"Občas mívám pocit, že náš stát by si zasloužil, aby lidé platili v některých oblastech i vyšší daně. Podle mého názoru totiž není jedno, odkud se vyberou daně. Je např. všeobecně známo, že chudší lidé při vyšším zdanění odmítnou pracovat a raději se obrátí k dávkám ... Určitě máme prostor i u majetkových daní a nejsem ani proti zvýšení DPH, neboť jde o daň, která se dobře vybírá. A jakkoli nejsem příznivce progresivního zdanění, tak jistá progrese by pro větší společenský konsenzus byla na místě," poznamenává odborník.
Svou roli hraje korupce, ale i zbytečný strach z korupčních jestřábů
V minulosti český stát trpěl tím, že se nedařilo vybírat daně. Ekonom neměl na mysli jen poslední čtyři roky. Zásadní problém ovšem je, že český stát si reálně neklade otázku, ke kterým daním by se přiklonil, kde by zefektivnil výběr a tak podobně. Problém je, že u nás je této nekoncepčnosti trochu moc, poznamenává Niedermayer.
Podle ekonoma je třeba zamyslet se nad tím, proč česká ekonomika pokulhává v situaci, kdy se daří našemu největšímu obchodnímu partnerovi - Německu. Každé odbourávání deficitu zpomalí ekonomiku a je možné, že to více bolí, když to trvá déle. Když se to však odehrává tím, že stát šetří ve stavebním sektoru, který do ekonomiky peníze opět vrací, tak se to projevuje.
Svou roli tu však hraje i neefektivita státního aparátu a korupce. Zároveň pod tlakem korupčních jestřábů se mnozí lidé bojí vypisovat i ty poctivé tendry a vytvářet tím zakázky.
Niedermayer má ale za to, že kořeny těchto problémů můžeme hledat i v hluboké historii např. deset let zpátky. V té době Česko prožívalo boom, na který je dnes těžké navázat.
V EU se jen těžko hledá shoda
Řeč přišla také na situaci v eurozóně a přežití eura. Podle ekonoma se v EU zformovalo jakési tvrdé jádro, kam chce patřit např. i Polsko a Itálie, ale ostatní státy zůstávají na okraji tohoto dění. Problém unie totiž je v tom, že musí najít shodu až 27 premiérů, což fakticky téměř není možné, protože alespoň pár z nich má před sebou každou chvíli nějaké volby.
Niedermayer sám sebe počítá mezi eurooptimisty a věří, že EU má smysl, a to i v té ekonomické rovině, ale politické zásahy vize eurooptimistů nabourávají. V EU se hraje na ostří nože. Vidíme to teď třeba s Řeckem. Reformy tam jsou razantní a tamní ekonomika je na kolenou, ale EU nebyla schopna domluvit se na další ekonomické pomoci.
Ekonom ani příliš nerozumí tomu, proč je Česko připraveno vetovat ustavení bankovní unie. Česko žije z volného trhu, který EU poskytuje, ale na druhé straně chce Česko říci svým bankám, aby na volný trh tak úplně nevstupovaly. Pokud by touto cestou postupovaly i další země a v konečné fázi by byl nějak volný trh omezen, tak by to pro českou ekonomiku bylo smrtící.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
