Daniel Kroupa, bývalý poslanec a předseda ODA, v současnosti přednášející na Katedře politologie a filozofie na Univerzitě Jana Evangelisty Pukryně v Ústí nad Labem, ovšem zapochyboval o smyslu jejího konání:

„Když se buržoazní panička odhodlá půl roku pracovat jako součást dělnické třídy za minimální mzdu, z níž dnes musí žít zhruba tři procenta zaměstnanců, zaslouží si pochvalu. Zakusí na vlastní kůži to, jak bychom museli žít všichni, kdyby se dostali opět k moci marxisté. Všichni s výjimkou marxistů.“

V diskusi pod postem se okamžitě rozeběhla ostrá debata, ve které diskutující Kroupovi kromě označení Uhlové za „buržoazní paničku“ (tato bojovnice za lepší svět je prý vše jiné než panička) vytýkali, že zesměšňuje upozorňování na důležitou věc, a ještě více to, že do trudných zážitků z továrny tahá marxismus a ideologické spory.

Několikrát ale našel velmi rázné zastání. Uživatel Petr Zídek vyjádřil názor, že i když nikdo nezpochybňuje náročnou práci a utrpení lidí pracujících za minimální peníze, bylo by užitečné, aby se také zaměřila na problémy lidí, kteří sice berou násobky průměrné mzdy, ale jejich život je náročný také.