Dokládá to na příkladu sestřelení malajsijského letadla. „Sestřelili jej Rusové, Ukrajinci, proruští separatisté, ozbrojenci, rebelové, ruští nacionalisté, ukrajinští nacionalisté, americké tajné služby, Putin… Člověče, vyber si,“ píše Jermanová s tím, že ke každé variantě lze najít spoustu důkazů. „Odposlechy někoho, nevíš koho, fotografie jakýchsi raket, o nichž nevíš, ze kdy a odkud jsou, jestli odjíždějí nebo přijíždějí a kam. Každý věří, čemu chce,“ uvádí a stěžuje si na jednostranné informování většiny českých médií o ukrajinském konfliktu. „Oficiální 'politicky korektní' a v médiích přípustná verze je u nás vždy jen jedna,“ upozorňuje. Jedinou cestou, jak se v celé záležitosti vyznat, je podle Jermanové nutnost pečlivě věci studovat kritickým rozumem.
Před první světovou válkou žilo na Ukrajině sto tisíc Čechů a Slováků
Připomíná pak historii české menšiny na Ukrajině. „Migrace Čechů na území dnešní Ukrajiny (tehdy, samozřejmě, Ruska) začala před třemi sty lety,“ uvedla s tím, že masově se Češi stěhovali na Ukrajinu ve druhé polovině a na konci 19. století.
Před první světovou válkou tak v tehdejším Rusku žilo na sto tisíc Čechů a Slováků.
Dokonce ještě v roce 1947, po obrovských vlnách brutální nacistické a stalinské genocidy žilo podle Jermanové jen na Volyni, což je malá oblast v severozápadní části Ukrajiny, 40 000 Čechů v 638 obcích, z nichž mnohé byly ryze české.
Nejhorší pro Ukrajinu byly doby, kdy zemi okupovali nacisté a když bolševici zdecimovali české továrny
„Ukrajině se dařilo vždy, když nikdo nikoho nekádroval, zda je Ukrajinec, Čech nebo Rus. Kdy vedle sebe stál hotel ruského a českého podnikatele a vzájemně si ho nepodpalovali, kdy české strojírny zaměstnávaly vedle Čechů i tisíce Ukrajinců. Kdy v kyjevské Stromovce se hrálo české divadlo,“ připomíná poslankyně s tím, že nejhorší pro Ukrajinu byly doby, kdy bolševici zdecimovali „české“ fabriky, kdy většinu Čechů poslali do koncentráků nebo postříleli jako „cizácké“ špiony.
Špatně se na Ukrajině žilo samozřejmě také za německé okupace. „Nejhorší byly doby, kdy německé jednotky vypalovaly české vesnice, kdy u Kyjeva v rokli zvané Babij Jar - jen pár kilometrů od Majdanu, kde si dnes otevřeně kdosi troufá nosit nacistické symboly – nacisté zmasakrovali na 100 000 „jiných“ – Židů, Romů, Ukrajinců, Rusů, Čechů… Nejhorší doby byly pro Ukrajinu, kdy se hlásal nacionalismus a nesnášenlivost,“ upozorňuje Jermanová.
Připomíná, že dle sčítání z roku 2001 se k české národnosti hlásí 5912 ukrajinských občanů. „Podle střízlivých odhadů zde žije nejméně 20 000 Čechů,“ tvrdí Jermanová s tím, že když začaly ukrajinské události, prosily mnohé české rodiny ČR o pomoc. „Nedařilo se jim dobře. Byli vystaveni i atakům ukrajinských nacionalistů. Na rozdíl od Polska nebo Maďarska, kde se o své krajany postarali, jsme nepomohli nikomu. Nestálo by nás to skoro nic. Jen projevit zájem. Zeptat se,“ dodala politička hnutí ANO s tím, že naše společné ukrajinsko-české dějiny za to stojí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: vam
