Advokát Hrádela se úvodem rozhovořil o historii nabývání církevního majetku v českých zemích. Zmínil, že placení desátků a tím i vytváření vlastní majetkové základny církve bylo českému státu vnuceno útiskem.
„Nebudu zdržovat třeba bitvou na Bílé hoře. Všichni víme, kolik majetku nekatolických měšťanů skončilo v cizích rukou,“ deklamoval dále.
Následně připomněl pozemkovou reformu v roce 1919. „Představitelé ČSR ze všech stran hovořili o odstranění historické křivdy na českém národu. To mělo být provedeno odnětím majetku za určitou náhradu - tedy standardním způsobem. Ano, tato náhrada nebyla tržní - tím by se nekompenzovaly historické křivdy. To při vystoupení v Parlamentu uváděli všichni představitelé našeho státu,“ připomněl advokát.
Zato dnes vláda hovoří o náhradě tržní. „Tím zcela popírá základy, na nichž byl založen náš stát. Toto navrhovatelé napadají jako poškození své vlasti,“ deklamoval advokát.
„My vlastně dodnes nevíme, jaký nemovitý majetek se má vydávat. Neexistuje výčtový zákon, pouze zákon paušální,“ pokračoval.
Poté se pozastavil nad tím, zda církev vůbec je právnickou osobou. Veškeré restituční zákony přitom počítají s navracením původním vlastníkům, tedy právním subjektům. „Toto je jediná výjimka, a nikdo není schopen vysvětlit, proč,“ rozohnil se právník.
„Dáváme náhradu za majetek někomu, u koho nevíme, zda jej vůbec vlastnil. Mluvíme přitom o odluce, i když všichni víme, že se o žádnou odluku nejedná. Protože pokud by v budoucnu církev požadovala prostředky například na humanitární činnost, kterou koná, tak odmítnout ji by bylo znevýhodněním církve oproti ostatním subjektům,“ připomněl.
„Není to odluka, jen jim dáváme peníze k podnikatelské činnosti,“ dodal rozčíleně.
Poté se advokát Hrádela rozhovořil o významu společenského souladu mezi věřícími a nevěřícími. „Je třeba respektovat historii naší země a princip 'nepokradeš'. Je nutné respektovat Bibli a evangelium,“ uvedl.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
