Zemědělci v Polsku, Rumunsku, Maďarsku, Bulharsku a na Slovensku totiž drží zásobu obilí. Svou úrodu neprodali, protože očekávali vyšší ceny. Ty ale nepřišly. A neschopnost prodat zásoby z minulé sklizně ohrožuje tu další.
Stížnosti začínají přicházet i od politiků. Polský premiér Morawiecki uvedl, že je potřeba pomoci Ukrajině udat její obilí mimo Evropskou unii. A dodal, že to nesmí být na úkor polských zemědělců a místního trhu. Také řekl, že Evropská unie musí co nejříve omezit množství obilí, které se z Ukrajiny dováží na evropský trh.
Polsko má dle Bloombergu potíže s odbavením ukrajinského obilí. To se v minulém roce zvedlo z přibližně 100 tisíce tun na 2,45 milionu, což tamní železnice těžko zvládá. Polsko a Ukrajina mají jiný rozchod kolejí, tudíž se zboží musí překládat. A hlavně, prioritu na železnicích mělo uhlí, které muselo Polsko dovážet, když skončil dovoz energetických surovin z Ruska.
Zemědělci navíc dostali špatnou radu. Polský ministr zemědělství Henryk Kowalczyk v červnu roku 2022 doporučil, aby úrodu ještě neprodávali, protože ceny s největší pravděpodobností nepoklesnou. Jenže to se přesně stalo, když ostatní dodavatelé jako například Rusko a Austrálie rozptýlily obavy, že by hrozil nedostatek. A v klíčových regionech severní Afriky, kam evropští producenti dovážejí nejvíce, klesá poptávka, protože tamní ekonomiky pokulhávají, uvedla Helena Duflotová, analytička z francouzské Stratégie Grains.
Fotogalerie: - Léky na podzim budou
Kowalczyk teď nese následky. V polovině března ho na zemědělském trhu obestoupila skupinka zemědělců ve žlutých vestách s píšťalkami a ministr podle Bloombergu musel utéci. O pět dní později pak dostal vajíčkem v Jasionce, vesnici kousek od hranicí s Ukrajinou, kde se účastnil diskuse s eurokomisařem pro zemědělství.
Ministr už kývl na plán za 50 miliard korun, který má za cíl zvýšit kapacitu polských přístavů. Zemědělci však chtějí změnu rychle a slibují, že budou pokračovat v protestech, pokud se situace nezlepší v řádu dvou nebo tří týdnů. Jak agentura Bloomberg připomíná, zemědělci jsou politicky významnou silou a v Polsku i na Slovensku proběhnou tento rok volby.
Minulou středu protestovali i rumunští zemědělci. A to přímo v Bruselu, s transparenty „Rumunští zemědělci si zaslouží respekt“. Skoro polovina ukrajinského exportu přitom prochází právě Rumunskem. Dovoz se zvedl na přibližně 570 tisíc tun v podstatě z nuly. A rumunský prezident Klaus Iohannis řekl, že unijní krizový fond pro zemědělce v hodnotě 56 milionů eur (1,3 miliardy korun) je nedostatečný, a že EU nezohledňuje oběti, které Rumunsko přineslo.
Polsko, Rumunsko, Slovensko, Bulharsko a Maďarsko se spojily a společně žádají předsedkyni evropské komise von der Leyenovou, aby z evropských fondů šlo více peněz pro zemědělce, kteří utrpěli ztráty, také aby za ně bylo ukrajinské obilí pořízeno jako humanitární pomoc a nedostávalo se tak na evropské trhy. Kromě toho chtějí vytvořit mechanismus pro podporu zemědělců z oblastí postižených dovozem ukrajinského obilí. A rovněž žádají, aby dovoz z Ukrajiny podléhal pravidlům, tarifům a kvótám.
Emil Macho, šéf slovenské agrární komory uvedl, že gentlemanskou dohodu, že Evropa bude hrát pouze tranzitní roli při vývozu ukrajinské produkce, nikdo nevynucuje. „Nefunguje to, to obilí zůstává tady,“ stěžuje si.
V Bulharsku pak dle agentury pěstitelé obilí zablokovali hraniční přechod s Rumunskem a žádali kompenzace. Až 80 % úrody slunečnice totiž zatím není prodáno a z minulého roku dosud zemědělcům zbývají 3 miliony tun pšenice, alespoň dle Krasima Avramova, zakladatele národní asociace pěstitelů obilí.
Wieslaw Gryn je pak polský zemědělec, pěstitel pšenice, kukuřice a dalších plodin. Ten uvádí, že ceny obilovin jsou o 40 % menší a pořád ještě neprodal stovky tun úrody. „Každý rok jsem měl nějaký přebytek. Ale nikdy ne tolik jako teď,“ uvedl a dodal, že jeho obchodní partneři odkládají platby, což se mu nehodí, protože by teď měl zasít.
Přitom ceny jídla dle agentury dále rostou. Například u cukru. Podle Rabobank se sice v eurozóně inflace v březnu snížila na „pouhých“ 6,9 %, ve Francii kupříkladu na 6,6 %, ale ceny jídla vyskočily o 16 %. V Německu dokonce o více než 22 %.
O tom koneckonců informoval i německý ekonom Holger Zschaepitz, který poukázal na to, že je to nejvyšší hodnota měření od jeho počátku a je to ještě více než únorových 21,8 %.
OOPS! Supermarket prices keep rising in Germany. German Food #inflation jumped 22.3% YoY in March, a fresh ATH since the start of the statistics, and up from 21.8% in February. pic.twitter.com/DxKrM56ddI
— Holger Zschaepitz (@Schuldensuehner) March 30, 2023
Vysoké ceny tlačí vlády k různým opatřením. Portugalsko u zboží základní potřeby nevybírá DPH, Francie supermarkety vyzývá, aby si snižovaly marže, a Švédsko zase více kontroluje zelináře. Angel Talavera, ekonom z Oxfordu, to komentuje: „Nečekáte, že se takové věci budou dít v Evropě, ale když jdou ceny potravin nahoru o 15 až 20 %, u některých výrobků ještě víc, tak začnou být vlády nervózní.“ Podotkl, že zvlášť, když se blíží volby, je inflace u potravin pro politické strany ničivá, protože lidi rozčiluje.
Nějakou formu daňové úlevy u potravin už praktikuje Portugalsko, Španělsko a Polsko. Maďarsko pro změnu zavedlo cenové stropy, ovšem to vedlo k tomu, že zboží byl nedostatek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
mravní bahno
