Zahradník uvádí, že problém s plýtváním potravin, je hlavně problém vyspělého světa. Máme se prý samy porozhlédnout při nákupu v supermarketech, kolik lidí před sebou tlačí přeplněné vozíky. Za zamyšlení tedy stojí, kolik z toho jídla sníme a kolik se vyhodí. Z druhé strany Zahradník podotýká, že v některých částech světa nemají lidé pro změnu co jíst.
Abychom podle Zahradníka zamezili plýtvání, nelze nařídit lidem v rámci státu, kolik si mohou koupit jídla, ale je nutné, aby si jednotliví lidé uvědomili, kolik toho opravdu mohou sníst a být tak šetrnější.
Celá odpověď Zahradníka čtenáři zde
Vzhledem k tomu, že dle Zahradníka neexistuje efektivní způsob jak přebytečné potraviny před uplynutím minimální doby trvanlivosti dopravit do rozvojového světa, „množství lidí z Afriky a z Blízkého východu připlouvá přes Středozemní moře do Evropy. Ne všichni to podle Zahradníka dělají výhradně z důvodu ohrožení života, nýbrž také proto, aby mohli „sdílet s námi náš nadbytek“. Evropu tak čeká dle něj v budoucnu velký problém.
Ohledně odpadků se Zahradník vyjádřil s tím, že musíme každý co nejvíce odpadky třídit, aby se tak materiály dokázaly recyklovat. Podotýká však, že bez skládek se žít nedá, existují odpady, které se spálit, ani recyklovat nedají a musí se proto umisťovat na skládky.
„Nesmíme to dělat jenom proto, že to od nás chce Evropská unie, ale proto, že je to v našem vlastním zájmu,“ dodal nakonec Zahradník.
autor: ste