„Putinovo rozhodnutí odsunout část sil ze Sýrie ze všeho nejvíc připomíná ‚odcházení‘ západních armád třeba z Afghánistánu,“ konstatuje Spencerová a hodnotí další kolo „mírových“ rozhovorů v Ženevě.
Podle ní se v současné době o rozruch postaral pouze ruský prezident Vladimir Putin, který v pondělí vpodvečer oznámil stažení ruských sil ze Sýrie. A to se slovy, že úkoly, které mělo ministerstvo obrany splnit, byly splněny.
Jak následně Spencerová konstatuje, například The Guadian uvádí, že Putin Západ zaskočil. Podle šéfa německé diplomacie Franka-Waltera Steinmeiera je to pro změnu vzkaz Asadovi, aby se podvolil a začal seriózně jednat.
„Kolem Putinova rozhodnutí, které bylo zcela jistě s Damaškem dopředu konzultováno, je víc otazníků než odpovědí. Co třeba znamená ono ‚splnění úkolů‘? Loni v říjnu Putin konstatoval, že hlavním cílem vstupu do války je ‚konsolidace zákonné moci a vytvoření předpokladů pro politický kompromis‘. Znamená to, že taková situace už nastala, když Asadova vláda kontroluje území, na němž žije asi 85 procent Syřanů? Nebo k rozhodnutí přispěl stabilizující faktor, že si Rusko na letecké základně Hmejmím ‚utvořilo‘ vlastní koalici syrské ‚umírněné‘ opozice, která nebude bojovat proti vládním vojskům?“ ptá se Spencerová.
Původní text ZDE.
Spekuluje také nad tím, zda Rusko tímto nenabídlo Spojeným státům možnost dosáhnout v Sýrii alespoň „malého vítězství“ v boji proti terorismu tím, že jim přenechá Daeš v jeho „hlavním městě“ Rakká.
„Očividným zdá se být jen to, že rozhodnutí o stažení – blíže neurčeného počtu – letadel ze Sýrie je rozhodnutí politické a diplomatické, nikoli vojenské, a hlavně že to není rozhodnutí učiněné ze dne na den. V pozadí mohou být dohody s USA a regionálními hráči o rozdělení sfér vlivu a o dostatečných zárukách pro Bašára Asada, stejně jako třeba snaha Ruska ukázat blízkovýchodním režimům, že umí držet slovo, což do budoucna může pozici Ruska v regionu jen posílit. Na druhou stranu Rusko zcela určitě nekončí s podporou Damašku a navíc si ponechává své základny v Tartúsu, Hmejmímu i Latákii, které mají ‚fungovat v dosavadním režimu‘, což ze všeho nejvíc vyvolává paralelu s americkým ‚odcházením‘ třeba z Afghánistánu,“ uzavírá Spencerová se slovy, že válka proti Daeši, Al-Káidě i dalším teroristům pokračuje.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: vef
