Spolková antidiskriminační agentura (AGG) je přesvědčena, že by měl být po deseti letech existence reformován zákon o rovném zacházení, který by řešil postavení přistěhovalců na trhu práce. Jedním z navrhovaných řešení by podle AGG mohlo být přijetí kvót, které by konkrétně určovaly, jaké zastoupení by měli mít přistěhovalci v německých firmách. Šlo by tak o obdobu zákona přijatého Bundestagem v loňském roce, podle kterého musí být ve vedení firem s více než 500 zaměstnanci aspoň 30 % žen.
Další z možností je podle interpretace zprávy AGG deníkem Die Welt zavést opatření, která by podporovala rozmanitost. „Zákonodárci by měli zavést účinná a pozitivní opatření. V současných zákonech zabývajících se bojem proti diskriminaci existuje mnoho nedostatků. V posledních dvou letech si třetina lidí stěžovala na diskriminaci z důvodu svého věku, pohlaví a dalších kritérií, která popisuje německé právo,“ cituje německý deník zprávu vládní antidiskriminační agentury.
Celý text v němčině máte k dispozici ZDE.
Nicméně ze zprávy AGG vyplývá, že pouze šest procent lidí, kteří se cítili diskriminováni, zahájilo příslušné právní kroky. Za posledních deset let bylo evidováno v rámci porušení antidiskriminačního zákona 1405 stížností. „To se může zdát vzhledem k tak dlouhé době jako malý počet případů. Je ovšem nutné brát v úvahu, že mnoho případů nakonec skončilo smírem obou stran a nedostaly se tak vůbec do našich databází,“ konstatuje AGG ve své zprávě.
Vládní antidiskriminační agentura rovněž vyzývá zákonodárce, aby zajistili možnost kolektivního vymáhání práva v této záležitosti a posílili postavení odborů. Vedle toho by podle neomarxistů z AGG měla být prodloužena lhůta, ve které musí být zaměstnavateli sděleno konkrétní porušení antidiskriminačního zákona ze současných dvou měsíců na nejméně půl roku. „Zákon o rovném zacházení po deseti letech v každém případě potřebuje od základu reformovat. I s ohledem na zajištění přístupu menšin k vyšším manažerským postům,“ shrnuje zpráva v závěru.
Zůstává však otázkou, do jaké míry by se případné kvóty pro zastoupení přistěhovalců v top managementu větších firem podařilo naplnit. Mezi přistěhovalci, zejména z Blízkého východu či zemí Afriky, panuje i na německé poměry poměrně vysoká nezaměstnanost a dosavadní statistiky ukazují, že ani mezi nově příchozími migranty se nevyskytuje příliš kvalifikovaných jedinců, nemluvě o těch, kteří by byli rovnou schopni vykonávat manažerskou funkci.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: pro
