Hned po prvním loňském - a trochu nečekaném - úspěchu se mezi lídry rozhořel spor o dalším směřování výzvy. Značku "Holešovská výzva" si navíc v podobě občanského sdružení zaregistrovali extrémně pravicoví vandasovci z Dělnické strany sociální spravedlnosti. "Osmička původních autorů výzvy se rozhádala kvůli tomu, kdo si značku nechal utéct k ultrapravičákům a kdo přesně reprezentuje na veřejnosti opravdové principy výzvy," popisuje Sokol.

V nepřehledné změti výzev a protivýzev lze prý vysledovat tři hlavní proudy. "Část zakladatelů si přála zůstat v podobě beztvarého hnutí, které nepůjde do voleb a 'pouze' zásadně změní českou politiku. Někteří chtěli naopak hnutí orientovat na spolupráci s levicí, zejména se sociálními demokraty a komunisty. Ale mediálně nejviditelnější postava celého hnutí – Jaroslav 'Slávek' Popelka – očividně od počátku mířil jinam a chtělo by se říci výše," píše politolog.

Snaha prosadit se na politické scéně

Popelka se podle Sokola pokoušel zakládat politické strany už před rokem 1989, kdy distribuoval letáky na podporu vzniku Strany zelených. Po roce 1989 se prý Popelka podílel na několika pokusech založit novou politickou stranu, vždy ale bez jakéhokoli úspěchu.