Aby vám však zloději ukradli identitu a následně vás přivedli na mizinu, nemusíte být ani připojeni na internet. Stačí být ten dobrák, kterého ještě před exekutorem navštíví podomní obchodník, lidovou mluvou nelichotivě nazývaný šmejd.

Osobní zkušenost s takovým prodejcem popisuje RNDr. Igor Němec, předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ): „Nedávno u mě doma zazvonil pán a už mezi dveřmi na mě spustil, abych mu ukázal smlouvu na elektřinu, že mi ji zkontroluje a vylepší. Tak jsem jej vyzval, aby se prokázal nějakým průkazem, a ukázalo se, že nesedí ani název společnosti, ke které se původně hlásil. Byl jsem zvědavý, kam až bude chtít zajít, tak jsem mu navrhnul, ať mi nabídku pošle mailem. To však odmítl, že už by to prý nebylo pro mě tak výhodné. Vyprovodil jsem ho a znovu si uvědomil, jak nebezpečné může být podobné setkání pro důvěřivé nebo neopatrné lidi.“

Ne každý podomní prodejce je samozřejmě potenciální zloděj nebo podvodník. Je to druh obchodu stovky let starý, používaný po celém světě a mající své výhody. Jen těch příležitostí, které, jak známo, dělají zloděje, je při něm více než při obchodování na veřejnosti. A nemusí jít jen o záminku, jak se dostat k zákazníkovi do kuchyně a hrabat se mu v úsporách uschovaných v kredenci. Nebo prodávat předražené hrnce, nesmyslné pojistky či kominické služby na deset let. Sofistikovanější krádeží je získávání osobních údajů z již uzavřených smluv, kopírovaní osobních údajů nebo dokonce jejich zapůjčení a zcizení a následné zneužití. Prostě krádež identity.

„Tyto případy nejsou nijak výjimečné. Úplně klasický postup je, že někdo ztratí občanský průkaz nebo mu je odcizen, a pokud není dostatečně rychlý anebo má prostě smůlu, tak si na jeho doklad někdo půjčí auto či peníze. A za čas okradený zjistí, že policie jeho případ odložila a on se kromě finanční ztráty navíc dostal do registru dlužníků. Lze samozřejmě vyjednávat, ale v registru jeho vysvětlení, že se stal obětí krádeže, odmítnou a jemu samému už nikdo nepůjčí. Ukazuje se, že v této zdánlivě bezvýchodné situaci je náš úřad jediný, kdo člověku v takové životní situaci může pomoci,“ říká Igor Němec.

„Jak? Obrátíme se na registr sami a zeptáme se, z jakého důvodu se tam dotyčný ocitl. On totiž i registr dlužníků je správcem osobních údajů, a z tohoto titulu musí pod hrozbou pokuty dbát na to, aby nezpracovával nepřesné osobní údaje. Což se v těchto případech evidentně děje, jen se to nikdo z registru nenamáhá ověřit,“ dodává předseda úřadu.