Spíše silný vztah k ODS, ČSSD i TOP 09 deklarovaly zhruba tři pětiny potenciálních voličů, zatímco v případě ANO to bylo 57 procent voličů, u KSČM 71 procent a u KDU-ČSL 69 procent voličů. "Současná síla vazby mezi voliči a stranami tak odpovídá situaci v polovině 90. let," uvedlo CVVM.

Nejméně přesvědčených přívrženců (pět procent) má podle průzkumu TOP 09, nejvíce lidovci (31 procent). V případě ODS se jejich počet v posledních letech snížil podle CVVM na desetinu. Podobně je na tom se svými pevnými příznivci i ČSSD (11 procent). ANO jich má devět procent, KSČM 29 procent.

TOP 09 má v porovnání s ostatními stranami nejsilnější zázemí ve voličích, kteří se stranou většinou souhlasí (58 procent), nejméně početný je v tomto směru tábor příznivců KDU-ČSL (38 procent). Obě strany jsou ale vybírány častěji než ostatní kvůli tomu, že nejméně vadí (shodně 18 procent). Toto zdůvodnění použila naopak jen desetina příznivců sociální demokracie

Téměř všeobecně se dotázaní shodovali na tom, že důvodem jejich volby je identifikace se stranickým programem (90 procent), důvěra ke stranickým lídrům (89 procent) a blízkost ideového zaměření strany (85 procent). Necelé tři čtvrtiny respondentů (73 procent) označily za důvod volby to, že strana je v kontaktu s občany a zná jejich problémy. Nejméně důležitým faktorem byla účast na stranickém životě (deset procent).

U KSČM její přívrženci zdůrazňovali vyhovující program, blízké zaměření a kontakt s občany. KDU-ČSL je svým lidem blízká hlavně celkovým ideovým zaměřením. Stoupenci ČSSD patří ve vztahu ke své straně k průměrně pevně ukotveným s poněkud silnějším důrazem na program a kontakt s občany. Příznivci ANO zase výrazněji důvěřují stranickým lídrům. Vazbu voličů k TOP 09 a ODS označilo CVVM za spíše slabší. Podprůměrně zdůrazňovali zejména důvěru ve stranické představitele, dosavadní činnost strany i její kontakt s občany.