Podle Davida Ratha je naše společnost rozdělená na dva skoro stejně velké tábory v názoru na zuřící ukrajinskou občanskou válku. „Kdo hledá pravdu rozumem, tak jasno mít nemůže, respektive musí mu být zřejmé, že je jen terčem propagandy a záplavy informací, o jejichž správnosti se přesvědčit nemůže,“ píše hned v úvodu. Domnívá se, že většina veřejnosti si přeje, aby tentokrát zvítězil rozum a rozvážnost oproti mocenským zájmům. „V té souvislosti by neměla zapadnout myšlenka na možnou nezávislost naší země. Prostě nebýt neustále někým vláčen,“ zdůrazňuje Rath s tím, že odkazuje na naše zkušenosti z dob železné opony a totality.

Měl se v nás pevně usídlit strach

„Mnoho z nás prožilo podstatnou část svých životů v režimu, který nás neustále strašil hrozbou vojenské intervence západních nestvůr. Už od základních škol nás navlékal do plynových masek, na ruce nám natahoval igelitové pytlíky a balil nás do pláštěnek, aby se v nás pevně usadil strach. Pak mužskou část společnosti otravoval neuvěřitelnou humusárnou zvanou `základní vojenská služba`. Konec Varšavské smlouvy dal naději na konec těchto odporností. Většina lidí byla ráda, že otravné hry na vojáčky končí,“ popisuje exhejtman na serveru blog.aktualne.cz.