Agentura Reuters přišla s exkluzivní informací, že ruské drony pohánějí čínské motory. „Čínské motory jsou tajně dodávány prostřednictvím krycích společností státnímu výrobci dronů v Rusku, označené jako ‚průmyslové chladicí jednotky‘, aby se zabránilo odhalení v důsledku západních sankcí,“ napsala agentura Reuters s odvoláním na tři evropské zdroje, které si přály zůstat v utajení.
Dodávky umožnily ruskému výrobci zbraní IEMZ Kupol zvýšit produkci útočného dronu Garpija-A1, a to navzdory sankcím USA a EU uvaleným v říjnu, jejichž cílem bylo narušit jeho dodavatelský řetězec, uvádějí zdroje a dokumenty, které zahrnovaly smlouvy, faktury a celní dokumenty.
Interní dokument společnosti Kupol, do kterého agentura Reuters nahlédla, ukázal, že společnost podepsala smlouvu s ruským ministerstvem obrany na výrobu více než 6 000 dronů Garpija v tomto roce, oproti 2 000 kusům v roce 2024. Dokument uvádí, že do dubna bylo dodáno již více než 1 500 dronů.
Dron s dlouhým doletem bývá pravidelně nasazován k útoku na civilní a vojenské cíle na různých místech na ukrajinském území, přičemž Rusko jich měsíčně použije přibližně 500, uvedla ukrajinská vojenská zpravodajská služba ve svém prohlášení pro agenturu Reuters.
Čínské ministerstvo zahraničí tvrdí, že svými kroky nejde proti vůli Rady bezpečnosti OSN.
„Čína se vždy stavěla proti jednostranným sankcím, které postrádají oporu v mezinárodním právu a nejsou schváleny Radou bezpečnosti OSN,“ uvádí se v prohlášení.
Čína také tvrdí, že zavádí přísné kontroly na vývoz dronů a jejich součástí a nikdy žádné straně války na Ukrajině neposkytla smrticí zbraně.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová má ve čtvrtek odcestovat do Číny na summit s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a premiérem Li Čchiangem.
Šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová prý 2. července čínskému ministrovi zahraničí Wangovi I řekla, že podpora Ruska ve válce ze strany čínských firem představuje hrozbu pro evropskou bezpečnost, a vyzvala Čínu, aby ukončila obchod, který udržuje ruskou vojenskou mašinérii.
Podle agentury Reuters až tři čtvrtiny všech dronů, které jsou na světě vyrobeny, pocházejí z Číny.
Čína drží Rusko nad vodou i ekonomicky. Podle zpráv amerického listu New York Times jsou vazby mezi oběma zeměmi stále těsnější. Číňané si ze Sibiře odvážejí dřevo, které zpracují a vyrábějí z něj nábytek i tradiční čínské hůlky. Z Ruska míří do Číny i produkty na lisování oleje a mnoho dalších věcí.
Symbolem těsné ekonomické spolupráce obou zemí je podle listu New York Times pohraniční město Mandžuli, kde rusko-čínský obchod jede na plné obrátky.
Čína je největším odběratelem ruské ropy, dřeva a uhlí a brzy se stane největším odběratelem ruského zemního plynu. Obchod mezi oběma zeměmi loni přesáhl 240 miliard dolarů, což je nárůst o dvě třetiny od invaze Ruska na Ukrajinu v únoru 2022.
Tomu, že Ukrajinci mají plné ruce práce s obranou proti ruským agresorů, svědčí i fakt, že se nejvyšší vojenský velitel Oleksandr Syrskyj obrátil přímo na 47. prezidenta USA a požádal ho o pomoc. O žádosti informoval server amerického deníku The Washington Post.
Ukrajina naléhavě potřebuje, aby Spojené státy a Evropa dodaly do Kyjeva více protivzdušných systémů a raket, uvedl ukrajinský vrchní velitel generál Oleksandr Syrskyj v rozhovoru pro deník The Washington Post. Vedle toho Trumpa požádal, aby umožnil ukrajinské armádě zasáhnout americkými zbraněmi i cíle ukryté hluboko v ruském týlu.
„Syrského výzva k posílení podpory přichází uprostřed ničivé vlny ruských útoků na ukrajinská města letos v létě, kdy Moskva každou noc bombarduje civilisty balistickými raketami a stovkami dronů. Ukrajina také čelí výzvám na bojišti, protože se snaží mobilizovat vojáky potřebné k zastavení postupu početnějšího nepřítele,“ napsal server listu.
„Čínsko-ruské vztahy představují nejstabilnější, nejzralejší a strategicky nejvýznamnější vztahy mezi velmocemi v dnešním světě,“ řekl tento měsíc čínský ministr zahraničí Wang I po setkání s ruským ministrem zahraničí Sergejem V. Lavrovem.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Miloš Polák
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.