Jste ochotni alespoň částečně omezit topení, ježdění autem či užívání klimatizace, abyste pomohli Ukrajině proti Putinovi?Anketa
Volební výbor Sněmovny v úterý skoro celý den poslouchal 35 uchazečů o členství v Radě České televize při veřejném slyšení a krátce po něm rozhodl o finalistech, z nichž nové radní bude vybírat celá Poslanecká sněmovna. „Při poslední volbě v březnu se poslancům podařilo zvolit do Rady ČT jen jednoho člena, bývalého šéfa TV studia Ostrava Ilju Racka. V Radě ČT jsou v současné době čtyři volná místa na plný mandát a jedno na zkrácený mandát do roku 2026. Pohovorů se ve středu zúčastnilo 35 zájemců. ‚Slavný‘ ex-radní Zdeněk Šarapatka, největší obhájce všech kroků, včetně těch těžko vysvětlitelných, generálního ředitele Petra Dvořáka, na slyšení nepřišel. Rozhodl se prý veřejného slyšení nezúčastnit, protože si údajně ‚koalice již vybrala, koho do Rady chce‘,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
To považuje ze strany Zdeňka Šarapatky za velice zvláštní „coming out“. „Podle zákona Sněmovna vybírá členy Rad veřejnoprávních audiovizuálních médií – ČRo a ČT – z návrhů předložených společenskými organizacemi na základě jmenovitě nepolitického klíče. Šarapatka nám tedy asi sděluje, že Sněmovna nedodržuje zákon a má už politicky rozhodnuto. Zajímavé… Nebo že by se prostě jen bál další blamáže, že po všech svých agresivních výpadech, článcích a vystoupeních prostě nebude mít šanci, aby ho tam Sněmovna znovu dosadila a pak poslouchala jeho těžko skousnutelné výroky? Šarapatka to prostě ve své aktivističnosti přepálil. S jakobíny nechce mít žádná usedlá a o stabilitu usilující vrchnost nic společného, o tom něco víme z historie,“ podotýká mediální analytik.
Aktivní cenzor veřejného mínění prověří soudnost poslanců
Do finále na místo po Haně Lipovské s mandátem do 27. května 2026 byli vybráni Jakub Končelík, politolog a spoluzakladatel vysoké školy CEVRO Institut, která je spojena s politiky ODS, Ladislav Mrklas a Jan Svačina. „O plnohodnotný šestiletý mandát se budou ucházet bývalý ředitel Českého rozhlasu Vlastimil Ježek, bývalá členka vysílací rady Milada Richterová a bývalý šéf zpravodajství České televize Karel Novák. Spolu s nimi pak Luboš Beniak, Vratislav Dostál, Bohuslav Fliedr, Bohumil Kartous, Kamil Machart, Jan Mikuláštík, Tomáš Řehák, Petr Šafařík a Jiří Voráč. To je velmi pestrá sešlost. Po mém soudu nejoprávněnější umístění má Karel Novák, který má z působení v České televizi dlouholeté zkušenosti a byl by to muž na svém místě,“ míní Petr Žantovský.
Naopak Vlastimila Ježka a Miladu Richterovou vnímá jen jako dlouholeté zasloužilé trafikanty, ale alespoň s mediální praxí v zádech. „Bizarní je opětovná snaha vkročit podruhé do téže vody, kterou předvádějí ex-členové Rady ČT Voráč a Dostál. V obou případech jde o značně excentrické osobnosti s těžko odhadnutelnou mentalitou. Nejděsivější je však kandidatura ‚elfa‘ Boba Kartouse, zaměstnance pražského magistrátu, resp. jím zřízeného ‚inovačního institutu‘ a aktivního cenzora veřejného mínění. Honba za funkcemi bývá u těchto typů zpravidla pouhým projevem příjmové nenasytnosti. Kartous jako osoba nemůže České televizi přinést nic jiného než trable. Snad budou mít poslanci dost soudnosti, aby to nedopustili,“ věří mediální odborník.
Psali jsme:
Bohumil Kartous na demonstraci Milionu chvilek
Česko jednoho japonsko-korejsko-moravského Jasánka uneslo
Už nejednou v minulosti si v pravidelném přehledu mediálních zajímavostí vysloužil zmínku a krátké pozastavení svérázný komentátor Práva a nejinak tomu bude i dnes. „Už poněkolikáté v krátké době jsem zůstal v šoku jako Lotova žena nad sloupkem Očima Saši Mitrofanova: ‚Ve Sněmovně řádil vůdce nepřizpůsobivých‘. Autor zde píše: ‚V Česku je hodně nepřizpůsobivých. To byla jedna z tezí, které předseda SPD Tomio Okamura v úterý vyprodukoval během své protiukrajinské a prokremelské řeči ve Sněmovně‘. Okamurovo varování, že každý desátý občan České republiky bude Ukrajinec, okomentoval takto: ‚No když Česko doposud uneslo jednoho japonsko-korejsko-moravského Jasánka, je tady naděje, že překoná i tento stav. Navíc nemusí nastat, zatímco Okamura je reálný‘,“ připomíná pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Psali jsme:
Alexandr Mitrofanov dále cituje z diskuse pod svými předchozími komentáři, kde také zaznívají samé perly: „Bohužel i tento odpad je produktem naší komunisticko-socialistické minulosti“. Nebo „Velká část z nich je zlá, nepřejícná, agresivní, závistivá lůza, kterou těší, že svou volbou může škodit zbytku společnosti... Stejně jako Zemana těší, když naštve co nejvíc lidí, a škodí proto, že může a náramně si to užívá. Vrána k vráně, svůj k svému. Co je děsivé, je to jejich narůstající množství – u nás voliči Zemana, Babiše, Okamury, Volného, komunistů, Trikolóry. V Rusku příznivci válečného zločince Putina, v USA voliči Donalda Trumpa, ve Francii Le Penové, v Maďarsku Orbána… atd. Jiné země, stejný lidský odpad. Co s tím?“
Zmije také nemůže za to, že je jedovatá, perlil Mitrofanov
To jsou slova diskutujících souznících s komentátorem Práva. „Nuže, tedy každý, kdo nesdílí názory Mitrofanova a jeho stoupenců v diskusích pod jeho komentáři, jsou ‚odpad‘. To jako bychom odněkud znali. Nějak podobně mluvili nacisté o Židech, poúnoroví komunisté o katolících nebo prostě obecně nekomunistech, a Havel po listopadu o ‚přátelích starých pořádků‘. Ten třídní boj je stále stejně nelidský, odporný a nesmyslný. Ale čím je společnost víc na dně, tím je zostřenější. Tak jako dnes u nás. Mitrofanov to pointuje věru nehledanými slovy na adresu onoho ‚odpadu‘: ‚Zmije také nemůže za to, že je jedovatá‘. Netřeba dalšího komentáře. Vlastní branka se kolegovi Alexandru Mitrofanovi prostě povedla,“ nepochybuje Petr Žantovský.
Tomio Okamura
Tentokrát končí hodně smutnou zprávou. „Minulou neděli zemřel ve věku 66 let Petr Kužvart, věhlasný právník a výtečný publicista. Jak jsem zachytil, na serveru Ekolist se této zprávě věnoval Martin J. Kadrman. V jiných médiích jsem tuto informaci nezachytil. Jako právník se Petr Kužvart specializoval na zastupování obcí, občanů a občanských sdružení, vystupujících proti poškozování životního prostředí. Zastupoval například Kašperské Hory proti firmě Bohemia TVX Gold, která usilovala o těžbu zlata. Za tuto aktivitu obdržel mimo jiné Cenu Josefa Velka. Angažoval se také ve sporu o devastaci CHKO Český kras výstavbou cementárny u obce Tmaň,“ připomíná mediální odborník.
Trestání za názor je nebezpečný precedent pro budoucnost
Jak píše zmíněný Martin J. Kadrman, „developeři mu nejdříve nabízeli peníze. Když nevzal, tak jej začali zastrašovat. Jeden čas musel chodit i ozbrojen. Když ani zastrašování nepomohlo, zesměšňovali ho“. „Ale to Petra Kužvarta neodradilo. Pomohl v kauze necitlivé opravy Karlova mostu i v případě záchrany Lázní Kyselka. V posledních letech jsme jej mohli registrovat jako aktivního a velmi osobitého komentátora serveru iArgument. Před necelým měsícem mi poslal svůj komentář na margo konfliktu na Ukrajině. Vyjádřil se v něm s neobyčejnou a jinde málokdy vídanou snahou o vyvážený pohled na věc. Na jedné straně se nijak nebojí vyjádřit nesouhlas s ruskou invazí na Ukrajinu, na druhé straně, hned o větu dále, však zcela nekompromisně odmítá cenzorské zásahy například i naší vlády, která jakékoli disentní a neoficiální názory na danou věc řeší vypnutím příslušných médií,“ podotýká Petr Žantovský.
Je přesvědčen o tom, že stojí doslova ocitovat, co přesně v této věci Petr Kužvart napsal: „Osobně mám dost důvodů nevyjadřovat Ruské federaci jakoukoli podporu v době nynějšího hanebného přepadení Ukrajiny. Znám ale lidi, kteří jsou názorově na straně Ruska a mám zájem o jejich argumentaci proto, že pak je možno na ni adekvátně reagovat – ne zákazem a trestní represí, ale věcnou argumentací. Zcenzurování části názorového spektra nemá co dělat v otevřené demokratické společnosti v situaci, kdy na území České republiky nebyl vyhlášen žádný krizový stav. A trestání za projevený názor je velice nebezpečným precedentem pro budoucnost.“
Mediální mlčení po odchodu opravdového demokrata
Odešel člověk, který během svého života pomohl stovkám lidí, a to bez nároku na jakýkoliv honorář. „V Petru Kužvartovi odešel opravdový demokrat. To jest takový, s nímž nemusíte souhlasit, můžete se s ním přít, ale to pření má smysl pro vás oba, pro rozšíření prostoru znalosti a kvality rozhodování. O to nepochopitelnější a trestuhodnější je mediální mlčení, které se rozhostilo po jeho odchodu. Většina našich pisálků mu objemem zkušeností, vědomostí, schopností argumentovat a brát se za svou věc nesahá ani po prsty u nohou. Tak považuji za nutné jej připomenout aspoň na tomto místě,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz závěrem Petr Žantovský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
