Výhradně reflexi druhého kola přímé prezidentské volby patří přehled mediálních zajímavostí uplynulého týdne. „Hned v sobotu večer usedli v Událostech, komentářích České televize komentátoři Petr Honzejk z Hospodářských novin, Libor Dvořák z Českého rozhlasu, Bohumil Pečinka z Reflexu a Ondřej Leinert z MF Dnes a vedli rozpravu o výsledcích druhého kola voleb. Vybral jsem z ní několik výroků, které v některých případech skoro ani není třeba komentovat. Tak například pan Honzejk z Bakalových novin pravil: ‚Zemana volili lidé, kteří se cítí odstrčeni.‘ Tak já tedy odpovídám otázkou: Neměly by se ony elity, které tedy zřejmě zastupoval pan Drahoš nebo pan Honzejk nebo pan Bakala, zamyslet nad tím, proč se těch téměř 52 procent voličů cítí odstrčeno?“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Nemyslí si, že by voliči stávajícího prezidenta byli odstrčeni, jen se nějak rozhodli v rámci svobodné demokratické volby. „Permanentně z nich dělat nějaké frustráty, div ne duševně nemocné osoby, to je sice marketingový trik, který známe už z kampaně pana Drahoše, ale od redaktora Bakalových novin by to tedy zaznít nemělo. Také pan Libor Dvořák z Českého rozhlasu hovořil zajímavě. Třikrát jsem v jeho promluvě zachytil, že se jasně přihlásil ke své voličské preferenci. Třeba řekl: ‚To nevyšlo pro nás, kteří jsme chtěli Drahoše.‘ Nebo když mluvil o Francii, tak poznamenal: ‚Ve Franci to dopadlo lépe než u nás.‘ A ještě přidal další větu k Zemanovi: ‚Je to volba pro nás nepříjemná.‘ Nevím, jestli je správné, aby redaktor, který v pořadu zastupuje veřejnoprávní médium, měl takto jednoznačně prezentovat své sympatie a jestli by se neměl trochu snažit být nezávislý. Korunoval to čtvrtým výrokem, který už nebudu ani komentovat a který zní: ‚Tento Zeman republice v ničem nepomůže‘,“ cituje mediální analytik komentátora Českého rozhlasu.
Částečná lež je jako částečné těhotenství
Vrací se k Petru Honzejkovi, jenž za jeden z důvodů vítězství nynějšího prezidenta považuje to, že oblepil zemi plakáty proti Jiřímu Drahošovi a migraci s tím, že tahle země je naše. „Dodal, že tenhle slogan je částečně lživý, aniž by se nějak zabýval tím, ve kterém konkrétním místě je částečně lživý. Mně slova o tom, že slogan je částečně lživý, připomněla bonmot o částečném těhotenství. Buď něco je lež, nebo to není lež. Buďto je někdo těhotný, nebo není těhotný. A mám pocit, že tahle země je naše, o tom snad není sporu, nebo pokud není, tak nám to ještě nikdo nesdělil. Proti Drahošovi vystupoval Zeman ve druhém kole, tak stop Drahošovi je v pořádku. A proti migraci bylo předvolební heslo a o tom se těžko dá říct, jestli je pravdivé, nebo nepravdivé. Prostě je to nějaký jeho programový bod, který prosazoval a dal si ho na plakát. Ten se nedá posuzovat z hlediska pravdivosti. Takže pan Honzejk říkal hlouposti, což ostatně v podobných situacích říká poměrně dost často,“ míní Petr Žantovský.
Naopak oceňuje další dva hosty ve studiu. „Pan Pečinka správně říkal, že v podstatě nešlo o volby, ale o referendum o Zemanovi a Drahoše zhodnotil jako nepodstatnou postavu. Je zajímavé, že tenhle jeho názor zopakoval pan Pehe pro Respekt, když říkal totéž jenom jinými slovy, že Drahoš byl vlastně pouze jako antizeman a nenesl žádnou vlastní myšlenku, a proto se na jeho stranu nepřidali všichni z tábora vyřazených z prvního kola, těch Horáčků, Hilšerů a podobně. Dále pan Leinert velice rozumně srovnával pana Drahoše s paní Clintonovou, který – jak říkal – měl absolutně myšlenkově prázdnou kampaň a navíc už uprostřed kampaně, když cítili, že jim teče do bot, tak začali svádět vinu na Rusko, aniž by to nějak významně podložili. Výkony komentátorů z jednotlivých médií v debatě těsně po volbách mluví samy za sebe,“ myslí si mediální odborník.
Neznalý politolog předvedl hodně slabý rétorický výkon
K sobotnímu volebnímu vysílání České televize má ještě dva postřehy. „Po zmíněné debatě následoval rozhovor s hostem, jímž byl poměrně mladý člověk jménem Kamil Švec. Představen byl jako politolog z Fakulty sociálních věd a spolupracovník České televize. Krom toho musím říct, že jeho rétorický výkon byl velice slabý, s takovými výkony se nesetkávám ani u státnic na bakalářském studiu u nás na škole. Říkal nějaké nepravdy, nachytal jsem ho u jedné zásadní. Když srovnával Václava Klause a Miloše Zemana, tak konstatoval: ‚Klaus a Zeman společně pracovali v Prognostickém úřadu.‘ Tak za prvé se to jmenovalo Prognostický ústav Akademie věd, žádný úřad to tedy nebyl. A za druhé, Václav Klaus tam pracoval v letech 1987 až 89 a Miloš Zeman 90 až 93, čili se tam míjeli o rok. Když tam Miloš Zeman nastoupil, tak byl už Václav Klaus členem federální vlády,“ připomíná Petr Žantovský.
Psali jsme:
Taková neznalost od člověka, který se prezentuje jako politolog, a proto ho Česká televize pro své vysílání využívá, je dost překvapivá. „To, že to panu Švecovi uniklo, považuji za dost zásadní problém. Ale za ještě zásadnější problém v daném případě považuji to, že ho dotyčný moderátor neopravil, protože by měl být zpraven od svých editorů, pokud by to sám nevěděl.. No a vysílání ČT24 toho dne korunoval asi pětiminutový vstup pana Drahoše z Kongresového centra, v němž se předvedl celý jeho tým, zpívali si hymnu, bylo to velmi dojemné, ale hlavně to bylo stopáži neúnosné. Vůbec jsem nepochopil, proč se tomu věnovala tak dlouhá pasáž z těch poměrně krátkých zpráv. Asi to bylo proto, že ti lidé v České televizi sdílejí názory výše zmíněného pana Dvořáka z Českého rozhlasu, že je třeba oplakat ‚svého‘ kandidáta. Každopádně takový příspěvek do zpráv České televize nepatřil,“ tvrdí mediální analytik.
Mitrofanov shazuje nejen sebe, ale i médium, pro které pracuje
Od veřejnoprávní obrazovky se přesouvá k článkům zabývajícím se výsledky druhého kola přímé prezidentské volby, které jím úplně otřásly. „Jednak jsem zase užasl nad Sašou Mitrofanovem, jehož jsem tu v poslední době okopával dvakrát. A i tentokrát si dal záležet. V sobotu odpoledne, když už se rýsovaly výsledky voleb, napsal znovu poměrně značný hanopis na Miloše Zemana, jenž vyšel pod titulkem ‚Maturita nevyšla, připravena zpátečka‘. Prezidenta v něm charakterizuje jako člověka, jenž ‚sahá ke sprosťárnám a lžím, který neváhá podkuřovat diktátorům jen proto, že mu jako jediní z ciziny vykazují úctu a poskytují podporu. Jinde se českého prezidenta jako ruské a čínské loutky štítí‘,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Sám si totiž nevšiml, že by se českého prezidenta štítili třeba v Bruselu či ve Štrasburku, kde měl projev, nebo v Buckinghamském paláci, kde ho přijala britská královna Alžběta II., nebo při zahraničních cestách, které za pět let vykonal. „To jsou opravdu velmi silná slova. Panu Mitrofanovovi bych připomněl tu vlajkoslávu, kterou britská královna uvítala čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Ta byla asi stopadesátkrát opulentnější než několik vlaječek na Evropské třídě ve směru od letiště, takže to je v souvislosti s Čínou v duchu malování čertů na zeď. Pan Mitrofanov má zcela zjevně s panem prezidentem nějaký osobní problém. Nevím, proč to dělá. Je to hloupé, protože tím shazuje nejen sebe, ale i médium, pro které dlouhodobě píše, tedy deník Právo, respektive Novinky.cz,“ podotýká mediální odborník.
Takové komentáře zveřejňuje Aktuálně.cz proto, že patří Bakalovi
Za jednu z nejhloupějších reakcí, které se objevily po vítězství Miloše Zemana, považuje text Jana Moláčka na Aktuálně.cz. „Je tam toho víc, ale vezmu jen několik drobností. Píše tam: ‚Česko udělalo v sobotu zásadní krok k okleštěné, pahýlovité demokracii polského a maďarského vzoru, která je ovšem jen předsíní kremelských sálů, v nichž už nepanuje demokracie vůbec.‘ Nu, pan Moláček používá velmi silácký slovník, myslím, že by mu velká část maďarské a polské populace oponovala v tom, co to je okleštěná, pahýlovitá demokracie polského a maďarského vzoru. Je to zase další nálepkování a vytváření dojmu, že se stáváme satelitem Sovětského svazu, který už neexistuje. To by si pánové Moláček a Mitrofanov mohli všimnout, že to, co dnes v Moskvě je, není Sovětský svaz. A co vím, tak s výjimkou Krymu, který rozhodl o své budoucnosti v referendu, dnešní Rusko nepřipojilo ke svému území žádné další,“ upozorňuje Petr Žantovský.
Ing. Miloš Zeman
Neví tedy, proč se opět maluje čert na zeď a konkrétně podobou znovuzvoleného prezidenta, k němuž Jan Moláček přidal ještě další „pěknou“ charakteristiku. „To opravdu stojí za citaci: ‚Protože v těch uplynulých třech letech‘ – nevím, proč třech, ale podle pana Moláčka trvá mandát asi tři roky – ‚seděl na Hradě kůl v plotě. V podhradí panoval prozápadní konsenzus. Nejpozději v loňských parlamentních volbách se to ale změnilo.‘ Nu, já bych se zeptal pana Moláčka, proč si myslí, že v podhradí panoval prozápadní konsenzus, nebo co to vůbec je prozápadní konsenzus,. A jestli si myslí, že hnutí ANO, které ve volbách získalo nejvíce hlasů, je protizápadní. Jen připomínám, že se pan Babiš nyní vyjádřil, že je nejlepší a dost možná poslední šance, jak zabránit radikalizaci postojů vůči EU v České republice. Pan Moláček se zúčastnil asi jiných parlamentních voleb, nebo žije v jiné zemi, každopádně píše nesmysly. Proč je píše, nevím. Proč mu je Aktuálně.cz zveřejňuje, vím, protože patří Bakalovi,“ vysvětluje mediální analytik.
J. X. Doležal by měl plným krokem odkráčet ze slušné společnosti
Doslova se zatajeným dechem si pak přečetl dva články svého někdejšího redakčního kolegy Jiřího X. Doležala, který se proslavil jako propagátor legalizace lehkých drog, ale v poslední době v sobě objevil politického komentátora. „To asi neměl dělat, protože ve dvou dnech 27. a 30. ledna zplodil takové zhůvěřilosti, že jsem nevěřil svým očím. V jedné z nich nám sdělil, že český národ volbou Zemana posvětil všechny jeho sprosťárny a antidemokratické kroky, že nás Zeman vede do komunismu a článek pointuje tím, že ‚pro český národ zbývá jediná šance: fyziologické pochody. Fotografie zachycující prezidenta Zemana těsně před vyhlášením výsledků voleb totiž ukazují, že asi budeme mít, podobně jako Severní Korea, brzy prezidentem mrtvolu.‘ To už je opravdu hodně silná káva a myslel jsem si, že už ji asi nelze překonat. Ale ano,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Jiří X. Doležal ji totiž překonal v článku „Zeman a zdraví: Čím lékaři dopují pana prezidenta?“ hned o tři dny později. „V něm nám v podstatě oznámil, že je pan prezident závislý na drogách, na speedech, na metamfetaminu, na pervitinu a tak dál a tak dál, což ho údajně udržuje v takové formě, aby mohl zvládnout povinnosti, které z titulu své funkce plní. Pokud vím, tak Jirka Doležal studoval kdysi dávno v osmdesátých letech psychologii, ale tady ze sebe neukázal psychologa ani jeden milimetr. Protože něco tak podpásového, ubohého a zcela neetického jako útočit permanentně, ať už na domnělý nebo skutečný zdravotní stav kohokoli, je něco, co se ve slušné společnosti nedělá. Myslím si, že Jiří X. Doležal by měl po těchto článcích ze slušné společnosti odkráčet, abych citoval slovy románu Jana Otčenáška Plným krokem,“ doporučuje mediální odborník.
Bulvární pojetí od těch, co by chtěli být seriózním médiem
Pozadu nezůstal ani týdeník Echo se svou titulní stránkou. „Pod velikým titulkem ‚Oko bere‘ je tam fotomontáž Miloše Zemana se zcela spadlým víčkem levého oka, což má navozovat dojem jeho těžké neurologické poruchy. V souvislosti s tím titulkem je to dost odporné. Vzpomínám, jak se kdysi Reflex hájil tím, že má právo dělat různé montáže na titulní strany. Vzpomeňme si na tu parafrázi na slavnou fotku Anny Leibowitzové nahého Johna Lennona s oblečenou Yoko Ono, kterou pořídila několik hodin před atentátem na Lennona. Reflex dal tehdy na titul fotomontáž nahého Jiřího Paroubka s oblečenou paní Petrou Paroubkovou. Nebo jindy přimalovali Davidu Rathovi tehdy ještě jako aktivnímu politikovi Hitlerův knírek a považovali se za velmi vtipné. Myslím, že tohle překonalo všechny ty vtipy nevtipy a týdeník Echo se stal tímto úplným bulvárem, přičemž nejen podle mě se mohl stát seriózním politickým týdeníkem. Není tomu tak. Je to bulvár, který razí jednoznačně politickou linii,“ nepochybuje Petr Žantovský.
Ing. Jiří Paroubek
Nemůže opomenout ani vystoupení šéfkomentátora Lidových novin Petra Kamberského, který v pořadu Den podle Barbory Tachecí na Českém rozhlase Plus minulou sobotu krátce po volbách prohlásil: „Vemte si, my máme prezidenta, bývalého předsedu sněmovny i vlády, prezidenta, který obhájil mandát, a my dodneška v podstatě vůbec nevíme, jak vypadalo jeho první manželství, nevíme, co dělá jeho syn, nevíme, co dělá jeho první žena, my nemáme vůbec žádné páky na lidi, kteří sedí na Hradě, ve velikánských kancelářích. To je svým způsobem stát ve státě, a dnes není žádná páka, která by ho dokázala zmáčknout.“
Novinář by chtěl mít páky na to, aby mohl někoho mačkat
„To jsou velice dramatická souvětí, protože pan Kamberský nám v podstatě říká, že by si jako šéfkomentátor jednoho celostátního deníku přál mít nějaké páky a někoho mačkat. Myslím, že si popletl roli novinářství. Novinář má informovat, ale nevím, co má s výkonem prezidentské funkce společného vědět, jak žije syn z prvního manželství pana Zemana nebo jeho první žena, kde žije, co dělá. Co je panu Kamberskému do toho? Na co si to hraje? Mám pocit, že vůbec nepochopil smysl své profese, a tudíž ji v podstatě nemá co vykonávat. Ale do toho zas já nemám co mluvit, to je věc majitele Lidových novin, a tím je svěřenský fond, který drží Mafru. Jenom konstatuji, že tohle z kdysi velmi seriózních Lidových novin udělalo opět bulvár, protože jejich šéfkomentátor pracuje s bulvární argumentací a vyžaduje bulvární informace k tomu, aby mohl psát své komentáře. To je velká ostuda,“ tvrdí Petr Žantovský.
Zakončit chce ale alespoň trochu optimisticky, a tak si k tomu vybírá výsledky z průzkumu agentury Kantar TNS, který mapoval motivaci voličů v přímé prezidentské volbě a v neděli je zveřejnila Česká televize. „Velmi mě zaujalo, když jsem se dočetl, že z těch, co hlasovali pro Jiřího Drahoše, bylo 47 procent především kvůli tomu, aby nevyhrál Zeman. Skutečně zvolit Drahoše prezidentem chtělo jen 52 procent jeho voličů. Zatímco 77 procent Zemanových voličů mu dalo hlas jen kvůli jemu samému a chtělo, aby pokračoval ve své prezidentské funkci dalších pět let. A pouze pro 22 procent jeho voličů bylo hlavním motivem to, aby se hlavou státu nestal Jiří Drahoš,“ cituje z výsledků průzkumu mediální analytik.
V pozitivní volbě měl Zeman o polovinu voličů více než Drahoš
Optimistické je to podle něj v tom, že 77 procent voličů hlasovalo pozitivně pro Zemana a jsou tedy spokojeni, zatímco pro Drahoše hlasovalo pozitivně jenom 52 procent. „To jsou trošku jiná čísla, než která nám vyšla jen z té čisté volební aritmetiky, která má své demografické a jiné souvislosti. To vychází na 2,2 milionu voličů pro Miloše Zemana oproti 1,4 milionu pro Jiřího Drahoše. Každopádně ten průzkum ukázal, že Zemanova politika má podstatně pevnější odezvu ve společnosti u lidí, kteří respektují způsob jeho politiky. A to je samozřejmě zpráva dobrá, protože znamená, že Zeman jde vybaven do druhého období velmi silným a – musím říci – také velmi závazným mandátem. Takže se těšme na to, s čím se ukáže. Každopádně mandát od jeho voličů je velice silný a zavazující,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
