Celkové číslo se ještě může zvýšit o stížnosti podané ve lhůtě prostřednictvím datové schránky. Šimíček naznačil, že ne všechny doručené návrhy splňují formální kritéria, u některých zase není zřejmé, čeho se jejich pisatelé domáhají. "Jsme ve fázi hrubého čísla 40 podání, kdy teď budeme selektovat, co jsou skutečně vážně míněné návrhy," uvedl Šimíček. Pokud jsou některé podněty neúplné či nejasné, vyzývají soudci stěžovatele k jejich doplnění.
Dnes se na Nejvyšší správní soud obrátila například nevládní protikorupční organizace Růžový panter. Požaduje opakování voleb. Jako důvod uvádí například to, že Zeman v kampani distancoval od Miroslava Šloufa, ale posléze se podle Červeného pantera ukázalo, že kontakty s kontroverzním lobbistou zcela nepřerušil.
Schwarzenberg se může cítit poškozen
Neziskové organizaci vadí také některé útoky, jimž musel v kampani čelit poražený finalista Karel Schwarzenberg. Spočívaly například v tvrzeních, že Schwarzenberg není Čech, že podporuje vracení majetku sudetským Němcům a že jeho předci či příbuzní se dodnes hlásí k nacismu. "Tato tvrzení nejsou pravdivá a mohla ovlivnit výsledek volby," stojí v návrhu. Podle Růžového pantera navíc Zeman tvrdil, že jej podporují některé osobnosti, které mu ale podporu nikdy nevyjádřily.
Už dříve podali stížnosti například právní aktivista a blogger Tomáš Pecina nebo Lukáš Kohout, jenž se v minulosti vydával za asistenta tehdejšího poslance ČSSD Jana Kavana. Oba se domáhají zrušení voleb a oba také uplatnili námitku podjatosti proti předsedovi volebního senátu Nejvyššího správního soudu Vojtěchu Šimíčkovi. O námitkách musí rozhodnout jiný senát NSS.
Prezidentská volba by se mohla opakovat
Pecinovi konkrétně vadí způsob, jakým ministerstvo vnitra vyřadilo z voleb Tomia Okamuru a Vladimíra Dlouhého, zpochybnil použitý algoritmus při kontrole petičních archů, má výhrady také k prováděcímu zákonu. NSS by se podle něj měl sám obrátit na Ústavní soud a navrhnout mu zrušení některých paragrafů prováděcího zákona. Volební senát Nejvyššího správního soudu musí o všech stížnostech rozhodnout nejpozději 20. února. Poté se mohou nespokojení stěžovatelé teoreticky obrátit ještě na Ústavní soud.
Nově zvolený prezident Miloš Zeman se funkce ujme 8. března. Volební stížnost může podat každý volič, kandidát nebo jeho navrhovatel. Důvodem pro podání je takové porušení pravidel stanovených volebním zákonem, které by mohlo ovlivnit výsledek volby prezidenta. Pokud by NSS návrhu na prohlášení neplatnosti volby hlavy státu vyhověl, mohl by podle zákona nařídit opakování celých prezidentských voleb, do nichž by se mohli zapojit i noví kandidáti, nebo jen některých částí dosavadního volebního procesu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ane, čtk
