Nesvítí, nefouká... Data z Německa kříží plány EU

21.10.2021 13:31

Obnovitelné zdroje mají být pro Evropu spásou, která jí zaručí nezávislost na fosilních zdrojích energie. Ovšem jak se ukazuje na datech z Německa, problémem je jejich výkon, který nebývá vždy ideální. Například solární elektrárny v Německu nevyprodukují ani pětinu toho, co by teoreticky mohly. A větrné na tom nejsou o mnoho lépe. Obnovitelné zdroje pak kritizoval i bývalý šéf ČEZu.

Nesvítí, nefouká... Data z Německa kříží plány EU
Foto: Repro německý statistický úřad
Popisek: Využití obnovitelných zdrojů v Německu

Anketa

Chcete Pekarovou Adamovou za předsedkyni Poslanecké sněmovny?

4%
93%
hlasovalo: 45683 lidí

Jak je známo, Evropská unie plánuje být do roku 2050 uhlíkově neutrální a pomoci jí k tomu mají obnovitelné zdroje. Podle některých evropských politiků současná krize způsobená vysokými cenami elektřiny a plynu jen dokazuje, jak je Evropa závislá na fosilních zdrojích a že musí co nejrychleji přejít na zdroje obnovitelné.

Německý statistický úřad ovšem dnes zveřejnil data o tom, jak fungovaly větrné, solární a biomasové elektrárny v první polovině roku 2021. Uvádí, že v průměru na plnou kapacitu (matematicky vyjádřeno) fungovala jen pětina německých větrných elektráren. Plná kapacita je hodnota, kterou elektrárna může dosáhnout v ideálních podmínkách. Ještě hůře na tom byly solární elektrárny, které pracovaly jen na 10,5 % své maximální kapacity. Stabilní je výkon elektráren na biomasu, který se drží mezi 50 a 60 procenty.

Z grafů, které německý statistický úřad poskytuje, je možné vidět, že své maximální kapacity dosahují obnovitelné zdroje zřídkakdy. Od roku 2018 solární elektrárny v Německu nikdy nepřekročily ani hranici 20 % své maximální kapacity. Jejich výkon je ovšem relativně stabilní. Naopak větrné elektrárny jsou těžko předvídatelné. V únoru roku 2020 například vyráběly elektřinu ze 47 % své kapacity, tento rok ovšem jen ze 26,6 %. A v červnu tohoto roku zažily své minimum, kdy dokonce pracovaly jen na 9,7 % své kapacity.

O energetice a obnovitelných zdrojích již před týdnem hovořil Jaroslav Míl, bývalý šéf ČEZ a bývalý zmocněnec pro jadernou energetiku. Podle něho je vina na Brusel svalována nespravedlivě a za situaci mohou národní vlády, které prý například nezajistily dostatečné zásoby plynu před zimním obdobím.

„V oblasti elektrické energie se diskuse vede jen o výkonové bilanci, zjednodušeně řečeno o instalovaném výkonu založeném pokud možno co nejvíce na obnovitelných zdrojích energie, a to na úrovni EU. Zapomíná se, že instalovaný výkon, který představuje teoreticky nejvyšší možný výkon dosažitelný za optimálních podmínek, není totéž co skutečná výroba energie. To platí dvojnásob pro obnovitelné zdroje, které jsou závislé na počasí,“ dotýká se Míl právě tzv. OZE.

„Jsou zcela ignorovány připomínky a názory odborníků, fyzikální zákony i přírodní podmínky jednotlivých zemí včetně základního požadavku na zajištěnost výrobní bilance, tedy pokrytí aktuální spotřeby energie skutečnou výrobou,“ stěžuje si a podotýká, že je třeba zajistit elektřinu pro všechny spotřebitele a nejedná se tedy jen o otázku výkonu za celou EU. Dotýká se právě i Německa. „Kapacita německých obnovitelných zdrojů energie nám nepomůže, když nesvítí a nefouká. Zároveň občas probleskne tiskem úvaha o možné regulaci spotřebitelů a omezení jejich uživatelského komfortu. Po výzvě švédské vlády, ať občané ve svých domácnostech omezí luxování, už představa, že se bude prát jen mezi 23:30 až 2:00 ráno a žehlit okolo páté ráno, jako sci-fi moc nevypadá,“ varuje.

Míl ovšem kritizuje hlavně českou vládu, že se nesnaží na evropskou energetickou politiku mít větší vliv a že odsouhlasila věci, které nám uškodí. „Emisní povolenky bez fixních cen byly a jsou zcela nepředvídatelným a nevhodným nástrojem pro omezování emisí CO2 a ve formě, v jaké jsou používány, nikdy neměly být českou vládou odsouhlaseny,“ říká například.

A poukazuje na to, že energetika je odvětví, kde se investice navrací pomalu a je třeba plánovat na dlouhou dobu. „Dekarbonizace musí probíhat očekávatelně, s minimálními náklady a skutečným snížením emisí CO2 i v zemích, jako jsou Čína, Rusko, Indie, Brazílie, Pákistán a USA,“ praví. Pokud ne, bylo by prý lepší zavést tzv. uhlíkovou daň.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

Předpokládané složení nové vlády:

předseda vlády: Petr Fiala (ODS), ministr vnitra: Vít Rakušan (STAN), ministr pro místní rozvoj a digitalizaci: Ivan Bartoš (Piráti), ministr zemědělství: Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), ministr financí: Zbyněk Stanjura (ODS), ministr zdravotnictví: Vlastimil Válek (TOP09), ministr školství: Petr Gazdík (STAN), ministr práce a sociálních věcí: Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministryně obrany: Jana Černochová (ODS), ministr spravedlnosti: Pavel Blažek (ODS), ministr průmyslu a obchodu: Jozef Sikela (BPP), ministr dopravy: Martin Kupka (ODS), ministr zahraničí: Jan Lipavský (Piráti), ministr životního prostředí: Anna Hubáčková (BPP), ministr kultury: Martin Baxa (ODS), ministr pro evropské záležitosti: Mikuláš Bek (BPP), ministr pro legislativu: Michal Šalomoun (BPP), ministryně pro vědu a výzkum: Helena Langšádlová (TOP09).

reklama

autor: kas

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Nechci se Lipavského dotknout, ale... Udeřilo přímo z koalice

20:27 Nechci se Lipavského dotknout, ale... Udeřilo přímo z koalice

Otevřel by trhy a na ministra zahraničí by povolal někoho zkušenějšího. Karel Krejza, poslanec občan…