MF Dnes uvádí, že takzvanou balkánskou cestou přes Řecko, Makedonii a Srbsko do Maďarska denně proudí víc a víc lidí. Jen v srpnu požádalo o azyl v zemi téměř 39 tisíc migrantů. Další stovky pak míří dále na Západ, přičemž jen v České republice o víkendu zadržela policie 120 běženců.
Dle deníku se větší migrační vlna rozdělila v Makedonii a Srbsku na skupinky poté, co se hranice mezi Makedonií a Řeckem na několik dnů zablokovaly a nahromadil se tam pětitisícový dav lidí. Čeští policisté odhadují, že první větší skupiny běženců z „makedonské vlny“ k nám dorazí v tomto týdnu. Dříve by to trvalo měsíce, dnes však uprchlíci proudí Evropou daleko rychleji – i díky převaděčům a jejich kamionům.
Středoevropané stojí na opačné straně plotu
Hospodářské noviny poukazují na opatření, kterými se postkomunistické státy EU snaží bránit přílivu uprchlíků. Maďarsko a Bulharsko budují čtyři metry vysokou bariéru, plány na stavbu hraničních plotů oznámilo i Estonsko a Lotyšsko. Česko neleží na vnější hranici EU, politici se proto dle deníku soustředí na budování zdí pomyslných. Prezident Zeman chce vybudovat plot z vojáků na hranicích, vicepremiér a ministr financí Babiš navrhuje bránit schengenský prostor rovnou s pomocí vojáků NATO.
„Podobné nápady se rodí v postkomunistických zemích, které půlstoletí do roku 1989 žily za železnou oponou a jejichž obyvatelé si posledních pětadvacet let užívají otevřeného prostoru. Jako by se někde hluboko ukrytá mentalita železné opony vrátila s novou silou, jen nyní Středoevropané stojí na opačné straně plotu. A jako by zapomněli na pomoc, kterou dostaly desítky tisíc lidí prchajících odtud před nacisty i před komunisty,“ argumentují Hospodářské noviny.
Za zmínku stojí fakt, že první novodobý plot v Evropě proti imigrantům postavili Španělé u své enklávy Ceuta na marockém pobřeží v roce 1993. Od té doby ho rozšiřují a zvyšují. Ale pro odstrašení touhy Afričanů po lepším životě nezabírá.
Uprchlická karta v krajských volbách
Odborníci oslovení deníkem Právo se shodují, že běženci mohou výrazně ovlivnit krajské volby, které se budou konat příští rok. Z uprchlické krize přitom dle politologů nemusí politicky těžit ani tak vyhraněné antiislámské skupiny, ale spíše třeba ANO Andreje Babiše. „Babiš může antiimigrantskému názoru vtisknout lidskou tvář, čímž může přilákat ty lidi, kteří uprchlíky vnímají jako problém, ale Martin Konvička se svým Blokem proti islámu je pro ně příliš radikální,“ řekl Právu politolog Petr Just.
Sociolog Jan Hartl nicméně upozorňuje, že hra s uprchlickou kartou by se mohla šéfovi ANO také vymstít. „Babišovo hnutí má podporu středových voličů. Takoví lidé jsou náročnější, zatímco na jednoduchá řešení neslyší,“ myslí si Hartl. Také politolog Jiří Pehe si myslí, že by si mohl Babiš ublížit. „Pokud bude tlačit moc na pilu, tak nakonec zjistí, že si odlákal středové voliče, kteří ANO předtím volili a kterých bylo víc, než které přilákal na antiimigrační rétorice,“ míní Pehe.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: luš
