Předseda nejsilnější vládní strany má za to, že vláda pracuje ve prospěch této země a tak to zůstane ještě rok a půl. Pokud se ministru financí Andreji Babišovi zdá, že sedává na vládě zbytečně, pokud je přehlasován, pak je třeba mu připomenout, že vláda je kolektivní orgán a každý její člen má možnost se vyjádřit.
Vláda si v koaliční smlouvě stanovila, že jednou z jejích priorit bude i české zdravotnictví a na to je třeba získat peníze. Koalice proto navýšila rozpočet příslušného rezortu o 3,6 miliardy korun a už to byl určitý koaliční kompromis.
„Já jsem se postavil za svého ministra financí. Ministr zdravotnictví (Svatopluk) Němeček (ČSSD) požadoval navíc až deset miliard korun a my jsme nakonec došli ke kompromisu 3,6 miliardy. „Kdybych si nebyl vědom možností rozpočtu a nepodpořil bych ministra financí, tak ta částka mohla být mnohem vyšší,“ zaznělo z úst premiéra. Občas se zkrátka stane, že ministr se svými návrhy neuspěje. Stalo se to např. ministryni práce a sociálních věcí Michaele Marksové (ČSSD) a koalice se kvůli tomu nerozpadá. Podle Sobotky tedy není důvod pro to, aby současnou vládu bořil Andrej Babiš. Podporu premiéra má ovšem i ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček.
Taktéž byly přidány miliardy na vědu a výzkum. „V situaci, kdy máme vybudovanou infrastrukturu a musíme ji využít k tomu, abychom sem přilákali investory. ... Jinak bude Česká republika zaostávat,“ varoval premiér. Odmítl navíc stavět lékaře proti učitelům. Andrej Babiš totiž upozornil, že kvůli rozhodnutím, která si odhlasovali sociální demokraté s lidovci, už nemusí být peníze na zvýšení platů učitelů.
„Není možné stavět učitele proti lékařům, upozorňoval dále premiér. Lékaři si jistě zaslouží vyšší platy, ale více peněz si podle šéfa kabinetu zaslouží i české školství. Může je získat např. z aktuálních přebytků státního rozpočtu, které jsou nejvyšší za dlouhá léta. Jasno o situaci ve školství bude až během září. Právě v té době se bude schvalovat státní rozpočet a Sobotka hodlá dbát na to, aby šlo o rozpočet rozumný.
Andreji Babišovi proto vzkázal, že by si měl co nejrychleji najít nového náměstka pro státní rozpočet, jelikož dosavadní náměstek Jan Gregor svou pozici opustil a přesunul se do Evropského účetního dvora.
ANO je taková průtoková strana
Moravec následně představil výsledky průzkumu agentury TNS AISA. Podle něj by ANO získalo 24 % hlasů. ČSSD 18,5 %, KSČM 13 %, občanští demokraté skončili čtvrtí se ziskem 8,5 %. Hnutí ANO sice v průzkumech nadále vítězí, ale voliči se od Babišovy strany odklánějí, neboť se jim zdá, že ANO není schopné plnit své sliby. „My tomu říkáme, že ANO je taková průtoková strana. Ona luxuje voliče ze všech možných stran, oni tam chvíli zůstanou, ale pak přejdou jinam,“ poznamenal k tomu spoluautor výzkumu z agentury TNS AISA Bronislav Kvasnička.
Premiér by byl podle vlastních slov rád, kdyby podpora sociální demokracie byla vyšší, ale oceňuje, že voliči věří ČSSD i po více než dvou letech vládnutí.
Hejtman Zimola spíš neuspěje, soudí Sobotka
Bohuslav Sobotka krátce okomentoval i otázku církevních restitucí. „Lidovci do koalice vstupovali jen a pouze pod podmínkou, že na církevní restituce se bude sahat jen se souhlasem církví. Já jsem tuto koaliční smlouvu podepsal a podepsal jsem jí s podporou členů ČSSD,“ zdůraznil premiér. Koaliční vyjednávání nebyla snadná, ale premiér věří, že se podařilo domluvit maximum možného. Další věcí je, že jakékoli požadavky na změnu restitucí by mohly narazit u Ústavního soudu. Sobotka v této souvislosti zmínil návrh hejtmana Jihočeského kraje Jiřího Zimoly na zdanění církevních restitucí. „To je návrh, který se sice tváří jako řešení, ale řešením být nemusí, protože může narazit u Ústavního soudu,“ konstatoval premiér.
Vláda má před sebou zásadnější úkoly. Podle názoru šéfa kabinetu se příliš pomalu rozjíždí čerpání evropských dotací z EU. Sobotka proto tlačí na urychlení celého procesu. Hlavní tíže řešení této otázky prý leží na ministrovi životního prostředí Richardu Brabcovi (ANO), který se snaží vyřešit problémy s posuzováním vlivu velkých dopravních staveb na životní prostředí – tzv. EIA. Spory o tyto studie brzdí 11 velkých infrastrukturních projektů. „Tady jde o D11, D3, kolem Českých Budějovic. Tady jde o klíčové dopravní stavby, které jsou připraveny,“ shrnul premiér. Apeloval proto na opozici, aby v této otázce vládu podržela, neboť jde o zájem všech občanů.
Zeptejte se Klause
Ve druhé polovině pořadu se vyjádřil k situaci v OKD. Opoziční politici, ale nakonec i koaliční ministr financí Andrej Babiš, Sobotkovi s chutí připomínají, že byl ministrem financí právě v době, kdy se stát zbavoval menšinového podílu v této společnosti. Podle Sobotky je podstatné právě to, že šlo pouze o menšinový podíl.
„Já nemám žádné svoje OKD. Privatizace OKD začala v roce 1990. V době, kdy jsem byl já ministrem financí, tak stát držel už jen menšinový podíl OKD,“ připomněl předseda vlády. Pávě na počátku 90. let se rozhodlo, že OKD půjde do kuponové privatizace. A že do této společnosti budou zahrnuty i byty OKD. Sečteno a podtrženo, pokud zkoumáte, kde začali problémy OKD, máte se na to podle Sobotky zeptat premiéra z počátku devadesátých let, tedy Václava Klause.
Nakonec došlo i na uprchlickou krizi a případný odchod Velké Británie z EU. „Politici by měli, pokud jde o uprchlickou krizi, prosazovat realistická řešení. My nejsme cílová země migrace a jen velmi málo jsme se stali tranzitní zemí,“ upozornil předseda vlády. Kabinet se podílí na hledání celoevropského řešení, aby se uprchlíci vraceli z Řecka a z Itálie zpět do domovských zemí. Je také třeba podílet se na zklidnění situace ve válkou zničené Sýrii. Toto jsou skutečná řešení uprchlické krize. Řešením rozhodně není nasazení hasičů na hranice, po čemž při návštěvě Jihočeského kraje volal prezident Miloš Zeman
„Já určitě mohou říci, že hasiče na hranice posílat nebudeme, a to ani profesionální, ani dobrovolné. Já myslím, že to je velká improvizace, která je hodně vzdálená od reality, ale hlavně to nepřináší žádné řešení,“ opřel se Sobotka do prezidenta Zemana.
Ing. Miloš Zeman
V úplném závěru scého vystoupení vyjádřil Sobotka naději, že Velká Británie zůstane součástí Evropské unie, protože odchod ostrovního království z tohoto společenství by oslabil obě dvě strany. Pokud si Britové přece jen odhlasují odchod z EU, bude to podle Sobotky velmi složitý a dosud neozkoušený proces, který ovlivní celou Evropskou unii.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
