„V reklamním textu Národní galerie v Praze k současné výstavě Zákon cesty je její autor představen jako ‚světově proslulý současný umělec Aj Wej-wej‘. Obávám se, že by bylo přesnější označení ‚světově proslulý konjunkturální kýčař‘, neboť v posledních letech jeho tvorba zdegenerovala do podoby neustále se opakujících schémat poplatných současné agendě Evropské unie. Prvoplánovost tohoto Aj Wej-wejova počínání navíc s každou další expozicí bije stále silněji do očí,“ konstatuje Dědečková.
Podle jejího názoru je pražská výstava recyklovaným schématem několika jeho předešlých instalací. „Přidanou hodnotu tu představují snad jen obří rozměry nafukovacího člunu a četnost a rozměry jeho posádky, tedy parametr vhodný opravdu spíše pro Muzeum rekordů a kuriozit v Pelhřimově než pro Národní galerii v Praze,“ dodala.
V souvislosti s Aj Wej-wejem také zmínila, že byla zhnusena, když se před dvěma roky nechal na fotografii stylizovat do podoby utonulého syrského chlapečka Aylana Kurdího. „Takový čin nemá s uměním, dokonce ani s tzv. angažovaným uměním nic společného. Pro podobné počínání neexistuje jiný výraz než hyenismus nejhrubšího zrna a je nepřijatelné v jakémkoliv kontextu, snad s výjimkou figuranta při policejním vyšetřování. Takové snímky se ovšem obvykle nezveřejňují jako díla výtvarného umění,“ řekla.
„Je to rovněž neobyčejně inteligentní marketingový stratég,“ tvrdí o Aj Wej-wejovi autorka textu. „Husarský kousek se Aj Wej-wejovi povedl, když dokázal výstavu s uprchlickou tematikou dostat do některé ze zemí Visegrádu. Samozřejmě taková Budapešť nebo Varšava by byly lepší (Bratislava ještě nemá ten správný zvuk), ale i Praha je skvělá. Země, která se ostře staví proti kvótám pro uprchlíky, země, jejíž prezident je proslulý svými výroky proti islamistům, nyní hostí výstavu s největším člunem na světě pro nelegální migranty z islámských zemí. Teprve jedinečné spojení instalace, Aj Wej-weje a Prahy z jeho nové výstavy učinilo téma pro světová média,“ dodala. Podle ní Aj Wej-wej přišel na geniální nápad prodávat Evropanům jejich vlastní špatné svědomí – a oni mu za něj platí.
„Neuplynul ani měsíc od chvíle, kdy bezpečnostní agentura ABAS IPS Management vypověděla smlouvu s Národní galerií v Praze, protože jí galerie neuhradila faktury za více než šest milionů Kč. Na podfinancovanost Národní galerie si Jiří Fajt stěžuje, kudy chodí. Na výstavu tvůrce, který je velmi drahý i pro instituce s řádově vyššími rozpočty než Národní galerie v Praze, však zjevně peníze má,“ rýpla si pak Dědečková.
- Původní text ZDE
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
