Z vládních plánů vyplývá, že se také rozšíří počet plátců. Nově budou televizní a rozhlasový poplatek platit ti, kteří disponují jakýmkoliv zařízením, které umožňuje příjem veřejnoprávních médií, tedy i mobilem, tabletem nebo počítačem. Počet poplatníků se má zvýšit zhruba o 230 000.

Podle Baxy je finální návrh novel o České televizi, Českém rozhlase a rozhlasových a televizních poplatcích výsledkem zhruba roční práce v koalici. „Shodli jsme se na tom, jak zachovat kvalitu veřejnoprávního vysílání a jeho další rozvoj,“ dodal Baxa. Shoda podle něj byla i na tom, že financování veřejnoprávních médií by mělo být nezávislé na státním rozpočtu.

Televizní poplatek je patnáct let na stejné výši 135 korun a od té doby jeho reálná hodnota podle Baxy klesla na 72 Kč, rozhlasový poplatek 45 Kč se nezměnil osmnáct let a jeho hodnota je v současnosti poloviční.

Nově zvolený generální ředitel České televize Jan Souček v dnešním rozhovoru pro Novinky nevyloučil, že je ve hře propouštění i omezení výroby pořadů v případě, že se nezmění dlouhodobé plány. Stále podle něj platí, že škrtne 20 procent míst ve vedení televize. „To je nepochybně můj záměr. Před námi je rok 2024. Pokud reforma dopadne, v účinnost vejde asi až v roce 2025. Rok 2024 tak pro ČT rozhodně nebude jednoduchý. Budu se nyní snažit debatovat s Radou ČT o drobné změně dlouhodobých plánů. Reálná hodnota výnosu televizních poplatků radikálně padá, a pokud bychom tedy měli dodržet dlouhodobé plány, tak by to v příštím roce znamenalo výrazné omezení výroby pořadů. Museli bychom také výrazně propouštět,“ uvedl Souček.