Otrlost, drzost, opovážlivost, dovolenost spojená s arogancí, něco, co lze těžko slušně vyjádřit, otvírá pravidelný přehled mediálních zajímavostí. „Ve slušné společnosti se tomu říká chucpe. Jde o nejodpornější věc, kterou jsem tento týden zachytil v českých médiích. Je to článek jakési Johany Hovorkové v jakémsi konspiračním a dezinformačním webu Forum24 s titulkem ‚Kdo je to Zemanem oceněný Jan Schneider? Přítel ruských webů a zastánce Babiše‘. Když jsem to četl, tak jsem si vzpomněl na článek z 23. února 1989 v Rudém právu. Byla to téměř půlstrana věnovaná Václavu Havlovi, který seděl ve vězení, pod titulkem ‚Kdo je Václav Havel‘. Tady je ‚Kdo je Jan Schneider‘. Nemusím tedy vysvětlovat, proč mi tahle asociace naskočila, protože situace se opakují. Tehdy seděl Havel ve vězení a Rudé právo ho ohodnotilo nějakým způsobem, velmi negativně pochopitelně, a on se nemohl bránit,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Možná se dá namítnout, že Jan Schneider nesedí ve vězení. „Doufám, že nemusím předeslat slovo ‚zatím‘. Ale stejně se nemůže bránit, protože jakési dezinformační a konspirační weby typu Forum24 mu slovo nedají. Já jsem to zkusil jednou, když o mně podobné sprostoty napsali. Ovšem mou reakci neuveřejnili, protože tento dezinformační a konspirační server není postaven na diskusi, argumentaci a polemice, ale výhradně na monologu, propagandě a zostuzování ‚třídních nepřátel‘. V daném případě je tím třídním nepřítelem Jan Schneider, kterého považuji – kromě toho, že je to mimořádně kvalitní člověk a odborník – také za svého přítele, a proto se mě to dotklo. Osobně mě urazila ta míra sprostoty, kterou jakási paní, nebo slečna Hovorková, o které jsem v životě neslyšel a doufám, že už ani neuslyším, s apodiktickým odstupem a panovnickým právem na pravdu o něm píše věci, které jsou zcela nepřijatelné, nepřístojné, sprosté a ubohé,“ zlobí se mediální analytik.
Novinářský kandrdas nehorázně urazil dvě osobnosti
Je špatně, když politici nadávají novinářům ČT, např. z pořadu 168 hodin?Anketa
Připomíná, že autorka článku píše o Miroslavu Polreichovi, že nebyl pouhým spolupracovníkem StB, ale přímo zaměstnancem první správy, a dehonestuje ho spoluprací s touto organizací. „Jsem si jist, že osoba Hovorková to neví, ale kdyby si otevřela pár internetových zdrojů, tak by si to našla velmi snadno a dozvěděla se, že pan Polreich byl jedním z těch, kteří se pokoušeli diplomaticky ve jménu Československé republiky v šedesátých letech urovnat válečný konflikt ve Vietnamu. Byl jedním z těch, kteří urovnávali šestidenní válku v roce 1967. Byl to člověk neuvěřitelně ctěný a vážený diplomaty a všemi možnými potentáty z Východu i ze Západu. Po roce 1969 samozřejmě nemohl dál působit v této pozici. Takže svým způsobem byl, když to řeknu s jistou nadsázkou, ‚zakázaným disidentem‘ podobně jako mnoho jiných – třeba i osobou Hovorková ctěných – lidí, jako Václav Havel,“ upozorňuje mediální odborník.
Fakta nejsou třeba, stačí nálepky a konspirační web má hotovo
Žasne nad tím, jak autorka k psaní článku přistoupila. „Osoba Hovorková nemá potřebu si zjišťovat fakta a pravdu. Jí stačí určitý soubor nálepek a označení a má hotovo. Vypracuje obžalobu, vynese rozsudek a sama vykoná na obžalovaném trest. To znamená, že znehodnotí osobu pana Schneidera, pana Polreicha nebo kohokoli jiného na svém dezinformačním a konspiračním serveru. Mě uklidňuje pouze to, že když se dívám na výsledky čtenosti na NetMonitoru, který poskytuje informace o návštěvnosti internetu v České republice, tak tam Forum24 nějak nevídám. Takže předpokládám, že to je takový konspirační a dezinformační samizdat. Tak mu přeji hodně štěstí a pro příště si asi zakážu ho otvírat. Tentokrát mi to však nedalo, když se mi tam otírají o dva přátele, to se mě dotýká osobně. Takže přiznávám, že to je určitá kolize zájmů. Každopádně, pokud bychom si hráli na černá prasátka za nejhorší mediální výkon tohoto týdne, tak je to zcela jistě tento,“ nepochybuje Petr Žantovský.
Generál má zkušenosti z obou stran, to se hodí v jakékoli trafice
Každopádně nastavení generála Pavla jako optimálního kandidáta nepovažuje za úplně hloupé. „Na rozdíl od pana Drahoše, pana Hilšera nebo pana Horáčka se totiž tenhle člověk aspoň někdy v životě dotkl politické scény. Teď neříkám jak, tedy že byl nejdřív v KSČ, potom zase v NATO. Tímto ho nechci v žádném případě snižovat ani zesměšňovat, jen říkám, že byl v organizacích, které byly výrazně kontrapoziční. Takže má zkušenosti z jedné i z druhé role a jistě by se mu to hodilo v jakékoli další politické trafice. Ale více dispozic v jeho případné prezidentuře nedokážu najít. Chápu, že kavárna s ním přišla, protože je sympatický, vypadá jako chlap, a ne jako akademický typ, který není pro lidi zajímavý. Je to po všech marketingových stránkách dobře promyšlená volba,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
prof. Ing. Jiří Drahoš, DrSc., dr. h. c. mult.
Očekávaná kandidatura generála Pavla nutně vyvolává některé paralely. „Zcela jistě si vybavím prezidentský duel mezi Nixonem a J. F. Kennedym, v němž Nixon evidentně předstihl Kennedyho o osm koňských délek, ať už argumentací nebo racionalitou svého vyjadřování. Ale Kennedy byl lépe oblečen, nepotil se, byl mladší, vypadal hezky a líbil se ženám. To byl ten slavný televizní duel, který rozhodl prezidentské volby v roce 1960, v nichž se z těsného vítězství radoval Kennedy. A od té doby se říká, že tyhle vizuální marketingy hrají velkou roli. Tady má generál Pavel velkou výhodu před lidmi, jako je Drahoš nebo Schwarzenberg, to nepochybně ano. Ale marně hledám nějakou další přednost. A hlavně mě zaráží, proč se teď všechna média jako na povel vydávají na stejnou trajektorii, že teď se bude dělat píárko generálu Petru Pavlovi,“ poznamenává mediální odborník.
Kroupa, kam se podíváš. Vševěd, přeplácený novinář a NGOista
Chápe to jedině jako součást jakéhosi vnitřního otravování stávajícího prezidenta, o němž den co den čteme články, že jeho zdravotní stav je takový či onaký a jeho způsobilost k výkonu funkce je taková či onaká. „Tak já jsem si ještě nevšiml ani v žádném zahraničněpolitickém či jiném kontextu, že by nebyl způsobilý zastávat funkci hlavy státu. A připadá mi minimálně slušné ctít zdravotní soukromí každého člověka, ať už to je, nebo není prezident. Všechno to, co se teď děje kolem Petra Pavla, vidím mimo jiné jako výrazný etický přešlap. A to vůbec nebudu komentovat to, co říká sám Pavel. Bez jeho vůle se celá ta marketingová kampaň jistě neděje. Nebudu mu sahat do svědomí, to je koneckonců jeho věc. Nicméně jsem od něj ještě ani jednou neslyšel větu: ‚Víte, ale on je prezidentem pan Zeman a všechny tyhle úvahy jsou předčasné.‘ Možná že jsem špatně poslouchal, ale spíše nezazněla,“ míní Petr Žantovský.
Jak už bylo uvedeno, i následující téma se týká něčeho podobného. „Kroupů už máme docela hodně, že bychom si z nich mohli udělat kroupovou polévku. Máme Daniela Kroupu, vševěda na univerzitě v Ústí nad Labem, který rozumí všemu a vždy všemu rozuměl. Pak máme jeho synka Janka, který je nejlépe placeným novinářem v České republice, nebo alespoň zcela jistě byl v Českém rozhlase. A pak máme dalšího synka Mikuláše, který je v čele NGO zvané Post Bellum, co dělá různé politické akce a aktivity, mimo jiné koncert k výročí republiky ve Fóru Karlín. To je ten, kam nepozvali Jarka Nohavicu, což je zřejmě hra proti Zemanovi skrze Nohavicu a je to všechno faleš a hloupost. No a teď pan ředitel Mikuláš Kroupa znovu vstupuje do veřejného prostoru v rozhovoru, který vyšel pod názvem ‚Kroupa: Vyznamenání od Zemana jsou bezcenné tretky, dějiny na něj určitě zapomenou, Gott zranil tisíce lidí‘,“ připomíná mediální analytik.
Ať se to Kroupům líbí, nebo ne, na Zemana dějiny nezapomenou
Mikuláši Kroupovi se tak podařilo v jednom jediném souvětí urazit nejméně tři legendy českého společenského života. „Jednak prezidenta, jednak Karla Gotta a jednak zmíněného Jarka Nohavicu. Co jsme to za stát, v němž si člověk, který nevykonal pro stát vůbec nic a jmenuje se Kroupa a je šéfem organizace jenom proto, že jeho tatínek je vševěd, který všechno ví a prolezl českou politikou, zejména neúspěšnou stranou ODA, způsobem, který byl nevídaně neúspěšný, tak jak může tenhle člověk vůbec vyslovovat takové apodiktické věty jako ‚Vyznamenání od Zemana jsou bezcenné tretky‘, aniž to samozřejmě jakkoli zargumentuje, proč se mu to tak jeví? Tak vyznamenání od prezidenta Havla nebyla bezcenná tretka. Vyznamenání od prezidenta Klause asi zčásti bezcenná tretka byla, soudě podle názorů Kroupovic rodiny. Ale od Zemana to je naprosto jednoznačně bezcenná tretka,“ rekapituluje Petr Žantovský uvažování jednoho z Kroupů.
Ing. Miloš Zeman
Vysvětluje si to pouze tím, že na sebe chce Mikuláš Kroupa upozornit. „Vůbec to není postavené na jakémkoli profesionálním, faktografickém a už vůbec ne etickém základě. Jak přišel k domněnce, že dějiny na Zemana zapomenou, nevím. Myslím, že dějiny zapomenou hlavně na rodinu Kroupů, protože nic zásadního nevykonala. Zeman byl dvakrát vítězem přímé volby a bude v dějinách i v učebnicích zaznamenán jako prezident České republiky po dvě funkční období, ať už se to Kroupům líbí, nebo nelíbí. Ani bych o tom snad nezačínal, kdyby to celé nesvědčilo o tom, jak jsme strašně upadli v úrovni veřejné komunikace, v úrovni mezilidského chování, mezilidského kontaktu, jak urážíme na potkání, jakým způsobem nálepkujeme a značkujeme lidi, jako když se kravám vypalují cejchy do kůže. Tak tímhle způsobem oni pracují,“ konstatuje mediální odborník.
Ustupujeme menšinovým, ale velmi hlasitým a silovým názorům
Velmi silně mu to připomíná padesátá léta, kdy se tímhle způsobem likvidovali lidé jenom proto, že byli jiného názoru. „Obávám se, že naše politická scéna je z velké části tak zbabělá, že ustupuje těmhle menšinovým, ale velmi hlasitým a silovým názorům a dává jim prostor. Jak je možné, že ho dostávají lidé, kteří zastupují deset, možná patnáct procent společnosti? Jak je možné, že nezveřejňujeme všechny ty výzkumy, které říkají, že za prezidentem v různých stanoviscích stojí 70, 80 nebo 85 procent lidí? To se zamlčuje. Proti tomu tady stojí nějaký chlapec jménem Kroupa, který říká, že prezident rozdává bezcenné tretky. A je to postaveno na jednu informační úroveň jako v tom postmoderním slova smyslu, že všechno je si rovno, každé tvrzení si je rovno, každá pravda si je rovna. Ale není. A pokud se nezačneme bránit téhle společenské paralýze, tak na to všichni ošklivě doplatíme,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
autor: Jiří Hroník