„Je za tím extrémně nízká volební účast, která byla prakticky poloviční v porovnání s deklarovanou," uvedl k rozdílům Jan Červenka z CVVM, který zpracovával průzkumy zjišťující voličské preference stran k evropským volbám. „Kvůli nízké volební účasti jsou výsledky voleb velmi subtilní a pár tisíc hlasů s procenty velmi zamává," podotkl Tuček.
Předvolební průzkumy STEM i CVVM dávaly naději na mnohem lepší výsledek vládnímu hnutí ANO a sociálním demokratům. Možnost, že by TOP 09 mohla skončit před ČSSD, nepředjímaly. Průzkum společností Herzmann a Data Collect zase podceňoval zisk lidovců a přecenil možnosti Úsvitu, přiznal Jan Herzmann. Svobodní se na rozdíl od skutečnosti přes pětiprocentní hranici nedostali ani v jednom z průzkumů.
Část rozdílu, hlavně pokud jde o podhodnocení výsledku mimoparlamentních stran v průzkumech CVVM, padá podle Červenky na vrub metody použité v průzkumu, tedy použití otevřené otázky bez nabídky kandidujících stran. „Hlavní problém je ale v té volební účasti a v tom, že my neumíme předem říct, jak velká část a kterých voličů k volbám přijde," uvedl Červenka.
Letos podle něj k eurovolbám přišli patrně hlavně ti voliči, pro které je EU z nějakého důvodu velmi významným tématem. Vydělali na tom zřejmě TOP 09 a Svobodní, zatímco pro voliče levicových stran i politicky neukotveného ANO nepředstavovaly eurovolby žádný zvláštní podnět k mobilizaci. „Proto tito voliči zůstali z velké části doma, ačkoli v průzkumech avizovali, že volit půjdou," dodal Červenka.
Psali jsme:
autor: luš, čtk
