„V arabském světě se v současné době odehrává existenciální boj. To je bez debat. Otázkou ovšem zůstává, jestli je to i náš boj. Před tím, než půjdeme do války, měli bychom si odpovědět na několik důležitých otázek. Co mi dělá největší starosti, je, že Obama se chce vrátit do Iráku pod dojmem dvou videí popravených amerických novinářů, která zaplavila média. Mám vážné obavy, že Obama chce jít do války z iracionálního strachu, že se ISIS blíží k našim domovům," uvažuje Friedman. 

„Nepodceňuji nebezpečí plynouci z existence ISIS a sdílím názory našeho prezidenta, že tito teroristé musí být zničeni. Pokud však vaše kroky řídí strach, nedokážete uvažovat strategicky a realisticky si odpovědět na spoustu klíčových otázek. Jednou z nich je, proč šíitský Írán, který pomáhal spustit sunnitské povstání v Iráku, chce s námi na celé operaci úzce spolupracovat a Turecko se společně s dalšími arabskými zeměmi drží zpátky?" pokládá si Friedman jednu z otázek. 

„Před tím, než se na celou věc podíváme do větší hloubky, pojďme si položit jednu kacířskou otázku, která zní: 'Co kdybychom nakonec neudělali vůbec nic?' Tuto otázku si před nedávnem ve své eseji publikované na serveru Stratfor.com položil George Friedman. Ve svém textu zmiňuje, že sunnitské povstání pod hlavičkou ISIS se dalo vzhledem k bezohlednému počínání šíitské vlády a milice v Bagdádu a Sýrii očekávat. V další pasáži svého zamyšlení pochybuje o tom, jestli ovšem představuje ISIS problém pro Spojené státy. Friedman míní, že v americkém zájmu není udržet v regionu stabilitu, ale umožnit existenci dynamické rovnováhy moci, ve které jsou všichni aktéři natolik zaměstnáni sami sebou, že nemají sílu ani chuť ohrožovat Spojené státy," tlumočí myšlenky svého jmenovce Friedman.