Souhlasíte s tím, že se v ČT bude škrtat ve většině oblastí kromě zpravodajství?Anketa
Že by byla historie přesně taková, jak líčí kroniky, si nemyslí. „Psát dějiny středověku pouze podle kronik, to je jako by za 500 let někdo chtěl psát dějiny našeho státu podle politických úvodníků v novinách. Je to naprosto stejné. Ti kronikáři byli svým způsobem ‚novináři‘ své doby. Sice fakta vyďobávali, ale vybírali si jen takové, které jsou relevantní pro myšlenku, kterou chtěli zdůraznit a ještě jí dávali určitý náboj. Čím hlouběji jdete do minulosti, tím je to složitější – když starověcí Egypťané bojovali s Chetity, tak v chetitských pramenech se hovoří o velkém vítězství u Chattušaše a Ramses III. píše, že tam také vyhrál. Tak si vyberte, kdo vyhrál. To máte jako zprávy ze současného ukrajinského bojiště, kde obě strany tvrdí, jak tam vítězí,“ řekl k tomu, že historické prameny nejsou vždy plně objektivní.
Zakladatel Společnosti pro obranu svobody projevu a herní vývojář Daniel Vávra, který svůj celosvětově uznávaný videoherní titul Kingdome Come: Deliverance zasadil do Českého království roku 1403 a lidé po celém světě tak mohou na vlastní kůži zjistit, jak se žilo v době, kdy byl český král Václav IV. v zajetí a jeho bratr Zikmund usiloval o ovládnutí Českého království, se vyjádřil, že podobné zjištění o historických pramenech pojal, když jednomu z mladých historiků tvrdil, že tehdejší konflikty měli spojitost i s nepříliš dobrými vztahy mezi Čechy a Němci. „Idea národa tehdy nebyla,“ vpálil mu na to historik. Vávra pak ale naopak našel zastání například u historika Petra Čorneje, který mu dal za pravdu, že již tehdy do konfliktů promlouvali i nešvary mezi oběma národy.
Fotogalerie: - Nemrzačte historii
„Samozřejmě, že národy v našem slova smyslu neexistovaly, ale existovala – v uvozovkách – zemská národní příslušnost. Čili ti, kteří žili na území Českého království, byli svým způsobem Češi a ti, kteří žili v Německu, byli Sasové, Bavoři a tak dále…“ řekl Vondruška s tím, že „kámen úrazu“ u nás byl, že měli investoři přicházející z území dnešního Německa již od přemyslovských dob značná privilegia a českému obyvatelstvu vadilo i většinové zastoupení německy hovořících patricijů na Staroměstské radnici. Lidé to prý tehdy nebrali národnostně, ale mělo vliv odlišné postavení německy hovořících Pražanů.
Naopak nemá být ani pravda, že by se za husitů Němci nezapojovali do husitské armády. „Není pravda, že by se husitská vojska rekrutovala výrazně pouze z Čechů, spousta německy hovořících lidí bylo husity. Němci také podle Vondrušky v mnoha případech žili společně s českými husity. Jako Němce prý lidé v Českém království vnímali přicházející z území Německa, nikoli německy mluvící obyvatelstvo u nás. Spory mezi česky a německy hovořícími lidmi se pak v minulosti prý dosti často týkaly finančních záležitostí a privilegií různých skupin obyvatel.
Realita ve středověku dle Vondrušky ani zdaleka nevypadala tak, jak ji popisují knihy a rozdíly byly i mezi městy a venkovem. „Třeba na venkově se od jara do zimy dřelo až na doraz, protože by se jinak neuživili a potom v listopadu, když to všechno zapadalo sněhem a nastoupil Advent, tak zatímco církev požadovala, aby šlo o důstojný svátek, kdy se mají lidé modlit a zvýšit zbožnost, na venkově se nejvíc o Adventu hřešilo. Lidé se vožírali a dělali se nejrůznější věci, protože to bylo jediné období, kdy měli lidé klid a mohli si vyrazit z kopýtka. Měli sklizeno, stodola plná obilí, bylo na kořalku… My známe dobové normy z knížek, ale realita byla jiná,“ ukázal.
Fotogalerie: - Českých 100 nej
Platí to prý i dnes. „Když za 200 let bude chtít někdo psát o našem životě a vezme si do ruky nařízení Evropské unie, tak bude mít pocit, že jsme byli společnost, jejíž největší zábavou bylo třídit odpad,“ připodobnil.
Došlo i na dnešní zatracování spisovatele Aloise Jiráska částí historiků. „Jirásek na historických románech do jisté míry odpovídá na otázky své doby a podporuje český národ. Samozřejmě s odstupem času, kdy už samostatným národem jsme a máme vlastní stát, nám to připadá směšné, ale v době, kdy to psal, to spoustě lidem dávalo obrovský étos. Povzbuzovalo je to v tom, že být Čechem je něco dobrého a že Češi nejsou druhořadou skupinou v Rakousko-Uherské monarchii, že jsou stejně stateční a svébytní,“ komentuje to Vondruška. Jirásek podle něj udělal mnoho pro to, abychom svou národní svobodu vybojovali.
Celý rozhovor můžete zhlédnout zde:
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
