přebytky. A my jsme vzali tu první půlku té věty: Můžeme dělat deficity. Tečka,“ dodal. Prý tento výrok skloubily vlády s protekcionismem a populismem. „Je to nová doba, která je zvláště koordinovaná. Trump, u nás Zeman, všichni jsou proti Evropě, proti migrantům, proti neziskové společnosti, jsou mírně proruský, je to jako by to bylo konspiračně...“ nedořekl Sedláček podezření.