Nic. Vůbec nic se nestane. Proti Asadovi nezasáhnou, obává se britský Guardian

09.04.2018 8:25

Britský levicový deník The Guardian je skeptický v tom, že by po údajném chemickém útoku na syrské město Douma mohla přijít ze Západu nějaká rozhodná reakce.

Nic. Vůbec nic se nestane. Proti Asadovi nezasáhnou, obává se britský Guardian
Foto: Archiv vydavatele Vaše věc
Popisek: Bašár al-Asad

„Pro tuto chvíli si svět zoufá nad hrůznými obrazy z Doumy, kde zemřely v důsledku chemického útoku desítky lidí a další stovky byly zraněny. V reakci na to přicházejí z celého světa slova odsouzení,“ píše autor článku Matthew d’Ancona s tím, že podobně tomu bylo i v minulých letech, kdy režim prezidenta Bašára Asada použil chemické zbraně. „Loni v dubnu aspoň Trump nechal ostřeloval letiště v západní Sýrii.“

Matthew d’Ancona zmiňuje, že tehdy američtí představitelé hovořili velmi ostře. „Blíží se konec panování Asadovy rodiny, říkal někdejší ministr zahraničí Rex Tillerson. Ale žádná konkrétní akce po ostřelování onoho letiště raketami Tomahawk již nepřišla,“ píše britský komentátor a připomíná také nedávný komentář Donalda Trumpa, v rámci kterého vyjádřil své přání vrátit americké vojáky ze Sýrie zpátky domů.

Celý text v angličtině je ZDE.

„Pekelné scény z Doumy jeho snahy určitě přibrzdí a aspoň na chvíli se jimi bude zabývat celý svět. Celá ta záležitost bude projednávána na půdě OSN a při troše štěstí se dostane pozůstalým po obětech nějaká ta pomoc. Jenže pak... Pak už se nic moc nestane. Děsivé obrazy z Doumy budou brzy vystřídány nějakým sportovním skandálem či jinými událostmi a vše zase pojede v zajetých kolejích,“ neskrývá svoji skepsi Matthew d’Ancona.

„Nemuselo to ale v onom roce 2013 skončit jen vyhrožováním a negativními reakcemi. Po chemickém útoku v Ghoutě byla na stole koordinovaná vojenská a diplomatická akce. Bylo by bývalo zapotřebí shromáždit jednotky o několika tisících mužích. Šlo by o dlouhodobou a velmi složitou akci. Ale uskutečnitelné to bylo. Tento záměr selhal z mnoha důvodů. Mimo jiné i díky tomu, že tehdejší šéf labouristů Ed Miliband odmítl v srpnu 2013 podpořit výzvu Davida Camerona.“

Podle autora textu se Západ neodhodlal před pěti lety k rozhodné akci především proto, že se ještě nevzpamatoval z iráckého traumatu. Druhým důvodem je Rusko. „Nevím, co si máme s Ruskem a Putinovým režimem počít. Neexistuje žádná doktrína, která by umožňovala za konkrétních podmínek použít sílu. V nejbližší budoucnosti se nic nezmění, takže neočekávejte, že se Západ vzmůže po hrůzách v Doumě na nějakou ostřejší odpověď.“


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: pro

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Macronův sen o míru během olympiády. Hoffman tuší, proč nevyjde

17:01 Macronův sen o míru během olympiády. Hoffman tuší, proč nevyjde

POHLED IVANA HOFFMANA Sprnová olympiáda v Paříži se Emmanuelu Macronovi zdá vhodnou příležitostí, ab…