Návrh nese podle Uhla myšlenku, že základní formou aktivního odmítání nedemokratických poměrů, ve kterých Československo žilo před rokem 1989, byl ozbrojený boj. Násilných činů přitom bylo relativně málo, zatímco tisíce lidí se snažili o pád krutého režimu nenásilně.

"Tisíce lidí, včetně členů KSČ, se už od poloviny 50. let až do roku 1989 snažily i za cenu osobního rizika odstraňovat nejprve státní teror a později i další formy diktatury," píše Uhl. Iniciativy jako Charta 77 nebo kulturní underground přitom také byly terčem vykonstruovaných pomluv a násilí ze strany režimu.

Idea, že je právě násilí legitimní odpovědí na totalitu režimu, podle Uhla vyvrcholila oslavou bratrů Mašínů. "Tuto lež, která má původ ve výmyslech StB, že odpůrci poúnorových poměrů jsou šmahem teroristi, fakticky převzala Konfederace politických vězňů a od ní i Ústav pro studium totalitních režimů, pak sněmovna a včera Senát," posteskl si komentátor.