Novináři píší absolutní humus. Já něco vysvětlím a pak se klepu. Hradní expert Jindrák vyprávěl, jak funguje naše diplomacie a co z toho vyleze v novinách

16. 6. 2017 21:14

REPORTÁŽ Nevyzpytatelný prezident Macron. Radujme se ze zatím drhnoucího tandemu Francie a Německa. Fatální „úlety“ Donalda Trumpa, který od evropských států vyžaduje už tři procenta ročního HDP na obranu. Nepodceňujme Polsko, ani Visegrád. O tom všem se hovořilo na besedě s ředitelem zahraničního odboru prezidentské kanceláře Rudolfem Jindrákem, nazvané „Evropa v soukolí světové politiky a parlamentních voleb“. Milan Syruček k tomu přidal zajímavost, proč na prezidentskou návštěvu do Československa odmítl kdysi přijet generál de Gaulle.

Novináři píší absolutní humus. Já něco vysvětlím a pak se klepu. Hradní expert Jindrák vyprávěl, jak funguje naše diplomacie a co z toho vyleze v novinách
Foto: Hans Štembera
Popisek: Milan Syruček

Nadace Železná opona uspořádala v Praze besedu s ředitelem zahraničního odboru prezidentské kanceláře Rudolfem Jindrákem. Ten je od roku 1998 kariérním diplomatem. Byl velvyslancem v Německu, Rakousku, Maďarsku, dvakrát náměstek ministra, jednou vrchní ředitel a byl konfrontován s denní bilaterální politikou. Rok a čtvrt strávil u premiéra Sobotky jako zahraničněpolitický poradce na Úřadu vlády. „Bilaterální vztahy považuji za základ jakékoliv zahraniční politiky,“ uvedl na samotný úvod.

„Jaké máme současné priority v Kanceláři prezidenta republiky a jak se v tom promítá současná situace ve světě a v Evropě? Zahraniční politika je integrální součástí domácí politiky,“ informoval několik desítek přítomných. Jak jsme na tom podle něj se sousedy? „Nemůžeme existovat bez dobrých vztahů, jinak to skončí válkami, vytahováním starých bolestí...“

Slovensko prima, ale to Bavorsko...

Anketa

Je vám líto Bohuslava Sobotky?

4%
96%
hlasovalo: 15626 lidí

Ke Slovensku uvedl: „U nás pro děti, kterým je třináct čtrnáct let, začíná být Slovensko cizí zemí, což není dobře. Dávám to trochu za vinu společenské situaci v ČR. Nechápu, proč se třeba nejezdí na školní výlety na Slovensko,“ vytkl naší české společnosti Jindrák.

Další země, ke které má blízko, je Německo, kde  strávil 12 let života. „To je podle mého soudu jedna z nejtěžších zemí, které máme v sousedství. Pořád se nám tam objevují reminiscence z minulosti.“ Podle Jindráka se povedlo vztahy urovnat a normalizovat. „Za jeden z největších úspěchů české zahraniční politiky považuji po roce 1989 normalizaci vztahů s Bavorskem. To bylo totiž velmi těžké. Já jsem tam byl téměř pět let honorárním konzulem. My jsme spolu v devadesátých letech vůbec nemluvili, dělali jsme si naschvály. Každý rozhovor se spolkovým kancléřem – ať to byl Helmut Kohl, Gerhard Schröder nebo Angela Merkelová – začínal větou: Co budete dělat se sudetskými Němci? Udělejte něco. Na otázku co, krčili rameny, že neví. Naposledy když byl premiér Sobotka v Berlíně, tak připomenul Československo a bylo velmi dobře, že tam byl s premiérem Ficem.“ To se připomínal český a slovenský kontext z roku 1992...

Rakousko (též) s otazníky

Rakousko pro nás z historických důvodů není jednoduchou zemí. „Podle mého jde poněkud nebezpečně doprava a  předhánějí  se tam socialisté nebo lidovci o přízeň strany Svobodných,“ uvedl Jindrák a pokračoval: „Po historické zkušenosti Rakouska bych toto považoval za poměrně vážnou záležitost. Neříkám, že tu máme otevírat debatu o nějakých sankcích, ale na druhou stranu, jak se dokázala německá společnost vypořádat se svou minulostí, zejména ta západní část, tak Rakousko to dodneška nedokázalo. Byl jsem velvyslancem ve Vídni téměř 4 roky. Pro nás pro Čechy je Vídeň jako pro Slováky Budapešť. Nastoupil jsem tam v roce 2004 a pokoušel jsem se s jedním z našich spolků odhalit pamětní desku Masarykovi, v prvním obvodu na gymnáziu, kde studoval, tak jsem dostal snad padesát výhrůžných dopisů. Že Masaryk rozbil monarchii, tak není vítán.“ Trvalo dva roky, než radnice Vídně dala povolení k odhalení pamětní desky... Jindrák pak dále přítomným připomněl, že v padesátých letech probíhala v jižních Čechách sbírka potravin a šatstva pro naši krajanskou obec v Rakousku.

… a Varšava...

„Polsko je klíčový partner. Je dlouhodobě na naší straně zanedbávaný,“ hodnotil Jindrák. „Pořád si s ním nedokážeme poradit, jak s ním máme nakládat, jednat s ním. Vztah je zbytečně zatížen z jedné i z druhé strany. Řídil jsem dva něco tři roky česko-polskou mezivládní skupinu. Když se sešel premiér Sobotka s paní premiérkou Beatou Szydlovou, tak se jednalo pět hodin a mluvilo se o bilaterálních věcech, počínaje vyzařováním ze skleníků a konče ubýváním vody kvůli nějakému dolu,“ vypočítával zástupce Hradu.

Odtajněná návštěva a „třináctka zvláštního ražení“

„Se všemi prezidenty komunikujeme velmi intenzivně, byť může být dojem, že to s rakouským bude nějaké těžší. Prozradím, co se ještě veřejně neví,“ překvapil Jindrák zajímavostí z Hradu. „Pan prezident Van der Bellen přijede 27. června do Prahy na nástupní audienci. Bude to oficiální návštěva se vším všudy, žádné schovávání se někde bokem. Setká se s premiérem Sobotkou, přijede vlakem, což má svojí symboliku z hlediska podpory dopravní infrastruktury.“

„Rádi bychom na Slovensko, což je dobrým zvykem před koncem volebního období. S Německem usilujeme o návštěvu pana prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera v Praze, ale bude to po prázdninách. Co se týče Polska, tam běží spolupráce v rámci Visegrádu. Tam nemáme radost z formátu, který se ustavuje, takzvaná spolupráce třech moří. To je myslím 13 států Pobaltí, Visegrádu, Slovinsko, Chorvatsko, Rumunsko, Bulharsko. Vytváří se tady nějaký blok pro mne trochu zvláštního ražení. Samozřejmě v podtextu byla nějaká ambice, že se budeme vymezovat vůči Rusku a Německu nějakou alternativou. Osobně si myslím, že to není úplně správný koncept.“

Když se podle Jindráka v Německu nebo Francii řekne Visegrád – „tak  si představí, že je tu nějaké uskupení států, které je xenofobní, nechce přijmout migranty, nechce se o tom bavit, ale co jen chce, to jsou peníze z evropských fondů... Jenže nás samozřejmě spojuje více než jedno téma. Měli bychom si také vybrat nějaká pozitivnější témata, třeba investice,“ dodal povzbudivě.

Zklamání z Trumpa. Putin nezklamal

K nedávným cestám hlavy státu Jindrák uvedl: „S panem prezidentem jsem teď absolvoval ty dvě dlouhé cesty do Asie. Čína udělala obrovský posun. Šanghaj dnes nemá moc srovnání ve světě, z hlediska jak to město vypadá. Pak jsme byli ještě ve Vietnamu..Během tří týdnů jsme potkali tři prezidenty – čínského, ruského a amerického. Subjektivně z toho nejlépe vyšel čínský prezident. Mimochodem, on uvedl, že bude osobně garantovat některé investice. Na druhém místě se umístil prezident Trump, který ovšem byl pro nás trochu zklamáním, protože na summitu NATO byl absolutně nepřipraven. Plácal tam nesmysly o tom, jaká je tady internetová pornografie. Rozešli jsme se s tím, že Američané přestávají platit na naši bezpečnost a že nemáme mluvit o nějakých dvou procentech, ale prý na obranu tři procenta z HDP – a to bylo velmi drsné,“ uvedl Rudolf Jindrák. „Pan prezident Putin, ten byl velmi dobře připraven. Šla z toho taková jakási hrůza, když jej srovnám s čínským prezidentem a s dalšími hlavami států, tak ruský prezident umí zacházet s mocí, ví co chce, a co řekne, to se také stane. Pan Trump může říci, že něco chce, ale ono se to nestane,“ ohodnotil prvního muže USA Jindrák.

Novinářský humus

Jindrák informovat i o soukromé audienci prezidenta Zemana u britské královny. Zmínil, že mj. zejména šlo o vyznamenání šesti, respektive pěti letců, kteří ještě nebyli nějak oceněni a jsou ve věku kolem 94 let. „A to je myslím poslední možnost, jak je ocenit. Máme termín s ministrem zahraničí, který pravděpodobně bude britským premiérem. Takže britská strana se k nám zachovala velmi slušně, i když situace po volbách tam je velmi nepřehledná. Musím říci k novinářům, že píší absolutní humus. Vy se snažíte informovat, vysvětlovat. Seděl jsem s četkařem a on napíše, že jsem mu řekl, že Miloš Zeman bude jednat o Mnichovské dohodě s britskou královnou,“ rozesmáli se přítomní. „Já se teď klepu, že si to prezident přečte a zabije mne,“ podotkl Jindrák.

„Mimochodem, když jsem byl v Berlíně, kde byli historici  z Akademie věd a zkoumali originály Mnichovské dohody, tak ty se zachovaly tři – francouzská, britská a německá verze. Italská se ztratila. Originály jsou uložené v historickém archivu ministerstva zahraničních věcí Spolkové republiky Německo. Oni zadali srovnání těch verzí, vzhledem k jazykovým nuancím – a víte, co zjistili? Ve dvacátých a třicátých letech byla jednací řečí diplomacie francouzština. To se pak překládalo do národních jazyků. Tady se ukázalo, že jednací řečí byla angličtina a z ní se texty překládaly do těch dalších jazyků. To znamená, že role Británie byla daleko větší, než si možná myslíme.“

Vietnamská cesta byla dle Jindráka rovněž úspěšná. „Podařilo se odblokovat čtyři dohody, které byly zablokované kvůli nespolupráci ve věcech trestních. Podařilo se tam sjednat kontrakty za několik desítek miliónů dolarů, což na vietnamské poměry není málo. Bezvízová dohoda pro české občany – zdůrazňuji, že ne pro Vietnamce,“ konstatoval ředitel Jindrák.

Slaboučký Juncker, strany jaksi rozpadlé...

K otázce evropských voleb uvedl: „Mám obavy z jedné věci – že nastane tlak ze strany Francie. I když není to úplně tak, že by si paní kancléřka Merkelová nějak významně rozuměla s panem prezidentem Macronem. Rozdíly jsou silné, ale mám obavy, že tu budou otázky „ano – ne“. Eurozóna „ano – ne“. A když ne, tak jděte. Takže tlak bude poměrně veliký. Nynější Evropská komise pod vedením pana Junckera je jednou z nejslabších za poslední léta. Zideologizovaná, má jen svoji pravdu, není možné s ní nějak diskutovat. Dali jsme jim desítky stanovisek, papírů a bylo to absolutně zbytečné,“ postěžoval si přítomným.

A k domácím stranám a uskupením, mířícím do „velké politiky“, uvedl: „Pro nás to bude složité z jednoho důvodu, že tu budou některé politické subjekty jaksi rozpadlé, že nebude nikdo moci pořádně za tu politickou stranu jednat. Za druhé budou mít ambice dostat se do vlády za každou cenu. Za třetí, že kdyby volby vyhrály, nemají zahraniční politiku, takže situace tady u nás bude složitá.“ Zde by podle Jindráka měla zafungovat role prezidenta, který by se mohl stát moderátorem diskuse na téma EU a dalších kroků budoucí vlády v tomto kontextu. Není pravda, že česká zahraniční politika není jednotná. „Zažil jsem doby koexistence Václava Havla a Václava Klause, Jiřího Paroubka s Václavem Klausem. Tady se nám dokáže sejít šest nejvyšších ústavních činitelů a dvě a půl hodiny se baví o zahraniční politice. A bylo to několikrát. A domluví se. To je určitá naděje.“

Staří harcovníci odcházejí

Milan Syruček navázal na Jindrákova slova a podotkl, že se v Bratislavě zúčastnil setkání slovenského a rakouského prezidenta na břehu Moravy a Dunaje. „Na procházce a v uvolněné atmosféře. Zdálo se mi, že jejich vzájemné vztahy jsou podstatně srdečnější, než jsou naše vztahy s Rakouskem. Možná je to i tím, že Slovensko přijalo z Rakouska asi 100 běženců. Ten soutok obou řek má historický význam, odtamtud Slováci prchali do Rakouska. Dokážeme se k těmto vztahům přiblížit?“

„Otázka je, jestli to chtějí obě dvě strany,“ odpověděl Jindrák. „Mám takovou historku – když jsem přišel do Vídně, tak majitelka firmy Sacher, když jsem jí byl představen jako velvyslanec, říkala – ‚My jsme vždycky měli českou služku a českého komorníka.“ A nastalo pobavení v sále. „A měli rakouského kočího na zámku a ten byl tak nespolehlivý, že ho museli vyhodit, protože pil. To je ten vztah, je to generační věc. My jsme pro Rakušany byli komplikovaní. A byli jsme jediná kandidátská země, která se připojila k evropským sankcím. To nám dodnes nezapomněli. A kdo je dnes architektem té pravice? Wolfgang Schüssel, který dodnes nezapomněl.“ Špatnou zprávou pro nás je, že v Rakousku dochází ke změně politické mapy. „Odcházejí ti lidé, kteří si pamatovali osmdesátá léta, třeba zemský hejtman Pühringer nebo starosta Vídně. Dnes se v Rakousku dostala do popředí skupina manažerů typu pana Brennera, nebo kancléře Kerna, který řídil dráhy. Proto je to Rakousko těžké. Jedna věc je, jak se tváří kolem té řeky a objímají se kolem ramen, ale druhá věc je, co si ve skutečnosti myslí,“ řekl Jindrák. A uvedl bonmot, že pro rakouského prezidenta se u nás jistě nechystá návštěva Temelína. „Temelín, dekrety, to byla hlavní témata. V roce 1990, 2000 nebyla k hranicím jediná silnice.“

Záhadný Macron

Syruček se pak pustil do země galského kohouta: „Jak dopadly prezidentské a parlamentní volby ve Francii. Macron i pro Francouze je poměrně záhadná osobnost. Protože jsem tam řadu let žil, poznal jsem, jak byla Francie rozdělená na dvě půlky – počínaje tím, že na severu pili calvados, na jihu pastys. Sever pekl na másle, jih na oleji. Pak byli hugenoti, katolíci, pravice a levice, které se od časů de Gaulla držely v rovnováze. ... Bylo asi dost překvapivé, že jako jedna z prvních návštěv v Elysejském paláci u Macrona se nechal pozvat ruský prezident Putin,“ poznamenal novinářský nestor Milan Syruček.

„Macron se zapsal do historie zatím jedinou věcí, což byl zákon, který omezil působení cizích dělníků ve Francii. Myslím si, že je velkým otazníkem, co vlastně představuje. Není to žádná strana, ale hnutí, které v podstatě ovládá francouzský parlament a možná bude mít ústavní většinu. Na druhou stranu to alespoň latentní napětí mezi Francií a Německem nám vůbec neškodí,“ poněkud překvapivě prohlásil Jindrák.

Co dělat s politickými podnikateli, zní už i z Německa

Uskupení států V4 může být podle ředitele zahraničního odboru kanceláře Hradu určitou oporou proti tlaku z Bruselu i z francouzsko-německého tandemu. „Daleko milejší jsou pro mne konsolidované strany, které mají nějakou strukturu, program  mechanismus fungování, než nějaký shluk osobností, nezávislých, starostů, kdy nevíte, kdo je kdo,“ pustil se do takzvaných hnutí a podobných uskupení Jindrák. „Mimochodem, když Babiš zmiňuje schůzku s ministrem Schäublem... Když jsem byl v Berlíně, tak Schäuble říkal, že ‚my v Německu máme strach, že se tu objeví nějaký podnikatel, který si založí nějaké hnutí bez programu a dostane ve volbách 23 procent hlasů a co s tím budeme dělat?‘ Víte, jak to tam vypadá, tam ty stabilizované strany pořád drží, tam není nějaká alternativa. Jedině Alternativa pro Německo, která ztratila 8 procentních bodů a získala je sociální demokracie. Němečtí sociální demokraté z toho nadšení ze Schulze už takříkajíc prokoukávají.“

Za co může prezident Novotný

„Já ale vidím jiný problém,“ vrátil se ještě k Syručkově připomínce Jindrák. „Francouzský prezident tady u nás nebyl do pětihodinové návštěvy pana Hollanda 19 let. To považuji za neskutečnou věc. My se to budeme snažit příští rok připomínat. Prošel jsem si veškeré záznamy  kdo tam od nás jezdil, a z toho mně vyplavala dvě témata – jádro a zbraně. Nic jiného tam nebylo! Temelín, Dukovany a francouzský zájem na prodej vrtulníků. Tam nebyla žádná přidaná hodnota!“

Podle Syručka to není nic nového, „protože francouzský prezident u nás po vzniku naší republiky po roce 1919 byl poprvé až v roce 1998 – Mitterand. Sliboval de Gaulle, ale ten v roce 1967 nepřijel, protože tady byl Mitterand jako politik a neúspěšný kandidát proti de Gauliovi a Novotný ho vítal slovy – ‚vítám budoucího prezidenta v Praze‘. V důsledku toho se de Gaulle urazil a odmítl návštěvu. A ještě je zajímavé nízké umístění socialistů. A komunisté měli vůbec nejnižší výsledek od počátků jejich vzniku,“ připomínal Milan Syruček.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Václav Fiala

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Šok: Na Zemana veřejně vybafl Vladimír Hučín a bylo to naprosto nezapomenutelné. Prezident nejdrsněji zesměšnil Kalouska

20:55 Šok: Na Zemana veřejně vybafl Vladimír Hučín a bylo to naprosto nezapomenutelné. Prezident nejdrsněji zesměšnil Kalouska

V rámci své šesté návštěvy Olomouckého kraje zavítal v úterý pozdě odpoledne prezident České republi…