Pane starosto, tzv. doba hájení pro Vás skončila. Jak byste shrnul svých prvních sto dní ve funkci? Je něco, co Vás, ať již kladně nebo záporně překvapilo?
Překvapila mě kritika, kterou naše hnutí Strakonická Veřejnost napadl nějaký zoufalec hned po volbách, kdy ještě neproběhlo první – volební zastupitelstvo. Byli jsme obviněni z nedodržení volebních slibů. Kladně mě překvapilo množství lidí, kteří nám stále projevují podporu a drží palce.
Po nástupu do funkce jste se obával kostlivců, kteří mohou být schováni ve skříni. Potvrdily se Vaše obavy?
Potvrdily se více, než jsme čekali. Budeme zřejmě muset zvětšit hřbitov. Obrovské manko v Pivovaru, vyčerpané fondy v ústavu služeb, stotisícové částky, „vyhazované“ vedoucí kulturního střediska, nemožnost nabýt informací z Teplárny, přestárlé technologie plaveckého a zimního stadionu, nefunkčnost vnitřních kontrolních mechanizmů apod. Bývalé vedení se skutečně činilo a „rozkvetlá zahrádka“, kterou nám předalo, je ve skutečnosti propast, politicky zakrytá květinovou výzdobou.
Palčivým problém města je zadluženost. Máte nějakou představu, jak ji snížit? A o kolik je možné tak skutečně za čtyři roky učinit?
Jednou z jednoduchých možností je nevyhazovat peníze za prvoplánové zviditelňování vedení města, konec výstavby nepotřebných megalomanských staveb, plánování, zvyšování počtu obyvatel města, počtu žáků ve školách, počtu zaměstnanců ve firmách. To vše, jak víte, nárokuje větší přísun peněz ze státního rozpočtu. Dále je třeba, abychom se jako město chovali tržně, tzn. například zvýšit příjmy z turistického ruchu, z kultury, zhodnocování majetku města a účelné – ziskové - „podnikání“ v městských podnicích.
Slibovali jste také změnit nepřehlednost ve financování radnice. Jaké konkrétní kroky plánujete?
Vše na internet a do tisku.
Psali jsme:
Svého předchůdce jste v čele radnice nahradil po dlouhých 16-ti letech. Je ale veřejným tajemstvím, že jste jej neměl příliš v lásce. Čím se od něj nyní budete chtít odlišit? Jaká je Vaše vize Starkonic, jako místa, kde se lidem dobře žije a nemají potřebu odcházet jinak?
Řekl bych, že pojem veřejné tajemství by měl být nahrazen pojmem demagogická šeptanda. Pavla mám jako člověka rád, myslím si, že se stal obětí příliš megalomanských neinvestičních kroků, které se mu vymkly z rukou a zastavily na dlouhou dobu rozvoj města. Dostal se do pozice osamělého absolutisty, chyběla mu týmová podpora. Patolízalové nejsou tím nejlepším přítelem a kritika není tím nejhorším rádcem! Je mi ho dnes spíše líto, ale je to starý harcovník, on se ze současné frustrace a depresí dostane. Držím palce.
Strakonice bych rád zvedl na úroveň prosperujícího okresního města s významným historickým odkazem, kulturní současností, dostatkem pracovních míst, s péčí o výchovu mládeže a o důstojné stáří občanů. Rád bych také „zatáhl“ občany do procesu budování města, aby za pomoci malých krůčků začali mít starost o své okolí, o své sousedy a v neposlední řadě o svou budoucnost jako součást občanské soudržnosti a hrdosti na své město. To nám tu trochu chybí.
Dosud jste působil jako realitní makléř. Jak budete chtít využít své zkušenosti v politice? A co Vás přimělo kandidovat?
Mohu říci dvě věci: Několikrát jsem veřejně prohlásil, že má kancelář, kterou nyní vedou mé děti a manželka, nebude nikdy za mého starostování „obchodovat“ s městem. Za druhé bych se do této práce rád vrátil. Bylo to ve srovnání se starostováním „leháro“. Své zkušenosti nyní tedy využívám k tomu, aby se město chovalo tržně, aby neprodělávalo a vědělo, že vyúčtování (v jakékoliv oblasti své činnosti – i politické) se nikdy nevyhne. Jeho hlavní činností je služba lidem, a ne stavba pomníků. Ke kandidatuře mě přimělo amatérské chování celého vedení radnice. Město se vylidňovalo, finančně se svými podniky dosáhlo na miliardové zadlužení (dvojnásobek rozpočtu města), perspektiva k zajímavému a důstojnému životu pramalá. Spousta lidí se odstěhovalo. Navíc – podnikatel byl brán vedením města jako nezajímavý, peníze tu přibývaly jen z daní, žádná snaha o celkový rozvoj. Město není prostředkem dosažení cílů jedince, ale prostředkem k poskytnutí možností ke spokojenému a bezpečnému životu občana od narození do smrti. (Ani na tu bychom neměli zapomínat.) Starosta prostě musí pracovat pro druhé. (A rodina by to neměla odnášet.)
Jaké jsou Vaše hlavní priority pro letošní rok?
Navázat styky s rozvojovými agenturami, ministerstvy, krajským úřadem, sousedními města a obcemi, podnikateli i dobrovolníky, s občany. Pak začít získávat co nejvíce peněz na rozvoj podnikání, zvyšovat zaměstnanost, možnosti bydlení, sehnat jakékoliv peníze na kulturu a sport. Udržet „květinový“ vzhled města, posílit bezpečnostní a preventivní činnost, je toho moc. Neříkám, že všechno zvládnu, ale máme velmi dobrý a pracovitý tým, a já se jej snažím ca nejvíce využívat a koordinovat. Bez nich by nebylo možné zvyšovat parametry života ve Strakonicích.
Jak byste hodnotil s odstupem času spolupráci uvnitř koalice, na níž jste se dohodli se zástupci Občanské demokratické strany, ANO 2011 a Volby pro město? Domníváte se, že vyjednaná koalice, vydrží celé volební období?
Hodnocení – jde to! Výdrž – zatím ano. Nejsem „profesionální“ politik, nemohu zatím více hodnotit.
Další rozhovory:
Jak jste se vyjádřil pro Strakonický deník, nejste politici. Vaším cílem je, aby se ve Strakonicích žilo lidem dobře. Nejsem politik, je i oblíbená věta Andreje Babiše. Ztotožňujete se s ním i v jeho dalších postojích? Jak byste ho ve funkci místopředsedy vlády a ministra financí hodnotil?
Abych pravdu řekl, „velkou“ politiku moc nesleduji, mám toho na práci moc. Přiznávám však, že jsme závislí i na ní, proto se budu časem věnovat i získávání informací odtud. Zatím pracujeme na místních problémech a řešíme otázky většího významu jen tehdy, když jsou součástí dění ve městě. Chtěli jsme „opravit a nastartovat“ Strakonice. Pak je teprve budeme bránit.
Jak byste Vy sám definoval toho, kdo je politik?
Myslím, že jsou dva typy. Prvním typem je člověk, který chce všeho hodně a hned, který má dobrou paměť, umí používat polopravdy až demagogii, pracovat s veřejným míněním, s výbornou rétorikou, méně či více psychopat a ví, co chce. Druhým typem je člověk, který si myslí, že něco změní, nechce jen „kecat v hospodě“ a jde s kůží na trh. Zároveň je maličko naivní, protože si myslí, že snad žádný politik prvního typu v jeho týmu nebude. Ale tápu. Možná ještě objevím nějaký „třetí typ“. Snad ano.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Kateřina Synková
