Podle Martina C. Putny byla Stará Boleslav Bolestná, neboť Dominik Duka proměnil duchovní i státní svátek v předvolební agitku pro národoveckou krajní pravici. „Jeho řeč už byla komentátory dostatečně rozebrána. Byly v ní shledány paralely ke druhé republice i pojetí katolicismu coby ‚pohanské‘ kmenové ideologie. Dosti o tom,“ poznamenal Putna.
Více pozornosti však věnoval tomu, že se vedle Dukova kázání objevil transparent „Nevěříme v národ“. „Paradoxní vyznání zformulovaly mladé ženy, které se nazývají RFK alias Radikální feministické křesťanky,“ podotkl Putna s tím, že v prohlášení k happeningu pak napsaly RFK více.
„Tváří v tvář vzrůstajícím nacionalistickým tendencím všude po světě nesouhlasíme s tím, aby se katolická církev stala tlampačem těchto nálad, aby se stala institucí, která legitimizuje obavy či přímo nenávist ke všemu cizímu a jinému,“ cituje Putna a dodává, že RFK už dříve několikrát vyjádřily nesouhlas s Dukovým politickým směřováním.
- Původní text ZDE
„Věta ‚Nevěříme v národ‘ připomíná zapomínanou základní premisu křesťanství, že věří se v Boha, nikoliv v národ, stejně jako se nevěří v tradici, nebo naopak v pokrok. Národ patří k hodnotám druhotným a ano, občas i pomíjejícím. Národní patron, svatý Václav, je koneckonců ‚jen‘ světec, nikoliv božstvo,“ dodal Putna.
Ten podle svých slov zapřísahal své sváteční spolubesedníky, aby si nenechali pojem „národ“ ani toho svatého Václava ukrást těmi, kdo je zneužívají. „Zapřísahám tímto i RFK. Zapřísahám – a současně jim děkuji, že nemlčí, že jdou s kůží do Boleslavi, že hájí čest českého křesťanstva. V tom je i útěcha z tradic: Vždycky byli církevníci neodolatelně přitahovaní mocí. Ale vždycky byli i ti, komu šlo víc o následování jednoho krajně netradičního rabína z Nazaretu. A ano, ti druzí často bývali v menšině,“ uzavřel.
Kompletní prohlášení RFK:
PROHLÁŠENÍ K HAPPENINGU PŘI NÁRODNÍ SVATOVÁCLAVSKÉ POUTI 2017
Za doby působení Dominika Duky v čele české katolické církve se svatováclavská pouť stala nacionalistickým karnevalem, přehlídkou identitářství a prostorem k řečnění nejvyšších ústavních činitelů českého státu, kteří si nad lebkou svatého Václava upevňují svou mocenskou pozici. My však nechceme církev uzavřenou a nacionální, ale otevřenou a pluralitní. Chceme církev, která spíše než národní sepjatost hlásá solidaritu a vzájemnost napříč hranicemi a bourá zdi, které lidi dělí. Daleko bližší než arcibiskup Duka je nám římský biskup František, který při příležitosti audience národních ředitelů sekcí pro migraci 22. září 2017 řekl: „Drazí bratři a sestry, neukrývám své obavy z projevů netolerance, diskriminace a xenofobie, s nimiž se setkáváme v různých oblastech Evropy. Motivovány jsou často nedůvěřivostí a obavou z jiného, odlišného a cizího. Ještě více mne znepokojuje smutné konstatování, že naše katolické komunity v Evropě nejsou prosty těchto obranných a odmítavých reakcí, které jsou ospravedlňovány blíže nespecifikovanou „morální povinností“ zachovat původní kulturní a náboženskou identitu.“
Nechceme moralizovat pražského arcibiskupa slovy jeho přímého nadřízeného, netoužíme po tuhé církevní hierarchii. Považujeme však za důležité připojit se k otevřenému proudu katolické církve, jaký představuje František. Tváří v tvář vzrůstajícím nacionalistickým tendencím všude po světě nesouhlasíme s tím, aby se katolická církev stala tlampačem těchto nálad, aby se stala institucí, která legitimizuje obavy či přímo nenávist ke všemu cizímu a jinému.
Rozhodly jsme se vyjádřit svůj názor během této slavnostní pouti, protože ji v této podobě vnímáme jako bytostně politickou – odehrává se ve veřejném prostoru za účasti politických představitelů státu a promlouvá o společenských otázkách. Ozvaly jsme se nahlas, protože jako řadové katoličky nejsme v církvi slyšet.
Kolektiv RFK
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
