Nespokojenci na náměstích. Ale nikdo jim nedal recept, jak dál

18.11.2011 8:52

Jen ti opravdu rozhněvaní přišli podle komentátora deníku Právo Alexandra Mitrofanova dát najevo 17. listopadu na náměstí, že se nehodlají smířit s nynější situací ve společnosti. Bylo jich však mnohem méně než před 22 lety. Navíc protestní akce působily rozháraně a nikdo nebyl schopen dát kloudný recept na to, jak dál.

Nespokojenci na náměstích. Ale nikdo jim nedal recept, jak dál
Foto: Filip Jandourek
Popisek: Protivládní demonstrace na Václavském náměstí
reklama

Několik stovek protestujících proti vládě na Staroměstském náměstí a později i dvě tisícovky na Václavském náměstí spojovala podle Alexandra Mitrofanova rozháranost. „Nespokojenost a hněv v přebytku. Co dál, nikdo pořádně nevěděl. To se projevilo i ve výběru řečníků a v reakci na jejich vystoupení," píše v komentáři pro deník Právo.

Prakticky nikdo z lidí, kteří začínali mluvit s přítomnými politiky, nedokázal v první chvíli udržet vztekem přeskakující hlas. Politiky, tedy Bohuslava Sobotku a Vojtěcha Filipa, příliš nevítali ani příliš nevypuzovali. Bez velkého vzrušení poslouchali ostatní kritiky. Oživení nastalo vždy jen u obzvlášť silného odsudku.

Nechtění sdílelo před 22 lety veřejně mnohem víc lidí

O něco větší pozornost si vynutil slovinský filosof Slavoj Žižek, ale ani on neposkytl žádný recept kromě řady myšlenkových závěrů, které slýcháme od našich sociálních demokratů. Ti byli na demonstracích zastoupeni tradiční sestavou a také lidé za nimi chodili jako obvykle. Témata byla různá, ale opakovaly se stížnosti na poměry nebo dotazy spojené s konkrétní situací tazatele.

Nedalo se to ovšem srovnat s atmosférou ve stejných místech před dvaadvaceti lety. „Tehdy se také vědělo, co se nechce. Ale toto nechtění veřejně sdílelo mnohem víc lidí. V listopadu 1989 se nikdo nezabýval otázkou, kudy a jak dál," připomíná Mitrofanov, že tehdy jsme měli před očima příklad Západu a jedněm vyhovoval sociální stát, zatímco jiní snili o tržní ekonomice bez přívlastků.

Brzy může být za viníka prohlášena demokracie jako taková

Pro běžné lidi byl lákavý příslib, že za sedm let budeme žít jako v Rakousku. „Dnes nic z toho neplatí. Kapitalimus jako světlý zítřek přestal oslovovat. Největší rozdíl mezi dnešními nespokojenými a protestujícími před 22 lety ale spočívá v tom, že tehdy nikdo kromě opravdových disidentů neměl strach o živobytí," upozorňuje komentátor.

To, že je to dnes jinak, dávají lidé za vinu politikům. Místo nich připouštějí ke sluchu ty, kteří proti politikům bouří. Přitom ve své touze vyniknout se politiky dříve, nebo později stejně stanou. „Ještě pár let pod takovou vládou a za viníka může být prohlášena demokracie jako taková. Půda k tomu je současnou rozháraností zkypřena," konstatuje závěrem Mitrofanov.

K věci:

Demonstrace proti vládě. Více než dva tisíce lidí v Praze 

Peake: Máme se lépe než tehdy, to ať dnes zazní. Odpověděl jí Václavák 

Chováte se hůř než KSČ. Před oslavou revoluce národ vynadal politikům 

Foto: Hans Štembera

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: jih
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Daniela Kroupu v ČT nikdo nezastavil, a tak řekl, co řekl. Paroubek ve varu. Chystá vážnou dohru

18:41 Daniela Kroupu v ČT nikdo nezastavil, a tak řekl, co řekl. Paroubek ve varu. Chystá vážnou dohru

Bývalý premiér Jiří Paroubek se tvrdě opřel do filozofa, disidenta a chartisty Daniela Kroupy, který…