Nad otázkou, jestli má církev v dnešní době ještě vliv, se v dalším dílu pořadu Svatoplukovy trialogy zamysleli politolog Petr Drulák a publicista Michal Semín. Moderoval Tomáš Doležal. Ve studiu spolku Svatopluk hovořili o papeži, papežství a o významu katolické církve ve světové politice.
„Jako římský katolík pozorně sleduji katolický církevní život a účastním se ho. Volba papeže je vždycky velká událost, protože končí nějaká éra, v tomto případě dvanáctiletá éra velice divokého a problematického pontifikátu papeže Františka, který velice polarizoval, a to jak v církvi samotné, tak i celou společnost i ty, kteří se k církvi nijak nehlásí. A teď přichází nová éra,“ řekl k letošní volbě nového papeže Michal Semín, vydavatel časopisu Te Deum a publicista se zaměřením na politiku, náboženství a sociální etiku.
Vyjádřil se také k problematice výběru jména nové hlavy katolické církve. „To je vždycky takový první ukazatel. Můžeme si začít klást otázku, co nám chce volbou jména vlastně říct. Odhadovalo se, že vzhledem ke složení volitelského sboru kardinálů to bude někdo, kdo bude pokračovat v linii papeže Františka, protože většina volitelů byla z jeho ideového hnízda. Přinejmenším to byl on, kdo je tam jmenoval. Očekávalo se také, že si zvolí jméno, které nějak vyjádří tu kontinuitu. Tak to bylo první překvapení,“ připomněl Semín.
Papež na prahu nové průmyslové revoluce
Nový papež Robert Francis Prevost jako by vystoupil úplně mimo řadu papežů 20. století. „Hlavně tím myslím papeže od druhého vatikánského koncilu, což byla významná událost v 60. letech, kdy církev v mnoha ohledech změnila svůj kurz. Takže se čekalo, že to může být Jan nebo Pavel, někdo z té řady pokoncilních papežů. Ale on sáhl po papeži z 19. století. To bylo překvapivé. Co tím chce vlastně říct? Lvů bylo víc – třináct,“ vysvětlil odborník na církev a náboženství původ jména Lev XIV.
Semín dále připomněl, že většina papežů, kteří nesli jméno Lev, se do dějin významně zapsala. „Ať už to byl ten první – Lev I. Veliký, který kromě toho, že významně posílil papežskou autoritu, tak to byl přední diplomat a politik své doby. Zachránil Řím, vyjednal s Attilou to, že západořímská říše mohla ještě nějakou chvíli existovat,“ vysvětlil Semín.
Nový papež Robert Prevost si podle něj zvolil jméno Lev, protože se inspiroval myšlenkami papeže Lva XIII., jenž stál v čele církve dlouhých 25 let a zemřel v roce 1903. „Je autorem první sociální encykliky. Je jakýmsi otcem moderní sociální nauky, sociálního učení církve. Encyklika se jmenuje Rerum novarum. Věnuje se v ní první průmyslové revoluci a jaký má dopad na člověka, na svět práce. A staví se tam jednoznačně za práva pracujících dělníků. Kritizuje kapitalismus, ale kritizuje taky socialismus a nabízí vlastní cestu. Nově zvolený papež říká: ‚Já jsem si vybral jeho jméno, protože jsme na prahu nové průmyslové revoluce, teď už čtvrté – automatizace, digitalizace, umělá inteligence.‘ Toto je oficiální a jeho vlastní interpretace, proč si zvolil toto jméno,“ shrnul Semín.
Církev jako hybrid nevládní a nadnárodní korporace
K moderní roli církve, Vatikánu a papežů se vyjádřil také Petr Drulák, zakladatel spolku Svatopluk, profesor mezinárodních vztahů na katedře politologie na Filozofické fakultě Západočeské univerzity v Plzni, bývalý velvyslanec České republiky ve Francii.
„Role církve se významně proměnila, a teď nemluvím o srovnání se středověkem, kdy papežové byli konstitutivní politickou silou Svaté říše římské a dalších evropských států, ale řekněme i s první polovinou 20. století. Velký sekularizační moment přichází až po druhé světové válce, když se na to dívám z evropského hlediska. Mimo Evropu je to zase trochu jinak. Církev stále zůstává výraznou silou, i politickou silou. Ale spíš ji vidím jako jakýsi hybrid nevládky a nadnárodní korporace. Nejsem si jist tou její duchovní funkcí,“ řekl Drulák.
V současné Evropě je podle něj duchovní funkce církve téměř nulová. „Ale na jiných kontinentech – jako Latinská Amerika, Afrika – ji může ještě plnit. Papež jako někdo, kdo stojí v čele této organizace, je poměrně významnou postavou, protože množství katolíků se stále ještě počítá v miliardách – jsou to nižší miliardy. To je samozřejmě politická síla,“ zdůraznil politolog a zakladatel spolku Svatopluk.
Věřící podle jeho názoru berou papeže vážně. „A berou ho vážně i nekatolíci, kteří vědí, že z důvodu tradice, když papež něco řekne, prohlásí, tak se tomu naslouchá. Naslouchá se tomu více než u většiny představitelů silných států, jako jsou Francie, Německo, Velká Británie. Řekl bych, že zdaleka nemají takový dosah, jako když to řekne římský papež,“ zdůraznil Drulák.
Papež podle něj má určitou autoritu v tom, že se mu naslouchá, ale dnešní západní civilizace je „odkřesťanštěná“. Katolická církev už nemá „tvrdou moc“. Papež i církev se ocitli v postmoderním mišmaši. Najednou velkou roli hraje osobnost papeže i to, jak vypadá v médiích. „Papež je postava, kterou vnímám, ale nepřičítám jí duchovní funkci,“ zdůraznil politolog a zakladatel spolku Svatopluk.
Semín dále uvedl, že katolická církev není vázána na konkrétní kulturu nebo etnika, je univerzální. Působí po celém světě. Vždycky to tak bylo, v minulosti církev šířila víru po celém světě. „Dnes vzhledem k moderním technologiím je vše mnohem jednodušší a snazší,“ zdůraznil publicista.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Souhlasíte s názorem, že katolická církev už v Evropě neplní svou duchovní funkci?
autor: Naďa Borská
