„Tripartita se dnes neshodla na zvýšení minimální mzdy. Rozhodnout bude muset vláda. Hned po jednání jsem proto požádala pana premiéra o svolání koaliční rady. Není na co čekat,“ uvedla Maláčová.
Minimální mzdu stanovuje vláda svým nařízením. Měla by vycházet z dohody odborů a zaměstnavatelů. Ti se ale na růstu obvykle neshodnou, takže částku určí kabinet. Ministerstvo práce připravilo návrh tří verzí s navýšením o 1 150, 1 350 a 1 650 korun.
Jana Maláčová
Minimální mzdu začala pravidelně zvedat v minulém volebním období tehdejší vláda. O navýšení rozhodovala ale vždy v srpnu či září, před volbami v roce 2017 jí to pak trvalo do začátku října. Babišův kabinet loni růst schválil 14. listopadu, letos budou koaliční strany o částce teprve jednat.
„Čekali jsme do dnešního dne, jak dopadnou jednání odborů a zaměstnavatelů. Rozptyl je skutečně zásadní. Zatím se pohybuje mezi 14 000 a 15 000 korun. Nečekali jsme, že se takto fatálně nedohodnou,“ uvedl vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Termín jednání koaličních stran a představu vlády o navýšení minimální mzdy neupřesnil.
doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA
Kabinet bude navrhované nařízení projednávat nejspíš nejdřív na konci listopadu. K předpisu se třemi variantami je možné totiž do 26. listopadu podávat připomínky, teprve po jejich vypořádání by měla vláda rozhodovat. Zaměstnavatelé kritizují to, že ani jedna ze tří verzí nezohledňuje jejich návrh. „Velice se nám nelíbilo, že ani jedna z variant není od zaměstnavatelů. Ani jedna z částek není také zdůvodněna,“ uvedl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.
Podle svazu by minimální mzda měla růst nejvýš o 700 korun. Zástupci výrobních družstev by nepřidávali nic. Stejný názor má hospodářská komora. Konfederace zaměstnavatelských svazů se kloní ke zvýšení o 500 korun. Zaměstnavatelé poukazují na to, že s minimální mzdou roste i zaručená mzda. Ta představuje nejnižší výdělek, na který má pracovník podle složitosti vykonávané práce a podle odbornosti nárok. Pohybuje se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku.
Podle odborů má Česko jednu z nejnižších minimálních mezd v Evropě, a česká částka je navíc také pod hranicí příjmové chudoby. „Česká ekonomika se přitom pyšní tím, jak je dobrá. Že je země budoucnosti. Ale zaplatit to mají zaměstnanci. Požadavek na 15 000 korun je z našeho pohledu jediný možný,“ uvedl předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Poukázal na to, že Polsko a Slovensko s méně výkonným hospodářstvím budou mít minimální mzdu vyšší.
Maláčová se zatím klonila ke střední verzi s navýšením o 1 350 korun na 14 700 korun. Vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) už dřív řekla, že zvýšení minimální mzdy by mělo držet krok s růstem ostatních mezd. Podle prognózy Ministerstva financí by výdělky příští rok měly růst o 5,9 procenta. Ministerstvo práce v podkladech uvádí, že by se průměrná mzda měla zvednout v roce 2020 o 5,5 procenta.
JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
