Kauzou kolem dotace na stavbu areálu Čapí hnízdo se bude znovu zabývat Městský soud v Praze. Odvolací senát Vrchního soudu v Praze v pondělí zrušil rozsudek, kterým soud nižší instance loni v únoru osvobodil předsedu ANO Andreje Babiše a jeho někdejší poradkyni, nyní europoslankyni za ANO Janu Nagyovou.
Oba obžalovaní vinu dlouhodobě odmítají. V jednotlivých krocích v kauze spatřuje odvolací soud naplnění znaků dvou trestných činů – dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU.
Na otázku, zda bude Andrej Babiš odsouzen, Zdeněk Koudelka uvedl: „Zda bude Andrej Babiš odsouzen, to byste se museli zeptat Miloše Zemana, ten je prognostik,“ řekl v XTV s tím, že rozhodující bude odvaha prvoinstančního soudu. „Záležet bude na tom, nakolik prvoinstanční soud najde odvahu setrvat ve svém původním rozhodnutí.“
Zmínil také možnost nových okolností. „Jde také o to, zda se objeví nová tvrzení a nové důkazy, ale především je to o té odvaze,“ zdůraznil.
Rozhodnutí odvolacího soudu pak Koudelka kritizoval jako nesprávné. „Rozhodnutí odvolacího soudu považuji za systémově špatné, protože odvolací soud nemá pravomoc uznat někoho vinným. A pokud nějaký státní orgán nemá pravomoc něco činit, nemůže to ani nijak obcházet. A tady vidím ze strany odvolacího soudu snahu to obejít tím, že v podstatě řekl soudu první instance: ‚Uznejte ho vinným a my vám takový rozsudek potvrdíme, a budete mít pokoj. A pokud ho vinným neuznáte, tak my vám to zrušíme, nebo dokonce můžeme věc přidělit jinému senátu – budeme hledat možná po celých Čechách nějaký soud, který pana Babiše odsoudí,‘“ varoval před účelovým hledáním vhodného soudu.
Zdeněk Koudelka připomněl, že odvolací soud opakuje stejnou hru jako v případu Roberta Tempela. „Vrchní soud v Praze konkrétně vydal podle mě v justici po roce 1989 v této oblasti už jedno ze svých nejostudnějších rozhodnutí, a to bylo v kauze Tempel. Tam šlo v podstatě o něco podobného. Pan Tempel byl odsouzen za vraždu, respektive – nejdříve byl obžalován za tu vraždu u Krajského soudu v Plzni a byl zproštěn. Šlo to k odvolání k vrchnímu soudu v Praze a ten tehdy také nabyl dojmu, že by měl být odsouzen, zrušil to rozhodnutí a vrátil to zpátky do Plzně. Soud v Plzni znovu řekl, že ho zprošťuje, tak Vrchní soud v Praze zase to rozhodnutí zrušil a dal to v Plzni jinému senátu a myslel si, že ti už ho budou poslouchat.“
„Ale stalo se to, že i ten jiný senát v Plzni toho Tempela zprostil. Neříkal, že by byl nevinný, ale nebyly dostatečné důkazy. To už se ten Vrchní soud v Praze naštval. Vzal to z Krajského soudu v Plzni a dal to ke Krajskému soudu v Praze. Tam si asi řekli, že když ho odsoudí, budou mít pokoj. Zato když ho zprostí jako v té Plzni, tak jim to zase z Vrchního soudu v Praze vrátí – tak ho odsoudili. Samozřejmě vrchní soud toto potvrdil, protože to bylo podle něho správné. Šlo to přes Nejvyšší soud i přes náš Ústavní soud. To prošlo, že je vše v pořádku, přičemž bylo právě porušeno to právo na zákonného soudce,“ pokračoval Koudelka.
Následně připomněl, že případ skončil až u Evropského soudu pro lidská práva. „A došlo to až do Štrasburku k Evropskému soudu pro lidská práva. A až ten štrasburský soud řekl, že není možné, aby Vrchní soud v Praze chodil po všech možných krajských soudech v Čechách a hledal nějakého soudce, než najde toho, který toho Tempela odsoudí, protože on sám ho odsoudit nemůže – potřebuje k tomu ten soud prvního stupně. Štrasburk za to odsoudil Českou republiku, že byla porušena práva pana Tempela, šlo to zpátky k Ústavnímu soudu, ten už se teda chytl za nos, pozrušovala se ta rozhodnutí, vrátilo se to zpátky do Plzně a tam pana Tempela zprostili.“
Poukázal tak na tragický dopad justičního pochybení v případu Tempela. „Jenže pan Tempel byl odsouzen na doživotí, a než se to dostalo z té Plzně přes tu Prahu a další soudy do toho Štrasburku a pak zase zpátky, tak to trvalo dvacet let. On dvacet let seděl ve vězení na základě toho, že Vrchní soud v Praze si vynucoval odsouzení,“ zdůraznil.
„Není to nic jiného, než co chce Vrchní soud v Praze udělat teď,“ poukázal na kauzu Čapí hnízdo. „A já se ptám: jak je možné, že když ten vrchní soud věděl, jakou obrovskou škodu na tom lidském životě udělal – že udělal nejhorší rozhodnutí v justici, protože odsoudit někoho na doživotí je zásadní věc – a on to zbabral, ten vrchní soud, v důsledku toho byl člověk dvacet let ve vězení nezákonně. A opakuje se stejná praxe. Považuji to za systémově špatné. A měl by to zákonodárce změnit,“ konstatoval.
„Jestliže u nás odvolací soud nemá možnost ze zákona uznat někoho vinným, tak se to nemůže vynucovat ani oklikou tím, že by vytvářel tlak na nalézací soud,“ shrnul své výhrady k postupu odvolacího soudu.
Zdeněk Koudelka uvedl, že za ještě „zvrácenější“ případ než kauza Tempela považuje případ učitelky Martiny Bednářové. „U paní Bednářové je to rozhodnutí ještě markantnější. Tam soud nalézací řekl: zprostit obžaloby. Soud odvolací to potvrdil. Šlo to k Nejvyššímu soudu v Brně – a Nejvyšší soud si v tomto případě vynucuje odsouzení. Takže v některých případech může nastat to, že na každé té instanci soud rozhodne podle svého svědomí, ale pak přijde vyšší soud a začne si vynucovat jiné rozhodnutí.“
Bývalá učitelka češtiny Martina Bednářová, která žákům základní školy vykládala, že válka na Ukrajině není a v Kyjevě se nic neděje, dostala od Obvodního soudu pro Prahu 6 sedmiměsíční podmínku za popírání genocidia a válečných zločinů. Verdikt není pravomocný.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Natálie Brožovská