V porovnání s předběžnými průzkumy veřejného mínění, přinesly volby do Státní dumy rozhodující vítězství Jednotného Ruska a také jednu z nejnižších volebních účastí v dějinách moderního Ruska. Celkově si v Dumě udržely pozici další tři parlamentní strany – komunisté, liberální demokraté a takzvaní eseři (Spravedlivé Rusko). Jejich pozice je v porovnání s uplynulým obdobím značně oslabená. Další politické strany se podle očekávání do parlamentu nedostaly a žádná z nich nedosáhla ani na tříprocentní hranici pro státní financování.

Konečné výsledky a triumf Jednotného Ruska

Nejprve k výsledkům voleb. Ukázalo se, že volby ve smíšeném volebním systému se nakonec vyplatily pro vládní stranu. Jednotné Rusko získalo mezi prvními 225 mandáty proporcionálního systému celkem 54,18 % hlasů voličů. To bylo o zhruba 5 a více procent než předvolební odhady a také než odhady řady ruských politologů i moje. Ti hovořili o rozsahu něco mezi 40 až 45, maximálně 50 %.

Vítr do plachet dodaly Jednotnému Rusku hlasy ve většinovém systému, kde se volilo dalších 225 poslanců v rámci jednomandátních obvodů. Tady oproti minulosti Jednotné Rusko nakonec triumfovalo – získalo totiž 203 míst neboli skoro 80 % všech míst. Tedy jednomandátní obvody se nestaly polem pro větší konkurenci mezi stranami a potažmo pro nezávislé kandidáty (těch bylo v roce 2003 do Dumy zvoleno v rámci většinového systému 67). Vládní (a prezidentská) strana tak získala celkem 343 míst v 450místné Dumě a má ústavní většinu, která straně dává v parlamentu v podstatě absolutně navrch.

Další politické strany vyšly z voleb v oslabené pozici – doposavad vždy druzí komunisté G. Zjuganova bojovali o druhé místo s Žirinovského liberálními demokraty. Nakonec skončili jako druzí s 9,3% podílem v Dumě. V proporcionálním systému komunisté získali 13,35 % a ve většinovém 7 míst, což znamená 42 míst ve sněmovně a ztrátu celkem 50 poslanců oproti minulé Dumě. Liberální demokraté skončili třetí s celkovým podílem 8,7 % v Dumě, 13,16 % v proporcionálním systému a s 5 místy ve většinovém. Budou tak mít v Dumě frakci o 39 poslancích, což je ve srovnání s minulou Dumou propad o 17 poslanců. Ruští komentátoři vesměs považují tento výsledek Žirinovského strany za úspěch a spojují ho s tím, že částečně se Žirinovského antizápadní a nacionalistická rétorika stala součástí slovníku mainstreamu (čti Jednotného Ruska). Což ale podle mého čtení liberálním demokratům nakonec spíš mohlo uškodit a výsledek (minimálně v jednomadnátních obvodech) to reflektuje.