Rozhovor Ivana Noveského k článku v Hospodářských novinách: Po českých vesnicích šíří fámy o větrných elektrárnách. Dezinformační scéna za Slovenska zasáhla i Motoristy, HN Jan Brož, 16. 2. 2026
Hospodářské noviny, konkrétně redaktor Jan Brož, ve svém článku dne 16. 2. 2026 tvrdí, že jste byli s kolegou Beranem pozvaní do „narvaného kina v Mimoni“, kde jste měli vyvrátit zvěsti, že odpůrci větrníků na svých shromážděních ve vesnicích dotčených akceleračními zónami šíří v zájmu ruské propagandy dezinformace.“
Bude Martin Kupka lepším předsedou ODS než Petr Fiala?Anketa
Je to přesně naopak, oni nechtějí, aby jim investoři a jejich zelení ideologové zničili jejich domovy podobně, jako to udělala sovětská armáda se svými politruky. Máme přece pořekadlo – kdo nejvíce křičí „Chyťte zloděje“?
Čísla uvedená ve vašem odborném referátu prý naprosto neodpovídají realitě ani u jednoho zdroje a jsou absolutně mimo. Redakce cituje reakci mluvčího ČEZu Martina Schreiera.
Je opravdu škoda, že si mluvčí společnosti ČEZ nepřečetl vyjádření hlavního ekonoma společnosti ČEZ o provozních nákladech jádra, uhlí a plynu v profesionálním článku redaktora Tramby v Ekonomickém deníku dne 9. 12. 2025. Tyto náklady vztažené k datu 25. 11. 2025 jsou i v prezentaci ČEZ pro investory z prosince 2025, ze které jsem uvedená čísla použil.
Také je škoda, že si mluvčí společnosti ČEZ nevyslechl můj příspěvek ze dne 5. února t. r. v Mimoni na setkání občanů, který ukazuje na nesmyslnou ekonomickou a provozní stránku výstavby a provozu větrníků. Tiskový mluvčí ČEZ by tak také mohl zjistit, že ČEZ za elektřinu vyrobenou z jádra za 0,247 Kč/kWh opravdu nemusí platit povolenky CO2.
Dozvěděl by se také, že i když k celkové výrobní ceně elektřiny z uhlí 0,41 Kč/kWh ČEZ připočítá nesmyslnou bruselskou povolenkovou daň CO2 ve výši 1,75 Kč/kWh a že tedy ČEZ vyrábí elektřinu z uhlí stabilně celkem za 2,16 Kč/kWh, je to stále lacinější než maximální aukční cena 3,20 Kč/kWh (dle aukce MPO končící 24. 2. 2026) nebo cena stanovená ERÚ pro rok 2026 ve výši 2,916 Kč/kWh za elektřinu vyráběnou, občasně dle momentálních rozmarů počasí, z větrných elektráren.
Vedou tedy na ČEZu o výrobě elektřiny dvojí účetnictví?
Nevím, toto nemohu posoudit, ve státní správě už nějakou dobu nepracuji. Každopádně je trapné, když mluvčí tak významné státní společnosti nezná svá vlastní čísla z jiného článku. Takovéto jednání obvyklá svědčí o určité míře nekompetentnosti nebo arogance, se kterou se setkávám v technickém oboru poprvé.
I tu nejdražší elektřinu v mixu ze závěrné plynové elektrárny (dle exministra Síkely závětrná elektrárna) vyrábí ČEZ dle potřeby elektřinu za 1,43 Kč/kWh, ale k tomu musí ČEZ připočítat nesmyslnou bruselskou povolenkovou daň CO2 ve výši 0,70 Kč/kWh a tedy celková cena za závěrnou elektřinu z plynu vychází na 2,14 Kč/kWh, což je stále méně než z větrníků ty 3,20 Kč/kWh na MPO nebo 2,916 Kč/kWh na ERÚ.
Ve skutečnosti se tedy pan tiskový mluvčí ČEZu snaží nějakými výroky se zmatenou technickou realitou dehonestovat protistranu, aniž by uváděl, v čem se druhý mýlí a donesl si svá vlastní čísla, když už si nepamatuje ta, která jeho zaměstnavatel v nedávné minulosti publikoval.
V tom článku se tvrdí: „Mnoho českých obcí se na větrné elektrárny i bez dezinformací dívá se skepsí. Nicméně existuje i nemálo míst, kde se investorům podařilo lidi racionálními argumenty i nemalými příspěvky do obecní pokladny přesvědčit, aby na výstavbu kývli.“
Kdo je vinen současnou situací?Anketa
Je to otázkou především legislativní nápravy, aby se k věžím s vrtulemi vysokým jako Eiffelovka mohly vyjadřovat i obce v jejich bezprostřední blízkosti. Za jeden takový větrný park slibují investoři pouze malé „spropitné“ ve výši několika stovek tisíc Kč za jednu vrtuli pro celou obec, ale za celý větrný park si chtějí odnést kolem tří miliard. Pokud byste započítali jenom sníženou cenu nemovitostí v blízkém okolí větrníku, vychází to úplně jinak. A to nikdo těm lidem už dát nechce, pouze drobnou úplatu těm vybraným chudým. Investoři s tímto plánem obcházejí obce ve vybrané lokalitě a hledají toho nejchudšího, který by mohl podlehnout. Je to nečestná hra vůči všem, kdo mají v okolí děti a hypotéky. Připomíná to spíše Klondike, než důstojný rozvoj energetiky v průmyslové zemi.
Jaké vidíte další škody kromě ztráty hodnoty nemovitostí v okolí?
Další hodnotou i pro budoucí generace je zničení krajinného rázu a poničení symbolů české státnosti. Například větrníky, které chtějí čerpači dotací umístit v oblasti měst Vlašim a Trhový Štěpánov a obcí Rataje a Římovice svojí celkovou výškou 207,5 metru nad terénem převyšují i posvátnou horu Blaník, která je nad zdejším terénem ve výši 188 metrů!
Stejně jako chystané větrníky v Ralsku, Mimoni, Osečné a okolí zastíní i Bezděz nebo větrníky ve Věžkách zničí panorama Kroměříže nebo větrníky na Vysočině v okolí Pelhřimova a další a další větrníky po celé České republice jako rakovina zničí krásnou českou a moravskou krajinu, kterou nám dosud cizinci závidí.
Česká republika je prostě pro tato až čtvrtkilometrová větrníková monstra příliš malá a příliš hustě osídlená!
Přitom všechny tzv. benefity pro obec vycházejí z toho, že výkup této drahé občasné elektřiny bude stále silně dotován. Ve skutečnosti má investor obdržet část našich daní, protože cena obnovitelné elektřiny v Německu je čím dál tím nižší, a pak tu může bez problému jít prodat za dumping na lipskou burzu. A pokud nebude mít stát dostatek financí a omezí dotace, co bude pak? Kdo pak odstraní tisíce tun železobetonu ze základů větráků a stovky tun vrtulí plných jedovatých látek, tisíce litrů olejů apod.?
V článku se dále tvrdí, že energetičtí experti přitom dlouhodobě upozorňují, že Česko větrníky jako součást energetického mixu potřebuje. Hlavně jako částečnou náhradu za končící uhlí, které ale rozhodně nenahradí za sta procent. Klíčovou roli má podle vládních strategií sehrát také plyn a později jádro. Výhodou větrníků ovšem je, že vyrábějí především v zimě, kdy je naopak minimální produkce fotovoltaiky a kdy musejí prozatím naskakovat uhelné zdroje. „Cenu tlačí nahoru okamžiky vysoké spotřeby v zimě a větrníky vyrábějí v zimě levnou energii. Cenu u nás snižují i německé větrníky, ale peníze z investic pak plynou do Německa. Jsem příznivcem toho, abychom u nás vítr k výrobě energie využívali víc,“ říká výkonný ředitel Svazu energetiky Josef Kotrba.
Když si ten výrok pana Kotrby přečtete pečlivě, je i částečně pravdivý, ale neobsahuje tu druhou, méně příjemnou polovinu celé pravdy. S Německem máme stejné povětrnostní podmínky, tedy když u nich fouká, je všude přebytek a elektřina je někdy i za záporné ceny. Potom ty „investice“ potečou na lipskou burzu. Nejde o peníze investora, ale o peníze českých daňových poplatníků, vláda chce investorovi doplatit rozdíl mezi normální a dumpingovou cenou z našich daní.
Naopak když nefouká, nemá ten investor čím vydělávat, protože nemá pro své vrtule pohon. Na posledních zbytcích výrobní kapacity pak extrémně vydělají především lichváři a můžeme se pak těšit na to, že budeme mít násobné ceny elektřiny ceny jako v roce 2022 třeba jednou týdně, když bude v zimě v Německu bezvětří.
Jak je to tedy se současnou cenou elektřiny z obnovitelných zdrojů?
Je pravdou, že solární elektrárny v zimě vyrábějí velmi málo. Např. v I. čtvrtletí roku 2025 vyrobily solární elektrárny z celkových 18 % instalovaného výkonu české energetiky pouze 3,3 % vyrobené elektřiny v ČR. A to přesto, že veškerá jimi vyrobená elektřina musela být přednostně vykoupena, přestože je nejdražší. Solární elektrárny z roku 2010 měly v roce 2025 dotovanou výkupní cenu 16,36 Kč/kWh.
Líbilo se vám, jak Macinka diskutoval na konferenci v Mnichově?Anketa
Náhrada laciných a stabilních uhelných zdrojů elektřiny občasnými a předraženými solárními či větrnými zdroji, tzv. obnovitelnými, je čirá utopie a podvod na spotřebitelích. Je to ale perfektní obchod pro investory – čerpače vládních dotací, na které už v deficitním státním rozpočtu nemáme bez toho, abychom sahali na platy od státu a na důchody. Celý tento proces navíc vyvolává další obchodní příležitosti, které budou stále zdražovat cenu elektřiny pro konečné spotřebitele. Tyto občasné zdroje totiž musejí být zálohovány, když nesvítí slunce a nefouká vítr, např. dieselovými zdroji, plynovými zdroji, v krajním případě alespoň drahými krátkodobými bateriovými úložišti. To vše zdražuje provoz každé elektrizační soustavy, a tedy zdražuje cenu elektřiny pro spotřebitele. Krom toho takovýto režim i popírá vlastní zelenou ideologii, na záskoky za ty občasné bezemisní zdroje se používají stále zdroje fosilní, o čemž jejich protagonisté neradi slyší. Je to ale technická realita.
Co byste řekl z pohledu energetiky na závěr?
Česká republika má dosud velmi lacinou, kvalitní a ekologickou výrobu elektřiny z jádra a malou část z ekologizovaného uhlí. Česká energetika je proto stále plně funkční, a navíc je stále schopná exportovat elektřinu 7,4 TWh při celkové české spotřebě 59 TWh v roce 2025. A pokud se podaří zachovat české uhelné elektrárny alespoň do té doby, než se dostaví jaderné elektrárny, nemusejí se čeští občané vůbec bát blackoutů. Jinak máme opravdu velký problém. Spotřeba toho uhlí ve skutečnosti není tak hrozná, velkou část totiž stále tvoří export elektřiny do Německa v době, když nefouká. V takové době musíme pro Němce roztopit fosilní elektrárny, aby nespadly celé propojené soustavy, pak z toho u nás zaplatit emisní povolenky a jet do Bruselu vysvětlovat, proč máme tak špinavý energetický mix. Kdyby se to Německo odečetlo, jsme na tom ve skutečnosti docela dobře.
Jste pro zrušení poplatků pro ČT a ČRo?Anketa
Pro zachování energetické bezpečnosti ČR a pro snížení cen elektřiny je tedy nutné vystoupit z bruselského systému povolenek ETS1 a ETS2 a zachovat těžbu hnědého uhlí vč. výroby elektřiny v uhelných elektrárnách a včetně výroby tepla z uhlí. Zimní topení je pro naše občany ještě větší problém než elektřina samotná, a některým našim politikům zřejmě nevadí, že bychom tu mrzli jako na Ukrajině. Zodpovědným tvůrcem takového stavu by ale v tomto případě nebyla ruská armáda, ale česká vláda.
Naše energetická situace je velmi podobná té slovenské, datum, kdy si můžeme dovolit zodpověděně odstavovat zbytek uhelných elektráren, je totožné z datem, kdy bude nový jaderný blok spolehlivě dodávat elektřinu do sítě. Nespolehlivými dodávkami z větrných elektráren to řešitelné není. Nebo věří vláda investorům a ideologům více než odborným výpočtům ve státní společnosti ČEPS, která zodpovídá za stabilitu sítí a před takovými experimenty dlouhodobě varuje. Naši inženýři to počítají i ve shodě s těmi evropskými a před možnými katastrofickými scénáři varují všichni, a to i ve veřejně dostupných zprávách.
V českém parlamentu lze většinou 108 poslanců ihned zrušit zákon č. 249/2025 Sb. a schválit nový zákon, plně v souladu s bruselským nařízením a ochranou přírody. Současně česká vláda musí nechat energetiky vytvořit a pak schválit, zcela bez ideologie, funkční energetický mix, kterým zajistí České republice dostatek cenově dostupné elektřiny a tepla i po roce 2027.
Ivan Noveský
Ing. Bc. Ivan Noveský pracuje v energetice 48 let, mj. stavěl podzemní zásobníky zemního plynu na Jižní Moravě, v roce 2001 zakládal Energetický regulační úřad (ERÚ) a v letech 2016/2017 byl 1. místopředsedou ERÚ. Nyní je předsedou Institutu pro energetiku, který zakládal v roce 2019 a je členem think-tanku Energie není luxusní zboží.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 3 čtenáři)
Vidíte situaci stejně jako Ivan Noveský?
