Vyjádření dalších řádů ČTK zjišťuje. Ne všechny ale kraje žalují. „Žádnou určovací žalobu ohledně majetku ve vlastnictví kraje nemáme. Nemáme proto ani co stahovat,“ sdělil ČTK Johannes Lobkowicz, kancléř Českého velkopřevorství Suverénního řádu Maltézských rytířů, který vede například řadu sporů kvůli nemovitostem v Praze. Určovací žaloby na krajský či obecní majetek podal třeba Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou, minorité či řád Milosrdných bratří.
Česká provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě, známého jako Řád německých rytířů, nyní Německý řád, se domáhá navrácení svého majetku řadou žalob. Asi nejznámější je případ hradu Bouzov na Olomoucku, který je v majetku státu. Národní památkový ústav odmítl hrad vydat s odůvodněním, že byl konfiskován na základě Benešových dekretů, a tudíž se na něj zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi nevztahuje. Hrad byl konfiskován podle zmíněných dekretů, nikoli však řádu.
O majetek přišel řád už krátce po odtržení Sudet od Československa, v říjnu 1938. Z rozhodnutí Adolfa Hitlera byl Německý řád zrušen jako nepřátelský říši a nemovitosti byly zabaveny či převedeny na nové vlastníky. Zástupci řádu se před soudem snaží vyvrátit tvrzení, že členové řádu kolaborovali, tvrdí, že byli naopak perzekuováni. Německý řád žádá také navrácení kostela v Karlově Studánce na Bruntálsku. Řád podal také žalobu k olomouckému krajskému soudu kvůli loňskému rozhodnutí Pozemkového úřadu, který nevydal bezmála 1 300 hektarů zemědělské půdy na Olomoucku.
Čeští biskupové na svém tradičním setkání na Velehradě počátkem července rozhodli o stažení žalob na kraje, v nichž se církve domáhají určení vlastnictví majetku. Ke stažení žalob vyzvali biskupové i řády a kongregace působící v zemi. Zástupci řádů se jednání účastnili a zmíněný krok podpořili. Stažení žalob se ale netýká obcí.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
