Co soudíte o Lubomíru Volném?Anketa
Chudé rýžoviště Romů
Exhibicionismus mladého „gangstera“ v autobuse vyvolává rozpaky a cestující obracejí oči v sloup. Ale to již dojíždíme do Šuto Orizari, což bývá překládáno jako „chudé rýžoviště“. Před dvaceti lety, podle tehdejšího sčítání obyvatel, tam žilo přes dvaadvacet tisíc lidí, ale mnohem blíže realitě je dvojnásobek, neboť tam pobývalo dost lidí načerno. I proto je Šutka označována za největší romskou osadu v Evropě. Mají zde vlastní samosprávu, školy, televizní kanály a rekord v nezaměstnanosti. Prý k devadesáti procentům.
Vystoupím do louže na hlavní silnici a rozhlédnu se. Okolo se do daleka rozlézají domky jako v běžné severomakedonské vesnici. Někde chudší, jinde slušná moderní zástavba, občas honosné vily. Skoro žádné chatrče či polorozpadlé domy jako v romských osadách na východě Slovenska, ani luxus jako na Cikánském kopci v moldavském městečku Soroca, kde žijí hlavně bohatí Romové.
Něco zvláštního tady ale je. Hned pár pohledů a zaznamenám několik mešit s jejich vysokými minarety a některé rozestavěné. „No, no foto,“ vykřikne na mě řidič, když si z dálky fotím jedno ze zákoutí, kde se shodou okolností zrovna objeví jeho auto. Podle do hidžábu zahalené ženy na sedadle spolujezdce soudím, že je to muslim. Ale střih, podívejme se na film!
Romská reality show
„Nehledejte město Šutka na mapě. Šutka je stav mysli,“ řekl uznávaný srbský režisér Aleksandar Manić poté, co natočil „antropologickou dokumentární komedii“ o obyvatelích Šutky, prý hlavního města Romů, kde lidé soutěží ve zpěvu, vyhánění zlých duchů, honech na upíry a dalších disciplínách. Dokument se jmenuje Kniha rekordů Šutky a zmíněný režisér v roce 1994 úspěšně absolvoval studium na pražské FAMU. A hned na začátku filmu se píše, že byl natočen za podpory Státního fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie a ve spolupráci s Českou televizí. Na internetu veřejnoprávního média se na něj můžete i podívat. Jeho česká premiéra se konala v roce 2009.
Vypravěčem je jakýsi doktor Koljo. Hovoří o sobě jako o muslimovi. V dokumentu jsou zaznamenány hádky o víru. Jeden věří v Ježíše, druhý v Mohameda. A nakonec tam přijde chlapík s tím, že to je chaos a nikdo nezvítězí. Nicméně celá Šutka se prý budí ze strachu z ďábla a z jeho sluhů – zlých džinů, kteří vládnou tam, kde je špína. Více problémů než s policií je v Šutce podle dokumentu s upíry. Prý jsou proti nim dobré zapálené cigarety.
A to je Šutka. Třeba rusky znamená slovo šutka: žert, vtip či frašku. „Tohle má být naše budoucnost? Dům z kartonu? A kde je Evropská unie, aby nám pomohla a zachránila tyhle děti, když ne nás? Nikdo nás nevidí,“ říká muž v polovině skvělého a vtipného dokumentu. A skoro ke konci další moudro: „Většinou jsme tady všichni na podpoře. Ale na svatbu a na obřízku sežene peníze každý. Kdo utratí nejvíc peněz, je největší šampion.“
Šutka není žádné zoo
„Tady není žádný zoo, jdi si fotit jinam. Nejsme žádný zvířátka!“ Pochytím z pokřiku jednoho ze tří teenagerů, kteří jedou někam s vozíkem, na němž vezou skútr. Padá na mě chandra, ale třeba v ulici Indiry Gándhíové mi zase „Romáci“ úsměv oplácí úsměvem, takže splín netrvá moc dlouho.
Míjím zavřený podnik s logem Roma Party, domeček s posprejovaným nápisem Šutka a symbolem anarchismu „A“ v kruhu, vilu nazvanou Sali Baba s romskou vlajkou, a změť domů s cedulí obecní úřad, starosta a obecní rada. „Tady nic nefoť,“ okřikne mě zase někdo „důležitý“. Přátelé, kteří zde byli ve stejný den, mi referovali, jak se k nim místní chovali hezky, a pořídili spousty fotek, z nichž sálá lidská pospolitost a hřejivá sounáležitost. Tak nevím? Problémem je asi moje vizáž z nevůle matky přírody poznamenaného skinheada.
Podle Romea.cz měli Romové na Balkáně v dobách osmanské říše většinou lepší postavení než jejich soukmenovci v ostatních částech Evropy. V Makedonii jim byl přiznán status národnosti roku 1991 a po Albáncích jsou druhou největší národnostní menšinou oficiálně čítající 52 tisíc lidí, ale skutečné počty jsou mnohem vyšší. Podle badatele Trajka Petrovského žije ve Skopje až padesát tisíc Romů, kteří většinou pobývají v Šutce. Ta byla založena roku 1963, kdy zasáhlo Skopje velké zemětřesení. Romové jsou v Severní Makedonii politicky aktivní hned v několika stranách, například Integraci Romů, Svazu Romů či Straně demokratických sil Romů.
autor: Jan Rychetský