„Istanbulská úmluva je úmluva o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí přijatá Radou Evropy dne 11. 5. 2011. Jako první ji podepsalo Turecko, poté následovala řada dalších zemí. Česká republika ji podepsala v roce 2016 jako 41. země v pořadí, když podpis pod ní připojil tehdejší ministr pro lidská práva a národnostní menšiny Jiří Dienstbier,“ zmínila Kovářová s tím, že Česko má nyní před sebou ratifikační proces.
Fotogalerie: - „Pocta“ Špinarové
„Pod bohulibým názvem se skrývá doutnající nebezpečí pro několik oblastí našeho života včetně advokacie a trestního řízení. Pokud ČR úmluvu ratifikuje, bude muset změnit legislativu i v řadě oblastí stávající praxe, přístup k rodině, k pachatelům, ke vzdělávání ve školách apod. Nejde totiž ani tak o dokument právní, ale ideologický, který opakovaně používá termín ‚gender‘, zdůrazňuje genderovou podmíněnost násilí a ukládá signatářským zemím řadu úkolů, které mají po ratifikaci zavést do svého právního řádu i do společenských vztahů,“ varuje Kovářová.
„Racionálně zaměření posuzovatelé, k nimž se svými kolegy patřím, mají zato, že stávající legislativní úprava je dostačující a že Istanbulskou úmluvu nepotřebujeme, pouze stačí zákony dodržovat, násilí hlásit a trestání vymáhat. Naopak odpůrci ratifikace děsí občany hypotetickými důsledky, které změní naši společnost od základů. Střízlivé diskusi pochopitelně nepřispívá, že se občas zastánci obou krajních pohledů pohybují v čistých spekulacích,“ zkonstatovala Kovářová.
Původní text ZDE
Podle jejích slov si někteří podporovatelé úmluvy ve svých tvrzeních odporují. „Úřad vlády například tvrdí, že ratifikace neznamená žádnou revoluci a nic zásadního se pro ČR ani po ratifikaci nezmění, pak je ovšem otázkou, proč úmluvu vůbec ratifikovat. V jejím důsledku se údajně má jen drobně měnit trestní zákoník přidáním nové skutkové podstaty zákazu ženské obřízky a dalších násilných činů známých ze systému šaría, někteří trestní odborníci však zdůrazňují, že takové jednání je u nás trestné a stíhatelné i dnes. Na druhé straně úmluva obsahuje řadu jednoznačných formulací, které dávají za pravdu spíše jejím odpůrcům, jež se obávají obrovského množství nových povinností,“ zmínila Kovářová a uvedla, že kvůli riziku převýchovy společnosti se proti ratifikaci vyjádřila i Unie rodinných advokátů.
„Největší nebezpečí hrozí právě advokátům. Náš vztah ke klientům musí být důvěrný a důvěrnost zaručí jen neprolomená povinnost mlčenlivosti. Kdyby se o ratifikaci této úmluvy konalo referendum, společnost jako celek by ji jasně odmítla,“ uzavřela rázně Kovářová.
O Istanbulské úmluvě se nyní hojně mluví v souvislosti s kázáním kněze Petra Piťhy. Ten varoval, že i kvůli této úmluvě se vládnoucí třídou v naší společnosti stanou homosexuálové. Mnoha lidem tímto kázáním zvedl tlak. Ozval se např. profesor Tomáš Halík, který Piťhovo kázání označil za „skutečně skandální“.
Psali jsme:
_635477466366665011.jpg&id=25948)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
