Pro CNN o mučení mluvil pod podmínkou anonymity šestatřicetiletý Afghánec. Tálibán jej vyzval, aby se dostavil do jejich kanceláře. Důvod – srovnat úřednické dokumenty. Po příchodu jej před budovou srazili ránou kamenem do zátylku. „Spadl jsem na zem a pak mě odvlekli dovnitř. Obklopilo mě asi dvanáct členů Tálibánu, přivázali mě k židli a začali mě mlátit ze všech stran,“ svěřil se CNN.
„Zavázali mi přes obličej igelitový sáček. Snažili se mě udusit. Naléhali na mě. Měl jsem se přiznat ke spolupráci s Frontou národního odporu,“ řekl pod podmínkou anonymity. Fronta národního odporu bojovala proti Tálibánu po boku ozbrojených sil USA. „Nikdy jsem toho ale nebyl součástí, neměl jsem co přiznávat. Tak mě pověsili hlavou dolů, nejprve za nohy, potom za ruce. Křičel jsem tak hlasitě, až jsem omdlel,“ tvrdí oběť řádění Tálibánu.
V srpnu 2021, po stažení amerických jednotek, celou zemi bleskově obsadil Tálibán, zavedl v zemi právo šaría, výrazně omezil práva žen a dívek. Podle OSN došlo do začátku roku 2023 v zemi k 188 případům bičování a k jedné veřejné popravě.
Má Evropa přejít na válečnou ekonomiku, aby se ubránila Rusku?Anketa
Biden v době připravovaného stažení amerických vojenských jednotek čelil odporu jak ministerstva obrany, tak i Pentagonu, píše dvorní novinář Politico Alexander Ward v knize Internacionalisté: Boj za obnovení zahraniční politiky po Trumpovi. A o čem kniha je? „Když Joe Biden převzal prezidentství Spojených států, přivedl s sebou tým hvězdných talentů, možná nejzkušenější soubor politických expertů. v moderní historii USA. Jejich poslání: napravit pošramocenou reputaci USA v zahraničí a rozhodnout o průběhu její globální budoucnosti,“ praví anotace. Ovšem v knize jsou popsány i hádky kolem ukončení války v Afghánistánu.
Podle mnohých komentátorů i politiků (včetně Donalda Trumpa) bylo stažení jednotek zbabrané. Po Afghánistánu „nikdo nenabídl rezignaci, z velké části proto, že prezident nevěřil, že někdo udělal chybu. Ukončit válku bude vždy komplikované,“ napsal Ward. Kniha poskytuje čerstvé reportáže a živé scény o rozhodnutích Bidenova týmu opustit Afghánistán. Ukazuje i konflikty mezi špičkami americké politiky a admirality.
Ward v knize popisuje, že Biden příliš nedůvěřoval Pentagonu. A to proto, že za Obamovy éry se i přes prezidentovy proklamace zvyšovaly počty vojáků v Afghánistánu. Podlehl Obama vlivu Pentagonu? Pentagon usiloval o to, aby válka pokračovala a aby vojáci v zemi zůstali, píše v knize Ward.
Fotogalerie: - Sjezd ČSSD se Zemanem
O evakuaci jednotek se ovšem debatovalo dlouze. Už 8. května 2021, během zkoušky na evakuační operaci, se Biden s Pentagonem a ministerstvem zahraničí přeli o to, zda musí zavřít americkou ambasádu v afghánském hlavním městě Kábulu.
Ministerstvo obrany argumentovalo, že země by byla příliš nebezpečná na to, aby se velvyslanectví snažilo dělat věci jako obvykle.
Brian McKeon, náměstek ministra zahraničí pro řízení a zdroje, skočil pentagonským generálům do řeči a řekl, že jejich diplomaté budou v pořádku: „My na ministerstvu zahraničí máme mnohem vyšší toleranci k riziku než vy,“ řekl uniformovanému personálu.
Ward píše, že „Milley málem vyskočil ze židle a křičel, jak on a mnozí sloužící v ozbrojených silách ztratili ve válce přátele. Austin nejevil žádné známky hněvu, ale později řekl kolegům, že ho McKeon urazil.“
Joe Biden řekl ABC News 18. srpna 2021, že se zavázal, že vojáci zůstanou v Afghánistánu, dokud každý občan USA, který chce odejít, nebude na palubě letadla nebo šťastně doma. Vysoký představitel Bílého domu tehdy Wardovi řekl: „Není tu nikdo, kdo by si myslel, že můžeme splnit takový slib.“ Nakonec tam Biden o dva týdny později stáhl poslední americké vojáky, ale nechal v Afghánistánu více než 800 amerických občanů. A k nim i desítky tisíc spolupracovníků amerických vojenských jednotek, jejichž osud je neznámý.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: šch
