„Rozdíl (mezi představou odborů a zaměstnavatelů) je tak zásadní, tak budeme muset věc předat politikům, aby oni rozhodli,“ uvedl Rafaj.
Minimální mzdu stanovuje vláda svým nařízením. Vycházet by měla z dohody odborů a zaměstnavatelů. Ti se ale na růstu obvykle neshodnou, takže částku určí kabinet. Maláčová navrhla růst nejnižšího výdělku o 1 350 na 14 700 korun, tedy zhruba o deset procent. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) už dřív naopak řekla, že by zvýšení mělo držet krok s růstem ostatních mezd, který tak výrazný nebude.
Odboráři a zaměstnavatelé se podle Rafaje shodují v tom, že se citelnějším růstem nyní dohánějí roky, kdy se minimální mzda nezvedala. V lednu 2007 se zvýšila o pět set korun na 8 000 korun, poté se upravovala až po krizi v červenci 2013 na 8 500 korun. Od té doby poskočila o 4 850 korun.
Podle odborů není důvod, aby se růst nejnižšího výdělku zpomalil. Předáci poukazují na nízkou českou částku ve srovnání s jinými zeměmi EU. Za vzor si berou Slovensko. Tamní vláda schválila od ledna navýšení z letošních 520 na 580 eur (z 13 283 na 14 816 korun).
Podle Rafaje byli na dnešním jednání ale odboráři a zaměstnavatelé připraveni k ústupku. Odbory by o pár stokorun slevily a zaměstnavatelé by byli ochotni svou částku mírně zvýšit, uvedl Rafaj. „Za určitých okolností bychom souhlasili s maličkým nárůstem navíc, kdyby se zafixoval mechanismus (navyšování),“ míní viceprezident svazu.
Zaměstnavatelé po vzorci pro stanovení minimální mzdy, aby byla předvídatelná, dlouhodobě volají. Podle Rafaje by se nejnižší výdělek mohl navázat na průměrnou mzdu a mohl by odpovídat 44 procentům její výše z předchozího roku. Se zavedením pravidelné valorizace souhlasí i odbory. Požadují ale vyšší podíl z průměrné mzdy, podle jejich představ by to mohla být polovina.
Babišova vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů v programovém prohlášení uvádí, že závazná pravidla pro předvídatelný růst minimální mzdy připraví. Ministerstvo práce pod vedením Maláčové už loni do chystané novely zákoníku práce navrhlo vzorec, podle něhož by se minimální mzda zvedala od ledna tak, aby odpovídala polovině průměrné mzdy z předloňska. Příští rok by tedy měla podle tohoto plánu činit 50 procent průměrného výdělku roku 2018, což by bylo 15 934 korun. Na vzorci shoda nebyla, z připravované novely pracovního kodexu tak vypadl.
Shodu na růstu minimální mzdy by odboráři a zaměstnavatelé mohli hledat spolu s vládou ještě na jednání tripartity 18. listopadu.
Psali jsme:
autor: nab
