"Bohužel, mladí lidé holdují pouze okamžité zábavě, jako v každé upadající říši, jež byla následně podmaněna barbary. Chybí vlastenectví, jež se nyní stalo naprostým anachronismem, což je cesta do pekel. A vše začíná bouráním soch, předěláváním historie, potlačováním vlastenectví a selského rozumu, čemuž se dnes mimo jiné říká politická korektnost," začíná Bohumil Vejtasa a zní jako kazatel. Má své zkušenosti s politikou, s aktivismem, s odporem. Nicméně na programu je znesvěcování soch a památníků.

Beneš a Benešová

Před domem, kde bydlí, se před více než měsícem odehrál další díl seriálu "prznění soch a památníků". Na sochu druhého československého prezidenta Edvarda Beneše, která stojí před Černínským palácem, sídlem ministerstva zahraničí, si došlápli "ideoví vandalové". Na podstavci se v den jeho úmrtí objevil nápis Rasista, masový vrah. Škoda byla předběžně odhadnuta na dvacet tisíc korun. Když to Vejtasa viděl, začal přemýšlet o svých vlastních trablech.

V roce 2009 koupil dům U Drahomířina sloupu v Praze Zdeněk Bakala. Chtěl jej přebudovat na novou a prestižní Knihovnu Václava Havla. Všichni nájemníci se odstěhovali, s jediným Vejtasou nic nehlo. Ostatně ve jmenovaném domě od roku 1948 bydlela i v pořadí druhá československá první dáma Hana Benešová, která byla tehdy již vdovou. Obývala velký byt se zvláštním vchodem a terasou, který platil stát. Byla však stále pod dohledem Státní bezpečnosti a v roce 1974 tam i zemřela. Její pobyt připomínala pamětní deska. Tu objednala Československá obec legionářská a s údivem autora ji odlili z plastu. Deska zmizela s rekonstrukcí domu.