Velký problém na srbsko-maďarských hranicích podle Kotha představují také ilegální tábory, kde si člověk v první chvíli připadá jako v Africe. „Lidé v Horgosu žijí v chatrčích z větví stromů, které si museli sami vystavět, aby si zajistili aspoň trochu stínu před spalujícím sluncem. Když jsem tam byl, teplota se pohybovala přes třicet stupňů,“ vypráví Koth s tím, že hygienické podmínky a zásobování jsou přímo na katastrofální úrovni.

Uprchlíci zde rovněž nemají přístup k lékařské péči a nemají si ani kde vyprat prádlo. „Uprchlický tábor v Horgosu mi v mnoha aspektech připomíná situaci v nechvalně proslulém táboře v řeckém Idomeni. Jen s tím rozdílem, že v Horgosu žije uprchlíků přece jenom méně,“ konstatuje humanitární pracovník. Ze Srbska do Maďarska se dostávají uprchlíci jen přes hraniční přechod v Röszke a Tompě. Denně jsou maďarské úřady schopny odbavit jen několik málo uprchlíků.