Jan Klusáček si klade otázku, kde vlastně končí ruský vliv. Na Ukrajině nebo v Maďarsku, kde se k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi často přidává premiér Viktor Orbán? Nebo snad na Slovensku, kde Putinovi přizvukuje premiér Robert Fico? A pokud ruský vliv končí na českých hranicích, je naše země dost silná, aby mu odolala? Je třeba dbát na to, abychom odolávali.
Měli bychom prý oslabovat Rusko podporou vybraných konfliktních oblastí
"Na druhém místě je třeba zcela pragmaticky akceptovat skutečnost, že jen stabilní a bohaté Rusko je schopno efektivně rozšiřovat svou sféru vlivu. Pokud je tedy klíčovým zájmem ČR, aby neupadla do této sféry, je namístě (ovšem, že ve spolupráci s dalšími západními státy, zde samotné Česko mnoho nezmůže) oslabovat Rusko podporou vybraných konfliktních oblastí na jeho hranicích. Nejde přirozeně o samoúčelné rozdmýchávání konfliktů, jaké Putin předvedl v Donbasu, nýbrž o podporu jeho existujících protivníků ve všech formách. Gruzie, Moldavsko, Ukrajina i další země, které se Rusko v posledních 20 letech pokusilo oloupit o území, musí vědět, že ve svém boji nejsou sami, že mohou očekávat vstřícnost a podporu ze strany Západu. Pokud Rusko bude muset utrácet peníze a vojenské kapacity na řešení problémů na svých hranicích, lze očekávat, že nebude mít prostředky pro rozšiřování sféry vlivu,“ poznamenává autor.
I proto je v zájmu Česka, aby na Ukrajině u moci zůstala současná vláda s prezidentem Petro Porošenkem, který zdůrazňuje nezávislost Ukrajiny na Rusku. V současné době je třeba udržet v ukrajinských rukou Mariupol. Tomu by měl napomoci i Západ. "I za cenu dodávek zbraní a dalšího vojenského vybavení,“ zdůrazňuje autor.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
