Když Spolkový úřad na ochranu ústavy vydal zprávu, v níž dnes nejsilnější opoziční stranu Alternativu pro Německo označil za extremistickou, vzbudilo to značný rozruch. Strana oznámila, že se bude bránit právní cestou.

To je poslední strana, která by se podle aktuálního průzkumu dostala do spolkového parlamentu.

Merz má za to, že by CDU měla přestat řešit otázku, zda by bylo vhodné AfD zakázat, když ji spolkový úřad označil za extremistickou, a svým kolegům důrazně doporučil, aby zmlkli, pokud jde o AfD.

„V pozadí je mimo jiné to, že Merz, stejně jako ministr vnitra Alexander Dobrindt (CSU), považuje důkazy ve zprávě Spolkového úřadu pro ochranu ústavy, podle nichž je AfD rozhodně pravicově extremistická, za nedostatečné k právnímu zákazu AfD. Merz nechce o tématu vést jakoukoli další debatu z obavy, že by to u občanů vzbudilo dojem, že chce tímto způsobem eliminovat konkurenční stranu,“ napsal k tématu server deníku Bild.

Merz tedy na jedné straně nařídil kolegům zavřít pusu ohledně možného zákazu AfD, ale současně vychází najevo, že v parlamentu tato nejsilnější opoziční strana narazí.

Stejně jako v české Poslanecké sněmovně platí, že důležité posty ve výborech připadnou opozici, bývalo i v německém parlamentu zvykem, že se pozice předsedů výborů rozdělovaly podle síly politických stran. Při pohledu na volební výsledky by to znamenalo, že AfD obdrží velký počet předsednických míst ve výborech. Jenže opak je pravdou. Vládní koalice CDU/CSU a sociálních demokratů se podle deníku Bild dohodla, že politiky AfD k postům předsedů výborů nepustí.

„Oficiálním důvodem je – kupodivu – skutečnost, že strana byla Spolkovým úřadem pro ochranu ústavy klasifikována jako ‚pravicově extremistická‘, což sice není právně bezchybné, ale politicky to ignorovat nelze,“ napsal server listu.

Od parlamentního manažera CDU Hendrika Hoppenstedta už zaznělo, že odstavovat tímto způsobem AfD není nejlepší nápad. „AfD využívá každou příležitost k tomu, aby se vykreslila jako oběť. Rád bych jí tuto příležitost vzal,“ zdůraznil pro Bild. „Vzhledem k pokračující podpoře voličů pro AfD se už nebudeme moci vyhnout tomu, abychom s AfD jednali jinak, než jsme to dělali dosud,“ dodal.

Sporů v německém parlamentu si všiml i americký The New York Times, který upozornil, že sociální demokraté byli zvyklí, že jedna z největších jednacích síní v Bundestagu v minulosti tradičně připadla sociální demokracii a jejímu klubu. Jenže sociální demokraté zaznamenali v únorových předčasných parlamentních volbách „katastrofální výkon“, jak to popsal deník NYT, skončili až třetí a AfD si nárokuje prostory, které v minulosti připadly často právě sociálním demokratům.

„Od znovuotevření budovy německého parlamentu v Berlíně v roce 1999 je jeho druhá největší zasedací místnost obsazena dříve často druhou největší stranou v Německu, sociálními demokraty. Dokonce i název místnosti, Otto Wels Hall, nese otisk strany: Wels vedl sociální demokraty od roku 1919, dokud ho nacisté nevyhnali do exilu. Nyní, po katastrofálním výkonu v únorových federálních volbách, by sociální demokraté mohli ztratit prostor ve prospěch krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD), která skončila druhá a trvá na tom, že by podle pravidel parlamentu měla prostor získat ona,“ upozornil server amerického listu.

Psali jsme:

Vyhrožují vám. To bude zlé. Šichtařová o nových krocích evropských elit

Německo: 79 útoků nožem denně. Politici řeší délku čepelí

David (SPD): Německé sebevědomí se opět měří v tancích

Hašek (PRO): Nechápu, proč to někoho udivuje